dnes je 2.10.2022

Input:

Nález 92/1998 SbNU, sv. 12, K otázce účastníků územního řízení o stavební uzávěře

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 12, nález č. 92

I. ÚS 42/97

K otázce účastníků územního řízení o stavební uzávěře

Ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že účastníkem územního řízení o stavební uzávěře je pouze navrhovatel. Teprve novela stavebního zákona provedená zákonem č. 83/1998 Sb. upustila od této úpravy a stanovila, že účastníkem územního řízení, mezi jinými též o stavební uzávěře, je nejen navrhovatel, ale i osoby, jejichž vlastnictví a jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 1. září 1998 sp. zn. I. ÚS 42/97 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů L. a M. S. proti územnímu rozhodnutí Městského úřadu Slaný ze 4. 12. 1996 č. 41/1996 o stavební uzávěře na parcelu č. 485/2 v katastrálním území K.

I. Výrok

Územní rozhodnutí Městského úřadu ve Slaném, odboru pro výstavbu a životní prostředí, ze dne 4. 12. 1996 č. 41/1996 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 3. 2. 1997 podali stěžovatelé návrh na zrušení územního rozhodnutí Městského úřadu ve Slaném, odboru pro výstavbu a životní prostředí, v postavení stavebního úřadu, č. 41/1996 ze dne 4. 12. 1996 o stavební uzávěře spolu s návrhem na zrušení části § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, byl v té době účastníkem územního řízení navrhovatel a organizace či občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám, včetně sousedních pozemků a staveb, mohou být rozhodnutím přímo dotčena, avšak účastníkem územního řízení o stavební uzávěře byl pouze navrhovatel, v tomto případě Archeologický ústav Praha.

Podle uvedeného ustanovení bylo stěžovatelům vydáno zmíněné územní rozhodnutí č. 41/1996 o stavební uzávěře na parcelu č. 485/2 (původně nesprávně č. 482/2), katastrální území K., která je jejich vlastnictvím. Tímto rozhodnutím bylo zakázáno provádět na jejich pozemku veškeré stavby. V odůvodnění územního rozhodnutí bylo kromě jiného uvedeno, že k připomínkám vlastníků L. a M. S. nebylo přihlédnuto, neboť nejsou ze zákona účastníky řízení.

V odůvodnění ústavní stížnosti se stěžovatelé odvolávají na to, že tak byli vyloučeni z účasti na správním řízení a z přístupu k soudu. V uvedeném postupu shledávají porušení svých základních práv a svobod, konkrétně čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), podle něhož nesmí být vyloučeno ze soudního přezkoumávání rozhodnutí týkající se základních lidských práv.

V ústavní stížnosti stěžovatelé dále namítají, že městský úřad se ve svém rozhodnutí o stavební uzávěře podrobněji vůbec nezabýval otázkou veřejného zájmu, který by měl být při takovém omezení vlastnického práva prokázán, a omezil se na jedinou odůvodňující větu, že se jedná o pozemek, na kterém se nachází eponymní naleziště sídliště z doby bronzové. Když při ústním jednání zástupci orgánů státní správy

Nahrávám...
Nahrávám...