dnes je 28.6.2022

Input:

Nález 79/2000 SbNU, sv. 18, K odlišnému hodnocení důkazů odvolacím soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 79

IV. ÚS 275/98

K odlišnému hodnocení důkazů odvolacím soudem

Podle § 213 občanského soudního řádu a zavedené judikatury soudů není odvolací soud vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně, pokud se však míní odchýlit od skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně na základě svědeckého důkazu před soudem prvního stupně provedeného, je nutno, aby důkazy svědecké sám opakoval a zjednal si tak rovnocenný podklad pro případně odlišné zhodnocení svědeckého důkazu. Jestliže odvolací soud v posuzované věci z tohoto zákonného postupu vykročil, pak při hodnocení důkazů zatížil své rozhodnutí a řízení mu předcházející vážnou vadou a současně jednal v rozporu s principy řádného a spravedlivého procesu chráněnými čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 29. května 2000 sp. zn. IV. ÚS 275/98 ve věci ústavní stížnosti Z. L. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 27. 3. 1998 sp. zn. 17 Co 331/96, jímž byl změněn rozsudek Městského soudu v Brně ze 4. 4. 1996 sp. zn. 13 C 267/93 ohledně částky, kterou je stěžovatel povinen zaplatit.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 17 Co 331/96 ze dne 27. 3. 1998 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně z 27. 3. 1998 sp. zn. 17 Co 331/96.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že napadeným rozsudkem sice krajský soud ve výroku o věci samé změnil částku, kterou je stěžovatel povinen zaplatit žalobci, když oproti rozsudku soudu prvního stupně - Městského soudu v Brně - č. j. 13 C 267/93-58 ze dne 4. 4. 1996 tuto částku snížil z 30 687 Kč a úroky na 26 025 Kč a úroky a změnil i výši náhrady nákladů řízení, celkově však fakticky rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, a proto proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu nebylo přípustné dovolání. Stěžovatel v ústavní stížností napadeném rozsudku spatřuje zásah do svých ústavně zaručených práv, a proto se obrátil se svým návrhem na Ústavní soud.

Stěžovatel předně uvádí, že mu krajský soud svým postupem a rozhodnutím v této věci upřel právo domáhat se soudní ochrany u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, když se odchýlil od skutkových zjištění, jak je učinil soud prvního stupně, která tento soud čerpal nejen z listinných důkazů, ale i z výpovědí svědků. Odvolací soud totiž v rozporu se zásadami přímosti a ústnosti změnil hodnocení důkazů provedených před soudem prvního stupně a dospěl k jiným skutkovým zjištěním, která vedla i k chybným právním závěrům. Tímto postupem krajský soud podle stěžovatele nerespektoval zásadu nezávislosti a nestrannosti soudu a zásadu spravedlivého projednání věci, jak je zakotvena v čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť zcela neobjektivně a subjektivně učinil nová skutková zjištění, jež nebyla založena na osobních

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...