dnes je 28.11.2022

Input:

Odpočet DPH - pravidla uplatňování, možnosti, rizika - 1. díl

27.9.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2022.1900.2
Odpočet DPH – pravidla uplatňování, možnosti, rizika – 1. díl

Ing. Olga Hochmannová

Úvod

V sérii článků Vám přiblížíme problematiku uplatňování odpočtu DPH, podmínky, možnosti a rizika uplatňování odpočtu, a to včetně praktických příkladů i výňatků z judikatury Soudního dvora Evropské unie (v textu jen "SDEU").

Pravidla uplatňování odpočtu daně stanoví § 72–76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (v textu jen "ZDPH"), související problematiku vyrovnání nebo úprav odpočtu daně pak upravuje § 77–78e ZDPH. Uvedená ustanovení ZDPH v podstatě přebírají pravidla uplatňování odpočtu daně z čl. 160–192 směrnice 2006/112/ES (v textu dále "směrnice").

Nárok na odpočet daně podle ZDPH

Nárok na odpočet daně podle použití přijatého zdanitelného plnění

Základní pravidla uplatňování nároku na odpočet stanoví § 72 ZDPH. Ustanovení § 72 odst. 1 a 5 ZDPH stanoví, pro jaká vlastní plnění musí plátce v rámci jeho ekonomické činnosti přijaté zdanitelné plnění použít, aby bylo možné z daně na vstupu odpočet uplatnit. Jedná se o použití pro účely:

a) uskutečňování zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku, např. zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby,

b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, např. dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu nebo vývoz zboží do třetí země,

c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by u nich plátce měl nárok na odpočet daně, kdyby se uskutečnila v tuzemsku, jako např. poskytnutí služeb poradenských, zprostředkovatelských, právních aj., u nichž se místo plnění určí podle § 9 odst. 1 ZDPH osobě povinné k dani usazené mimo tuzemsko,

d) vybraných finančních služeb podle § 54 ZDPH a pojišťovacích služeb podle § 55 ZDPH s místem plnění ve třetí zemi nebo jsou-li přímo spojené s vývozem zboží; v případě finančních služeb se jedná se o finanční služby vyjmenované v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) ZDPH,

e) zvláštních plnění uvedených v § 13 odst. 7 písm. a) ZDPH (tj. pozbytí obchodního závodu jedná-li se o hmotný majetek), § 13 odst. 7 písm. b) ZDPH (tj. vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zákona č. 229/1991 Sb. nebo zákona č. 42/1991 Sb.), § 13 odst. 7 písm. d) ZDPH (tj., dodání vratného obalu spolu se zbožím kupujícímu za úplatu) nebo § 13 odst. 7 písm. e) ZDPH (tj. vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu) a plnění uvedených v § 14 odst. 5 ZDPH (tj., pozbytí obchodního závodu, pokud se jedná o nepeněžité plnění ve formě nehmotné složky závodu, vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku podle zákona č. 229/1991 Sb. nebo zákona č. 42/1991 Sb.).

Plátce A usazený v ČR poskytne jinému plátci B usazenému v ČR přepravu zboží z Polska do Maďarska. Na tuto přepravu zboží A uplatní českou DPH, neboť u této přepravy zboží se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH, takže místem plnění je tuzemsko, plátce B si uplatní odpočet. Posléze plátce B vyúčtuje část této přepravy na základě sjednaných obchodních podmínek obchodnímu partnerovi z Polska a v souladu s § 9 odst. 1 ZDPH se místem plnění u této části přepravy stane Polsko. Plátce B tedy použil přijaté zdanitelné plnění, resp. jeho část, pro účely uskutečnění plnění s místem plnění mimo tuzemsko, jím uplatněný odpočet je tedy v souladu s podmínkami podle § 72 odst. 1 písm. c) ZDPH. U vyúčtované části přepravy neuplatní DPH, plnění uvede do ř. 21 daňového přiznání k DPH a do souhrnného hlášení. Daň z přijaté přepravy uplatní polský obchodní partner.

Daň na vstupu

Jak je uvedeno výše, plátce uplatňuje z přijatého zdanitelného plnění od jiného plátce za stanovených podmínek odpočet daně na vstupu. Co je daní na vstupu, je definováno v § 72 odst. 2 ZDPH. Rozumí se jí daň uplatněná podle ZDPH na zboží nebo službu, které plátci byly nebo mají být dodány či poskytnuty, dále daň na zboží pořízené z jiného členského státu nebo dovezené ze třetí země a také daň, kterou plátce vyčíslil v souladu s § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH na dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností.

Má-li se jednat o daň uplatněnou podle ZDPH, musí být uplatnění daně v souladu se zákonem, tj. na zdanitelné plnění, které je předmětem daně. Nemůže se jednat např. o nesprávně uplatněnou daň na částku, která není předmětem daně podle § 2 ZDPH, tj. např. na náhradu škody, na plnění, které je uskutečněno s místem plnění mimo tuzemsko, ani se nemůže jednat o daň nesprávně uplatněnou na plnění, které má být podle ZDPH osvobozeno od daně, např. penzijní nebo pojišťovací činnosti aj. osvobozené činnosti. Pokud plátce obdrží takový doklad, na němž dodavatel/poskytovatel uplatnil daň v rozporu se ZDPH, nemá nárok na odpočet daně.

Z praxe jsou známy případy, kdy odběratel, plátce X usazený v tuzemsku, nakoupil od dodavatele, jiného plátce Y rovněž usazeného v tuzemsku, zboží. Dodavatel Y uplatnil na tuto dodávku DPH, odběratel X si uplatnil odpočet. Správce daně však při šetření zjistil, že dodávka tohoto zboží se uskutečnila s místem plnění mimo tuzemsko, takže neměla být v tuzemsku předmětem daně, daň tedy byla uplatněna v rozporu se zákonem a odběratel X neměl nárok na odpočet. Vzhledem ke skutečnosti, že plátce X prováděl takové obchody opakovaně, správce daně nesprávně uplatněný odpočet daně dodatečně vyměřil za 3 roky zpětně.

K jakému dni je možné odpočet nejdříve uplatnit

Jak vyplývá z § 72 odst. 3 ZDPH, nárok na odpočet vzniká ke dni, kdy dodavateli/poskytovateli zdanitelného plnění vznikla povinnost přiznat z tohoto plnění daň.

Pro správné posouzení vzniku nároku na odpočet je nutno připomenout ještě ustanovení § 73 odst. 1 a 2 ZDPH, z nichž vyplývá, že plátce může odpočet uplatnit nejdříve ke dni, kdy splnil všechny podmínky, včetně podmínek stanovených v

Nahrávám...
Nahrávám...