dnes je 28.3.2024

Input:

Nemocenské pojištění - přehledy

4.1.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

7.5 Nemocenské pojištění – přehledy

Ing. Olga Krchovová

Přehled dávek nemocenského pojištění

Dávka  Komu náleží Právní úprava 
Nemocenské  Náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným nebo kterému je nařízena karanténa déle než 14 kalendářních dnů.  § 23 až 31 ZNP 
Ošetřovné  Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu1. ošetřování
  1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
  2. jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
2. péče o dítě mladší 10 let, protože
  1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,
  2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
  3. c) fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
 
§ 39 až 41 ZNP 
Ošetřovné v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii  Rodiče mohou krizové ošetřovné čerpat zpětně od začátku listopadu. Změny podle tohoto zákona platí zpětně od 1. 11. 2021 do 28. 2. 2022.Nárok na ošetřovné má kromě výše uvedených též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu
  1. péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle ZDPo,
  2. péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2 zákona č. 520/2021 Sb., ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii,
  3. péče o nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání, jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nebo
  4. ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.
 
zákon č. 520/2021 Sb.  
Dlouhodobé ošetřovné  Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o OSVČ.Ošetřovanou osobou se rozumí osoba, u které
  • došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně, a

  • je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Ošetřovanou osobou se dále rozumí fyzická osoba v inkurabilním stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí; v tomto případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje.Pojištěnec je
  1. manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (partnerkou) ošetřované osoby,
  2. příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
  3. manželem (manželkou), registrovaným partnerem (partnerkou) nebo druhem (družkou) osoby uvedené v písmenu b), nebo
  4. druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
 
§ 41a až 41f ZNP 
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má
  1. těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství,
  2. zaměstnankyně, která je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo mateřství,
  3. zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána kojícím ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení,
  4. těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliže podle zvláštních právních předpisů byla odvolána z dosavadního služebního místa, neboť to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při práci, a byla ustanovena na jiné služební místo,
pokud dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu, než před tímto převedením na jinou práci nebo ustanovením na jiné služební místo. Ke snížení započitatelného příjmu z důvodu kratší pracovní doby nebo doby služby se nepřihlíží. 
§ 42 až 44 ZNP 
Peněžitá pomoc v mateřství  
  1. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má
    1. pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,
    2. pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
    3. pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,
    4. pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou nebo pro které bylo vystaveno potvrzení podle § 67 písm. d) ZNP, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,
    5. pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
  2. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.
  3. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též
    1. doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno (jestliže toto studium v rozsahu alespoň 270 dnů připadne do doby posledních dvou let přede dnem nástupu na PPM; analogicky se postupuje i v případě převzetí dítěte do péče),
    2. doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost,
doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností. 
§ 32 až 38 ZNP 
Otcovská  Nárok na otcovskou má
  1. pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem,
  2. pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.
 
§ 38a až 38d ZNP 

Výše dávek nemocenského pojištění

Dávka  Výše 
Nemocenské – od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény  
  • 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání DPN nebo nařízené karantény,

  • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání DPN nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání DPN nebo nařízené karantény,

  • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání DPN nebo nařízené karantény.

 
Ošetřovné  60 % denního vyměřovacího základu
80 % denního vyměřovacího základu po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii (zákona č. 520/2021 Sb.)  
Dlouhodobé ošetřovné  60 % denního vyměřovacího základu  
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
Průměr započitatelných příjmů se zjistí tak, že se dosažený příjem za jednotlivý kalendářní měsíc vydělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů dočasné pracovní neschopnosti, ošetřovného a pracovního volna bez náhrady příjmu.  
Peněžitá pomoc v mateřství  70 % denního vyměřovacího základu  
Otcovská  70 % denního vyměřovacího základu  

Denní vyměřovací základ

Denní vyměřovací základ =  vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období  
počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období snížený o vyloučené dny  

Vyloučenými dny jsou

  1. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, s výjimkou
    • kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu, že si přivodil DPN úmyslně,

    • kalendářních dnů, kdy vznikla DPN v době útěku z místa vazby, příp. z místa výkonu odnětí svobody [§ 25 písm. a) a c)], a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby u odsouzeného (§ 28 odst. 4 ZNP),

  2. kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) za dobu prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény),
  3. kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné.

Poznámka:

Dny DPN jsou vyloučenými dny, i když:

  • za ně nenáleží náhrada mzdy nebo nemocenské,

  • v nich zaměstnanec po část dne pracoval a měl nárok za odpracovanou dobu na mzdu nebo plat,

  • byl uznán práce neschopným v době, kdy měl neplacené volno,

  • měl neplacené volno.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

Není-li v rozhodném období, které činí 12 kalendářních měsíců, alespoň 7 rozhodných dnů, kterými se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím

Nahrávám...
Nahrávám...