dnes je 12.8.2022

Input:

Nález 79/1995 SbNU, sv. 4, K souladu skutkových zjištění s provedenými důkazy jako podmínce spravedlivého procesu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 4, nález č. 79

III. ÚS 166/95

K souladu skutkových zjištění s provedenými důkazy jako podmínce spravedlivého procesu

Nezávislost rozhodování obecných soudů se uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci. Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod.

Jedním z těchto principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Ústavy České republiky) a vylučujícím libovůli při rozhodování, je nezbytná návaznost mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. V případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 90 Ústavy České republiky a s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 84/94). Stejně tak nutno považovat za rozpor s principy řádného a spravedlivého procesu situaci, jestliže v soudním rozhodování jsou skutková zjištění v extrémním nesouladu s vykonanými důkazy.

Nález

Ústavního soudu České republiky (III. senátu) ze dne 30. listopadu 1995 sp. zn. III. ÚS 166/95 ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Š. F. s.r.o. proti usnesení Městského soudu v Praze z 5. 4. 1995 sp. zn. 28 Ca 269/94 o zastavení řízení o návrhu na přezkoumání správního rozhodnutí pro opožděnost.

I. Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 1995 sp. zn. 28 Ca 269/94 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 1995 sp. zn. 28 Ca 269/94, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. května 1994 čj. ČSSZ-800-St-6003/20. 4.

Uvedeným rozhodnutím Městského soudu v Praze se stěžovatel cítí být dotčen na svých základních právech a svobodách, vyplývajících z čl. 4 a 90 Ústavy České republiky. V ústavní stížnosti se ztotožňuje se závěrem Městského soudu v Praze, podle kterého se v případě procesního návrhu směřujícího proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení jedná o opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu (§ 250l o.s.ř., § 104e zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jenž lze podle § 250 m odst. 2 o.s.ř. podat ve lhůtě třiceti dnů. Shodně s názorem Městského soudu v Praze konstatuje, že konec lhůty pro podání opravného prostředku k soudu v daném případě připadl na den 14. června 1994. Pochybení soudu však spatřuje ve skutečnosti, že jím byly nedostatečně zhodnoceny důkazy, týkající se stanovení dne doručení opravného prostředku Městskému soudu v Praze. V rozhodnutí soud určil datum doručení opravného prostředku Městskému soudu v Praze dnem 26.

Nahrávám...
Nahrávám...