dnes je 2.12.2022

Input:

Nález 58/1997 SbNU, sv. 8, K právu na soudní ochranu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 8, nález č. 58

III. ÚS 189/96

K právu na soudní ochranu

Vzhledem k tomu, že se jednalo o řádné restituční řízení podle § 9 zákona č. 229/1991 Sb., nelze navrhovateli jako oprávněné osobě upřít právo podat proti rozhodnutí pozemkového úřadu opravný prostředek. Toto právo je zakotveno v ust. § 9 odst. 4 cit. zákona. Proto krajský soud, jestliže odmítl návrh navrhovatele, aniž se jím věcně zabýval, tj. aniž by přezkum napadeného rozhodnutí provedl, pochybil. Jeho postup nelze kvalifikovat jinak, než jako odepření právní ochrany navrhovateli.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 15. května 1997 sp. zn. III. ÚS 189/96 ve věci ústavní stížnosti J. L. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze 14. 3. 1996 sp. zn. 22 Ca 229/95 o odmítnutí opravného prostředku proti rozhodnutí pozemkového úřadu.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 229/95-12 ze dne 14. 3. 1996 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Navrhovatel J. L. podal dne 9. 7. 1996 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu o den později. Ústavní stížnost směřuje proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 229/95-12 ze dne 14. 3. 1996, kterým Krajský soud v Ostravě odmítl opravný prostředek proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, pozemkového úřadu (dále jen „pozemkový úřad“) č. j. PÚ/RZ-201-37/95-ing. Če ze dne 21. 2. 1995. V napadeném usnesení Krajského soudu v Ostravě, které nabylo právní moci dne 16. 5. 1996, vidí navrhovatel porušení ústavního práva podle čl. 90 Ústavy ČR a podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Ústavní soud si k posouzení předmětné věci vyžádal spis Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 229/95 a spisový materiál pozemkového úřadu č. j. PÚ/RZ-201-37/95-ing. Ča. Z těchto spisových materiálů Ústavní soud zjistil, že navrhovatel podal opravný prostředek proti rozhodnutí pozemkového úřadu č. j. PÚ/RZ-201-37/95-ing. Če ze dne 21. 2. 1995, kterým bylo vysloveno, že vlastnické právo na oprávněnou osobu nepřechází.

Stejně pak z uvedených spisových materiálů plyne, že navrhovatel uplatnil dne 24. 9. 1991 u pozemkového úřadu nárok podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, na restituci zemědělských pozemků v materiálech specifikovaných. Části předmětných nemovitostí jsou ve vlastnictví fyzických osob, kterým bylo původně zřízeno právo osobního užívání. Při posuzování předmětného případu dospěl pozemkový úřad k závěru, že pozemky přešly na stát podle ust. § 6 odst. 1 písm. k) zák. č. 229/1991 Sb., tedy kupní smlouvou uzavřenou v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. V řízení bylo rovněž doloženo, že dotčené nemovitosti nejsou zastavěné. Podle názoru pozemkového úřadu však pozemky nelze vydat, protože k nim bylo zřízeno právo osobního užívání [§ 11 odst. 1 písm. a) cit. zákona]. Vzhledem k této skutečnosti rozhodl pozemkový úřad (již uvedeným rozhodnutím) tak, že vlastnické právo na oprávněnou osobu nepřechází a doporučil oprávněné osobě postup podle § 8 odst. 1 cit. zákona. Současně v rozhodnutí poučil oprávněnou osobu o možnosti podat opravný prostředek proti jeho rozhodnutí ke Krajskému soudu v

Nahrávám...
Nahrávám...