dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 57/2000 SbNU, sv.18, Ke zrušení usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jímž bylo zrušeno usnesení zastupitelstva obce, resp. městského obvodu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 57

II. ÚS 559/99

Ke zrušení usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jímž bylo zrušeno usnesení zastupitelstva obce, resp. městského obvodu

Právní akt vydaný nepříslušným úřadem (orgánem) je v právní teorii nazýván absolutně zmatečným právním aktem - jde o paakt, který nikoho nezavazuje. V normativním světě se jeví jako neexistující, a proto striktně vzato jej nelze ani rušit - je to ne-norma.

Možnost vydat deklaratorní rozhodnutí, že jde o případ nulity, náš právní řád nezná.

Právní praxe i teorie však dospěly k závěru, že je velmi obtížná interpretace těchto aktů, a volily v jisté a rozumné míře v zájmu efektivnosti dohledu nad zákonností možnost napadat i takové právně neexistující normy.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 12. dubna 2000 sp. zn. II. ÚS 559/99 ve věci návrhu Zastupitelstva města Ústí nad Labem a Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěmice na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 13. 10. 1999 č. 457 (17. schůze).

I. Výrok

V usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 13. října 1999 č. 457 se zrušuje část II., kterou bylo zrušeno usnesení Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěmice č. Z/69/98 ze dne 15. 9. 1998.

V ostatním se návrh zamítá.

II. Odůvodnění

Dne 9. 12. 1999 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost 1) Zastupitelstva města Ústí nad Labem, 2) Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěmice proti usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 457 ze dne 13. 10. 1999 s návrhem na zrušení § 62 a 62a zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“).

Stěžovatelé ve svém podání vylíčili stručně skutkovou podstatu své stížnosti a rozebrali právní důvody, jimiž svou stížnost podpírají.

Zejména zdůrazňují, že usnesením Poslanecké sněmovny bylo porušeno právo na samosprávu, zaručené územním samosprávným celkům v čl. 8 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), které je rovněž vyjádřeno a vymezeno v § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 a 2 zákona o obcích. Dovozují, že rozhodnutí o realizaci stavebních úprav v Matiční ulici zcela nepochybně patří do samostatné působnosti obce a jakýkoli zásah do této samosprávné působnosti je možný, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem (čl. 101 odst. 4 Ústavy). Proto mají stěžovatelé za to, že státní moc - v daném případě moc zákonodárná - postupovala v rozporu s tímto ustanovením Ústavy a že zrušení usnesení Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěmice Poslaneckou sněmovnou bylo neústavním zásahem do činnosti územního samosprávného celku.

Své názory a argumenty pak stěžovatelé podporují citací argumentů právních teoretiků.

Protože spolu s ústavní stížností byl podán i návrh na zrušení § 62 a 62a zákona o obcích, II. senát Ústavního soudu usnesením ze dne 11. 1. 2000 sp. zn. II. ÚS 559/99 řízení o ústavní stížnosti přerušil podle § 78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a návrh na zrušení § 62 a 62a zákona o obcích

Nahrávám...
Nahrávám...