dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 31/2003 SbNU, sv.29, K oprávnění jednat za právnickou osobu před soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 29, nález č. 31

IV. ÚS 598/02

K oprávnění jednat za právnickou osobu před soudem

V intencích zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) bylo v daném případě třeba, aby soud, pokud měl přes předložené doklady pochybnosti o oprávněnosti určité osoby za organizaci jednat, tyto pochybnosti odstranil (upřesňující výzvou, případně u jednání), a to tím spíše, že proti usnesení o zastavení řízení - k němuž v posuzovaném případě došlo - není odvolání přípustné, a stěžovatel tak již nemohl pochybnosti soudu, o kterých dosud ani neměl s ohledem na předchozí postup soudu povědomí, odstranit.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 3. března 2003 sp. zn. IV. ÚS 598/02 ve věci ústavní stížnosti KKS Z., spol. s r. o., proti usnesení Krajského soudu v Brně z 9. 7. 2002 sp. zn. 29 Ca 7/99, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně.

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 7. 2002 č. j. 29 Ca 7/99-89 se zrušuje.

Odůvodnění

Stěžovatel se s odvoláním na porušení čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo s odůvodněním, že stěžovatel přes výzvu soudu neodstranil vadu spočívající v nedostatku zastoupení podle § 250a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zastaveno řízení o žalobě, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 13. 11. 1998 č. j. FŘ 3409/98-120.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že přílohou žaloby byla i plná moc ze dne 14. 1. 1999, kterou jednatel stěžovatele zmocnil k zastupování stěžovatele před soudem zaměstnance J. J., dohoda o pracovní činnosti, která osvědčovala, že zmocněnec je zaměstnancem stěžovatele, a vysokoškolský diplom, svědčící o právnickém vzdělání zaměstnance.

K výzvě soudu ze dne 10. 4. 2002, kterou byl stěžovatel vyzván k odstranění nedostatku podání spočívajícího v tom, že není zastoupen advokátem a nedoložil, že za něj jedná osoba uvedená v § 21 odst. 1 o. s. ř., která má právnické vzdělání, stěžovatel ve stanovené lhůtě předložil dohodu o pracovní činnosti, z níž vyplývalo, že J. J. je v současné době zaměstnancem stěžovatele, předchozí dohodu o pracovní činnosti, jež osvědčovala kontinuitu zaměstnání J. J. u stěžovatele. Přestože tedy výzvě ve lhůtě vyhověl, soud řízení zastavil s odůvodněním, že stěžovatel nevyhověl požadavkům § 21 o. s. ř., neboť neprokázal, že jeho zaměstnanec byl k jednání před soudem pověřen statutárním orgánem. Stěžovatel je přesvědčen, že plná moc přiložená k žalobě jednoznačně osvědčovala, že jednatel stěžovatele pověřil J. J. k jednání za stěžovatele podle § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Dle jeho názoru může být pověření učiněno i ústně, jak se stalo v tomto případě, neboť v žádném předpise není uvedeno, jakou formu má pověření mít, zákon rovněž nestanoví, jak se pověření prokazuje. Dodává, že v přesvědčení, že zvolená forma pověření a jeho prokázání je správná, stěžovatele utvrdil soud zasíláním písemností na adresu pověřeného pracovníka, stejně jako usnesením, obsahujícím výzvu k

Nahrávám...
Nahrávám...