dnes je 12.8.2022

Input:

Nález 99/2003 SbNU, sv. 30, K uplatnění práva u soudu; K posuzování žaloby jako úkonu učiněného podle občanského soudního řádu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 99

II. ÚS 182/01

K uplatnění práva u soudu
K posuzování žaloby jako úkonu učiněného podle občanského soudního řádu

Žaloba je úkonem učiněným podle občanského soudního řádu a jako taková musí být posuzována. Není jistě vyloučeno, že může mít i následky hmotněprávní, což ovšem není důvodem pro aplikaci ustanovení § 37 občanského zákoníku. Náležitosti žaloby je třeba posuzovat striktně podle ustanovení § 42 odst. 4 a 79 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že pokud návrh neobsahuje všechny náležitosti či je-li nesrozumitelný nebo neurčitý, jde přesto o návrh, který vyvolává předpokládané následky (stavení promlčecí lhůty). Je však nutno vady (případně k výzvě soudu) odstranit, neboť i občanský zákoník v § 112 stanoví, že ke stavení lhůty dochází pouze tehdy, když věřitel (žalobce) v řízení řádně pokračuje. Citovaná zákonná podmínka by nebyla splněna, a žalobce by tedy v řízení řádně nepokračoval teprve tehdy, kdyby své podání neopravil či nedoplnil.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 24. června 2003 sp. zn. II. ÚS 182/01 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. B. proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 20. 12. 2000 sp. zn. 26 Co 469/2000, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ z 15. 3. 2000 sp. zn. 6 C 1603/98, kterým byla z důvodu promlčení zamítnuta stěžovatelova žaloba, jíž se domáhal náhrady škody.

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2000 č. j. 26 Co 469/2000-73 se zrušuje.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, napadl stěžovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí. Domnívá se, že jím došlo k porušení jeho práv garantovaných čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 38 odst. 2 Listiny.

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 6 C 1603/98, z něhož zjistil následující:

Obec D. B. provedla dne 20. 8. 1996 vyklizení pozemku č. 382/18 v k. ú. D. B., na němž měl stěžovatel uskladněny své věci. Stěžovatel tvrdil, že mu vyklizením byla způsobena škoda ve výši 48 600 Kč, a žádal její náhradu. Z toho důvodu podal k Okresnímu soudu Praha-západ dne 19. 8. 1998 žalobu, označenou jako „blanketní podání“, která obsahovala pouze označení účastníků, byla datována, podepsána a bylo v ní uvedeno, že se jedná o žalobu na náhradu škody ve výši 48 600 Kč. Své podání následně doplnil dne 21. 8. 1998. Žalovaná obec D. B. ale vznesla během řízení námitku promlčení, a navrhla proto zamítnutí žaloby. Okresní soud námitce obce vyhověl a žalobu rozsudkem ze dne 15. 3. 2000 č. j. 6 C 1603/98-56 zamítl. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že neúplné podání ze dne 19. 8. 1998 nemohlo mít hmotněprávní účinky (stavení promlčecí lhůty), neboť se jednalo o absolutně neplatný právní úkon. Následné doplnění, které již mělo veškeré náležitosti ve smyslu ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s.

Nahrávám...
Nahrávám...