dnes je 17.4.2024

Input:

Nález 35/2009 SbNU, sv.52, K ochraně vlastnického práva nabytého v dobré víře

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 35

I. ÚS 143/07

K ochraně vlastnického práva nabytého v dobré víře

Jestliže obecné soudy rozhodly bez dalšího tak, že vlastníkem předmětných nemovitostí jsou žalobci, aniž by přitom respektovaly závěr, že vztah mezi smluvními stranami nemůže mít vliv na řádně nabyté vlastnické právo třetích osob, porušily ve vztahu ke stěžovateli čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zajišťuje ochranu vlastnictví. Je třeba zdůraznit, že v dané věci byl stěžovatel v řadě převodů předmětných nemovitostí až druhým nabyvatelem. Obecné soudy se však otázkou dobré víry stěžovatele vůbec nezabývaly.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera- ze dne 25. února 2009 sp. zn. I. ÚS 143/07 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. obchodní společnosti ECOTEX group, s. r. o., se sídlem Vysoké Mýto, Dráby 785/IV, a 2. Ing. J. K. proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2006 č. j. 21 Cdo 159/2006-138 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 3. 3. 2005 č. j. 22 Co 389/2004-98 vydaným v řízení o určení vlastnického práva.

Výrok

I. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 11. 2006 č. j. 21 Cdo 159/2006-138 a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 3. 3. 2005 č. j. 22 Co 389/2004-98 bylo porušeno základní právo stěžovatele Ing. J. K. zakotvené v článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 11. 2006 č. j. 21 Cdo 159/2006-138 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 3. 3. 2005 č. j. 22 Co 389/2004-98 se ruší.

III. Ústavní stížnost obchodní společnosti ECOTEX group, s. r. o., se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 15. 1. 2007 společnost ECOTEX group, s. r. o., (dále též „stěžovatelka“) navrhla zrušení shora označených rozhodnutí vydaných v řízení o určení vlastnického práva, ve kterém vystupovala jako vedlejší účastník. Této ústavní stížnosti byla přidělena spisová značka I. ÚS 143/07. V daném řízení žalobkyně N. K. (v průběhu řízení do jejích práv vstoupily H. P. a J. K.) podala proti žalovanému Ing. J. K. (dále, pokud se o něm hovoří samostatně, též „stěžovatel“) žalobu na určení, že žalobkyně je vlastníkem v žalobě specifikovaných nemovitostí. Tyto nemovitosti byly prodány v roce 1999 zástavním věřitelem, společností ECOTEX group, s.r. o., v rámci tzv. přímého prodeje zástavy (tedy realizací této možnosti uvedené v čl. V zástavní smlouvy ze dne 8. 6. 1995), společnosti Czech Economic Trade, spol. s r. o. Tato společnost poté zmíněné nemovitosti prodala stěžovateli Ing. J. K. v roce 2001.

Okresní soud ve Svitavách žalobu zamítl rozsudkem ze dne 30. 7. 2004 č. j. 6 C 433/2004-65. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. 3. 2005 č. j. 22Co 389/2004-98 rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobě vyhověl. Rozsudkem ze dne 21. 11. 2006 č. j. 21 Cdo 159/2006-138 Nejvyšší soud dovolání stěžovatele Ing. J. K. zamítl jako neopodstatněné a

Nahrávám...
Nahrávám...