dnes je 29.3.2024

Input:

Novela zákona o obchodních korporacích od 1. 1. 2021 z pohledu účetního a ekonoma - 2. díl

2.12.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2020.25.1
Novela zákona o obchodních korporacích od 1. 1. 2021 z pohledu účetního a ekonoma - 2. díl

Ing. Ivana Pilařová

VYŠLO V ČÍSLE 25/2020

Díl druhý – další změny

Zde můžete otevřít Díl první podíly na zisku a jiných vlastních zdrojích.

Po rozboru možnosti rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů z pohledu podmínek zákona o obchodních korporacích, následuje další část novinek.

1. Zálohy na podíly na zisku

1.1 Stávající pravidla

Přestože je na základě účetní závěrky za dané období možné rozdělovat zisk tohoto období i nerozdělený zisk minulých let až do konce následujícího účetního období, zálohy na podíly na zisku mají stále svoje opodstatnění. Jedná se totiž o jedinou možnost, jak vyplatit prostředky z očekávaného zisku za období, které dosud není uzavřené. Nejedná se však o skutečný podíl na zisku, ale pouze o zálohu na něj.

Možnost výplaty záloh na podíly na zisku je i nadále vázána na sestavení mezitímní účetní závěrky a posouzení očekávaného vývoje do konce účetního období, zachován je i výpočet maximální výše zálohy. Do rozdělitelných zdrojů, které jsou představovány kumulovanými výsledky hospodaření minulých let (účty 427, 428, 429) a fondy, které je možné na podíly na zisku rozdělit, se zahrne také výsledek hospodaření z mezitímní účetní závěrky. Od těchto "zdrojů" se odčítá pouze povinný příděl fondům, které jsou tvořeny ze zákona, nebo na základě společenské smlouvy (§ 35 odst. 1 ZOK).

Stejně tak se na výplatu záloh na podíly vztahuje protiinsolvenční pravidlo (§ 40 odst. 2 ZOK). I nadále může statutární orgán maximálně možnou výši zálohy snížit ve vztahu k aktuálnímu a očekávanému peněžnímu toku, případně zálohu nevyplatit vůbec.

1.2 Novinky v oblasti záloh na podíly na zisku

Zálohy na podíly na zisku nebyly ani v minulosti chráněny institutem dobré víry. To znamená, že pokud zisk nedosáhl výše, která již byla zálohově rozdělena, nebo valná hromada podíly na zisku neschválila, nebo schválila v nižší výši, než činily vyplacené zálohy, bylo nutné zálohy do společnosti vrátit. Nicméně nebyla stanovena přesná lhůta, kdy je nutné zálohy na podíly na zisku vrátit.

Na základě nového ustanovení § 35 odst. 2 ZOK se záloha na podíl na zisku vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena. Výjimkou je situace, kdy částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacený v souladu se zákonem a nejvyšší orgán o rozdělení rozhodl. V takovém případě dojde pouze ke zúčtování zálohy proti závazku společnosti ze vzniklého podílu na zisku.

Pro jistotu stvrdíme, že není možné vyplácet zálohy na výplatu jiných složek vlastních zdrojů (například nelze vyplatit zálohu na vrácení příplatku mimo základní kapitál).

Příklad

Příklad 1.

Jediný akcionář společnosti Wild, a.s., společnost Rock, s.r.o., by chtěl vyplatit v průběhu roku 2021 zálohy na podíly na zisku. Důvodem, proč volí tuto variantu a nerozhodne přímo o výplatě podílů na zisku, je následující struktura vlastního kapitálu z účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2020, která výplatu podílu na zisku neumožňuje:

Položka   Částka (Kč)  
411 – Základní kapitál   1 000 000  
427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let   800 000  
428 - Nerozdělené zisky minulých let   6 500 000  
429 – Neuhrazené ztráty minulých let   –3 500 000  
Ztráta roku 2020   –5 000 000  
Vlastní kapitál   –200 000  

Pro rozhodování statutárního orgánu (představenstvo) o výplatě zálohy na podíl na zisku je nutné sestavit mezitímní účetní závěrku (viz Interpretace I–31 – Mezitímní účetní výkaznictví). Z této účetní závěrky sestavené k 30. 9. 2021 vyplynula následující struktura vlastního kapitálu:

Položka   Částka (Kč)  
411 – Základní kapitál   1 000 000  
427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let   0 (převedeno na účet 428)  
428 - Nerozdělené zisky minulých let   7 300 000  
429 – Neuhrazené ztráty minulých let   –8 500 000  
431 – Výsledek hospodaření v schv. řízení   0 (převedeno na účet 429)  
Zisk k 30. 9. 2021   4 000 000  

Fondy tvořené ze zisku společnost netvoří.

Výpočet maximální výše zálohy na podíl na zisku:

7 300 000 – 8 500 000 + 4 000 000 = 2 800 000 Kč

Zálohy na podíl na zisku je možné vyplatit, přestože účet 429 převyšuje účet 428. Pokud představenstvo usoudí, že je splněno protiinsolvenční pravidlo, a bude disponovat dostatkem prostředků, je možné zálohu na podíl na zisku vyplatit do maximální možné výše 2 800 000 Kč.

Tato možnost byla využita a 20. 10. 2021 Wild, a.s., účtuje:

Položka   Částka (Kč)   MD   D  
Výplata zálohy na podíl na zisku   2 800 000   432   221  

Možné pokračování:

V účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2021 byla vykázána ztráta ve výši –200 000 Kč. Situace v posledním čtvrtletí roku 2021 se razantně zhoršila, původně ziskové projekty se ukázaly jako ztrátové, či nerealizovatelné. Rozhodnutí jediného společníka Rock, s.r.o., v působnosti valné hromady ze dne 5. 5. 2022 zní následovně:

  1. Účetní závěrka roku 2021 je schválena.
  2. Ztráta roku 2021 je převedena na účet 429.
  3. Záloha na podíl na zisku se do společnosti vrací.

K vrácení musí dojít do 5. 8. 2022 (do třech měsíců od schválení účetní závěrky).

Wild, a.s., do účetního období roku 2022 účtuje:

Text   Částka (Kč)   MD   D  
Převod ztráty   200 000   429   431  
Předpis vrácení zálohy   2 800 000   355   432  
Vrácení zálohy   2 800 000   221   355  

2. Pravidlo omezující poskytnutí bezúplatných plnění společníkům

Na základě nového ustanovení § 40 odst. 5 ZOK obchodní korporace nesmí poskytnout bezúplatné plnění členovi obchodní korporace (společníkovi, družstevníkovi) nebo osobě jemu blízké s výjimkou:

  1. obvyklých příležitostných darů,
  2. věnování prostředků na veřejně prospěšný účel v přiměřené výši,
  3. plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo
  4. výhod, které jsou společníkům (členům) běžně poskytovány.

Jedná se o pojistku proti obcházení výše uvedených pravidel pro rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů.

Příklad

Příklad 2.

Družstvo Sněha má 10 družstevníků a provozuje lyžařský vlek. Ze stanov družstva a vnitřních předpisů družstva vyplývá:

  1. K 50. narozeninám každého člena vzniká nárok na odměnu ve výši 5 000 Kč.
  2. V případě postižení mimořádnou událostí některého ze členů (tragické úmrtí, živelní katastrofy), je možné poskytnout dar jemu, nebo členům rodiny až do výše 100 000 Kč.
  3. Všichni členové mají nárok na využití rozšířených provozních hodin vleku, a to v délce 5 dní v každé sezoně (§ 575 odst. 1 písm. c) ZOK).

Každé z těchto plnění je v souladu s § 40 odst. 5 ZOK. Pokud by však například na místo odměny za práci či podílů na zisku začaly být družstevníkům poskytovány peněžní dary, bylo by takové rozhodnutí v rozporu se zákonem.

3. Vypořádací podíl a uvolněný podíl

Na základě novelizovaného ustanovení § 36 ZOK dochází k dílčím změnám ve stanovení vypořádacího podílu společníka s.r.o. Jedná se zejména o následující skutečnosti:

  • Nárok na vypořádací podíl vzniká při zániku účasti v obchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce.

  • Výše vypořádacího podílu se primárně určí podle společenské smlouvy, kde však způsob výpočtu vypořádacího podílu musí být vždy vhodný. Pokud společenská smlouva způsob stanovení vypořádacího podílu nestanoví, zjistí se základ pro jeho určení z vlastního kapitálu na základě mezitímní (řádné či mimořádné) účetní závěrky sestavené ke dni ukončení účasti společníka v obchodní korporaci.

  • V případě, kdy se podstatně liší reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví, pak se při stanovení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce.

  • Zakazuje se dohoda společníka (bývalého společníka či jeho právního nástupce) a obchodní korporace o výši vypořádacího podílu.

Příklad

Příklad 3.

Společnost Stones, s.r.o., má tři společníky, z nichž dva zvažují ukončení své účasti v této společnosti. Nabízejí se různá řešení, například prodej podílu, odcházející společníky však zaujala varianta ukončení účasti dohodou se vznikem nároku na vypořádací podíl.

Hodlají upravit společenskou smlouvu následujícím způsobem:

  1. Vypořádací podíl se stanoví ve výši 1 Kč, nebo na základě dohody společníků k datu ukončení účasti.
  2. Společník, jehož účast skončila, se bude i nadále podílet na zisku společnosti a to další 3 následující účetní období stejným podílem jako v době, kdy společníkem byl.

Je zřejmé, že takto stanovený vypořádací podíl není stanovený ani vhodně, ani v souladu se zákonem. Společník, jehož účast skončila, se na zisku společnosti dále podílet nemůže, dohoda o výši vypořádacího podílu není možná.

Uvolněný podíl je podíl společníka, jehož účast za trvání společnosti zanikla bez právního nástupce. Zákon o obchodních korporacích v ustanoveních § 212 až 215 ZOK stanoví postup společnosti při vzniku uvolněného podílu.

1. Společnost jako zástupce prodá uvolněný podíl, pokud není jeho převoditelnost omezena či vyloučena společenskou smlouvou. Ostatní společníci mají vůči uvolněnému podílu předkupní právo. Prodej musí společnost realizovat nejméně za přiměřenou cenu a bez zbytečného odkladu ve lhůtě 3 měsíců.

2. Na základě ustanovení § 213 odst. 2 ZOK se vypořádací podíl stanoví jako výtěžek

Nahrávám...
Nahrávám...