Novinky ve výpočtu exekučních srážek ze mzdy od 1. 1. 2022

S účinností od 1. 1. 2022 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:

Pro rok 2022 se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, a zvyšuje se částka na bydlení ze stávající výše  6 637 Kč na 6 815 Kč, a to nařízením vlády č. 507/2021 Sb.

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: (3  860 + 6 815) x 2 = 21 350 Kč. Nejvyšší výše třetin činí 7 116 Kč. Výpočet: 21 350 – 2 = 21 348, 21 348 : 3 = 7 116 Kč.

Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 3/4 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení 8 006,25 Kč. Výpočet: (3 860 + 6 815) x 3/4 = 8 006,25 Kč.

Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/3 z částky 8 006,25 Kč, tj. 2 668,75 Kč (dále jen "dílčí nezabavitelná částka").

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravují ustanovení § 910 a § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovanou osobou je pro účely exekučních srážek ze mzdy  dítě vlastní či osvojené do ukončení povinné školní docházky a poté, jestliže:

Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních a osvojených (adoptovaných). Nemůže-li  o dítě pečovat žádný z rodičů, může soud svěřit dítě do osobní péče jiné osoby. Soud takto rozhodne,  vyžaduje-li to zájem dítěte a tato fyzická osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy. V případě svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče trvá i nadále vyživovací povinnost rodičů k dítěti, přičemž rodiče by měli platit výživné právě k rukám fyzické osoby, které soud svěřil dítě do výchovy.

Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jako tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jako tomu je u studentů, kteří studují střední školu a vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu (tzv. pojištěnci státu v oblasti zdravotního pojištění), neboť vyživovací povinnost trvá do doby, dokud dítě "není schopno se samo živit".

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním této srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na vyživované osoby započte.

Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.

Zákonem č. 460/2016 Sb., kterým došlo ke změně  ustanovení § 2045 NOZ a který nabyl účinnosti 28. 2. 2017, došlo k odstranění problematické podmínky u srážek na základě dohody o srážce ze mzdy, a to že srážka nesměla být vyšší než polovina mzdy. Přechodným ustanovením je však dána možnost, aby dříve uzavřené dohody o srážce ze mzdy (dohody o srážce ze mzdy uzavřené v období od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017) byly změněny ve smyslu novelizovaného ustanovení. Tímto postupem se zajistí soulad při  provádění všech srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy bez ohledu na okamžik jejich uzavření.

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru, pokud jejich součet není celé číslo. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2022, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2022, tedy ve výplatním termínu v únoru 2022.

V souladu s ustanovením § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ"), se od 1. 9. 2015 za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec má/nemá exekuční srážky, a v případě, že je na dlužníka vedena exekuce, plnil veškeré povinnosti stanovené OSŘ.

Příklad č. 1

Zaměstnanec je rozvedený a na základě dohody platí výživné na 3 děti z předchozího manželství. S novou přítelkyní se stará o její 2 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka 8 006,25 + (3 x 2 668,75) = 16 012,50 Kč, zaokr. 16 013 Kč.

Do  nezabavitelné částky se započte výživné na jeho 3 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, pokud by výživné určil soud, neboť je nezbytné rozlišovat, zda byla nařízena exekuce na výživné ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.

Protože zaměstnavatel nedal souhlas s prováděním srážky týkající se úhrady výživného a ani s ním neuzavřel dohodu o provádění takové srážky, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena exekuční srážka. V případě přednostní exekuce mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka, při nepřednostní exekuci mu zbyde ještě druhá třetina. Uhrazuje-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbyde mu v podstatě téměř nic. Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen dohodu rodičů o úhradě výživného plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu (viz § 551 zákona č. 40/1964 Sb. – starý občanský zákoník a přechodné ustanovení NOZ). Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů uzavřena až po 31. 12. 2013.

Postup při výpočtu exekučních srážek ze mzdy

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.

Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj., od 1. 1. 2022 se porovná s  částkou 21 350 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 21 350 Kč nebo je nižší než částka 21 350 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2022: 21 350 – 2 = 21 348, 21 348 : 3 = 7 116 Kč.

První třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí. Druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi. Třetí třetina se vyplatí vždy dlužníkovi. Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj., nad částku 21 350 Kč se zabaví vše. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.

Příklad č. 2

Čistá mzda činí 29 000 Kč. Zaměstnanec je rozvedený a má vyživovací povinnost ke 3 dětem.

Nezabavitelná částka činí: 8 006,25 + (3 x 2 668,75) = 16 012,50 Kč, zaokr. 16 013 Kč. Je nařízena přednostní exekuce ve výši 85 000 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15. 5. 2021. Nepřednostní exekuce ve výši 35 000 Kč byla doručena již v r. 2020, ale doposud z ní nebylo nic sraženo, protože zaměstnanec měl nízké příjmy, z nichž nebylo možné nic srazit.

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 29 000 – 16 013 = 12 987 Kč

Část mzdy zabavitelné bez omezení: v daném případě nevzniká.

Výše třetin: 12 987 : 3 = 4 329 Kč

Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 4 329 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek. Ze druhé třetiny se bude uhrazovat přednostní exekuce ve výši 4 329 Kč.

Zaměstnanci se vyplatí: 4 329 (třetí třetina) + 16 013 (nezabavitelná částka) = 20 342 Kč

Kontrola: 4 329 + 4 329 + 20 342 = 29 000 Kč

Jde-li o jediného plátce příjmu dlužníka, je nutné při každé srážce ze mzdy včetně dohody o srážce ze mzdy ponechat zaměstnanci nezabavitelnou částku a třetí třetinu. Jde-li o souběžné plátce příjmu, musí ten, kdo exekuci nařídil, určit, který z plátců bude uplatňovat nezabavitelnou částku, případně jakou část každý z nich. Dohody o srážkách ze mzdy jsou srážkami nepřednostními s výjimkou dohody o výživném, která se považuje za srážku přednostního charakteru. Má-li dlužník pouze nepřednostní srážky, ponechává se mu třetí i druhá třetina a nezabavitelná částka. V případě dohody o výživném se zaměstnanci ponechává jen třetí třetina a nezabavitelná částka, bylo-li nutné k pokrytí výživného použít celou disponibilní část mzdy (druhá třetina, plně zabavitelný zbytek čisté mzdy a první třetina).

Příklad č. 3

Zaměstnavatel akceptoval dohodu rodičů o úhradě výživného ve výši 7 500 Kč. Jiné srážky zaměstnanec nemá. V příslušném měsíci činí jeho čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku 13 256 Kč.

Plně zabavitelný zbytek čisté mzdy: nevzniká

Třetina činí: 4 418 Kč (Výpočet 13 256 – 2 = 13 254, 13 254 : 3 = 4 418 Kč)

Pro úhradu výživného se použije druhá třetina - 4 418 Kč, část z první třetiny - 3 082 Kč.

Výživné bude poukázáno v plné výši: 4 418 +3 082 = 7 500 Kč

Kontrola: 4 418 + (4 418 – 3 082) + 7 500 + 2 = 13 256

Příklad č. 4

Čistá mzda činí 34 550 Kč. Zaměstnanec je ženatý. Z předchozího manželství má dvě děti, které jsou zletilé a studují. Dosud však zaměstnavateli nedoložil žádné potvrzení o studiu, které by prokazovalo přípravu na budoucí povolání jeho dětí. Nezabavitelná částka bude do doby předložení nezbytných dokumentů činit: 8 006,25 + 2 668,75 = 10 675 Kč.

Je nařízena přednostní exekuce ve výši 80 000 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15. 1. 2022. Nepřednostní exekuce ve výši 15 000 Kč byla doručena již v r. 2020, ale doposud z ní nebylo nic sraženo.

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 34 550 – 10 675 = 23 875 Kč

Část mzdy zabavitelné bez omezení: 23 875 – 21 350 =2 525 Kč

Výše třetin: 21 350 – 2 = 21 348, 21 348 : 3 = 7 116 Kč

Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 7 116 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek. Ze druhé třetiny a plně zabavitelného zbytku se bude uhrazovat přednostní exekuce ve výši 9 641 Kč (7 116 + 2 525 = 9 641 Kč).

Zaměstnanci se vyplatí 7 116 (třetí třetina) + 10 675 (nezabavitelná částka) + 2 (snížení na dělitelnost třemi) = 17 793 Kč

Kontrola: 7 116 + 9 641 + 17 793 = 34 550 Kč

Příklad č. 5

Dítě bylo svěřeno do pěstounské péče. Vyživovací povinnost rodičů v případě svěření dítěte do pěstounské péče nezaniká a bude se posuzovat stejně, jako by dítě bylo svěřeno jednomu z rodičů. Tedy podle potřeb dítěte a příjmů, majetku a závazků rodičů. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti, majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte.

Pokud je doručena exekuce na takového rodiče, nikoliv však exekuce na výživné ve prospěch jeho dítěte, nezabavitelná částka se na dítě v pěstounské péči uplatní.

Do konce roku 2013 umožňoval zákoník práce, jednalo-li se o dohody o srážce ve prospěch třetí strany, aby…