dnes je 2.12.2022

Input:

Nález 4/2000 SbNU, sv. 17, K odepření účasti dědice na dědickém řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 4

II. ÚS 421/99

K odepření účasti dědice na dědickém řízení

Byla-li dědici odepřena možnost účasti na dědickém řízení, o jeho právní ochraně by bylo možno uvažovat podle § 485 odst. 1 občanského zákoníku, tj. v rámci ochrany oprávněného dědice. Zde by však tento dědic vstoupil do právních závěrů o hodnotě dědictví, aniž by mohl jakýmkoli způsobem spolupůsobit při určení této hodnoty.

Při připuštění vstupu do takto vytvořené masy dědictví by ve vztahu k tomuto dědici došlo k porušení základního práva rovnosti účastníků - dědiců, když jeden z nich usměrňoval konečný výsledek hodnoty dědictví a druhému byla zaviněným jednáním prvého dědice tato možnost odepřena.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 12. ledna 2000 sp. zn. II. ÚS 421/99 ve věci ústavní stížnosti L. J. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z 2. 6. 1999 sp. zn. 35 D 329/99 ve věci projednání dědictví.

I. Výrok

Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 6. 1999 sp. zn. 35 D 329/99 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 26. 8. 1999, se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 6. 1999 sp. zn. 35 D 329/99 ve věci projednání dědictví po Ing. J. F., zemřelém dne 19. 1. 1999 bez zanechání závěti.

Uvedeným usnesením bylo určeno:

I. Obecná cena majetku, který měl zůstavitel ve společném jmění se svou manželkou, činí 263 965,60 Kč, veškerý tento majetek převezme zůstavitelova manželka s tím, že vyplatí do dědictví částku 131 982,80 Kč na vyrovnání podílů ze společného jmění manželů.

II. Byla určena hodnota dědictví částkou 126 802,70 Kč.

III. Bylo potvrzeno nabytí celého dědictví pozůstalou manželkou L. F.

V odůvodnění tohoto usnesení je mj. konstatováno, že zůstavitel byl bezdětný a že jako jediná dědička ze zákona přicházela v úvahu ve druhé dědické skupině dle § 474 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pozůstalá manželka.

Dále se odkazuje na provedené šetření, kterým bylo zjištěno, že do společného jmění manželů patřilo také bytové zařízení 30 let staré v celkové hodnotě 3000 Kč, elektrospotřebiče v hodnotě 10 000 Kč, zůstatky na účtech Moravia banky v Praze 1 a Komerční banky, a. s., v Praze 4, a členský podíl u Stavebního bytového družstva Nový Domov; vše bylo vypořádáno v rámci rozdělení společného jmění manželů, jak uvedeno sub I.

Toto usnesení nabylo právní moci dne 28. 6. 1999, protože proti němu nebylo podáno ve lhůtě odvolání k Městskému soudu v Praze.

Stěžovatelka tomuto usnesení vytýká, že bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Zesnulý Ing. J. F. byl jejím otcem. Udržovala s ním písemný i osobní styk, otec posílal jejím dětem dárky. Udržovali spolu trvalé vztahy, omezené vzdáleností jejich bydlišť. Současně byla stěžovatelka v kontaktu i s manželkou zůstavitele, která ovšem není její matkou. Byla s ní v kontaktu i po pohřbu zůstavitele, což dokládá kopií dopisu ze dne 29. 3. 1999 a kopií přání k narozeninám, které

Nahrávám...
Nahrávám...