dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 17/1995 SbNU, sv.3, K výkladu pojmu bezúplatného převedení pozemku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 3, nález č. 17

IV. ÚS 189/94

K výkladu pojmu bezúplatného převedení pozemku

Pro výklad pojmu bezúplatného převedení pozemku není určující označení smlouvy. Proto také smlouva, označená jako smlouva kupní, může ve skutečnosti obsahovat bezúplatný převod zemědělských pozemků, vyplývá-li to nepochybně z vůle obou smluvních stran.

Nález

Ústavního soudu České republiky (IV. senátu) ze dne 22. března 1995 sp. zn. IV. ÚS 189/94 ve věci ústavní stížnosti navrhovatelů V. J., B. J., ing. Z. J. a J. J. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 1. 9. 1994 sp. zn. 17 Co 177/94 o zrušení kupní smlouvy.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 9. 1994 č. j. 17 Co 177/94-52 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavní soud České republiky obdržel dne 23. 11. 1994 ústavní stížnost V. J., B. J., ing Z. J. a J. J., směřující proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 15. 12. 1993 č. j. 1 C 673/93-23 ve znění, že se zamítá žaloba na zrušení kupní smlouvy, uzavřené dne 10. 1. 1975 mezi E. J. a manželi V. a M. J., registrované bývalým Státním notářstvím v Semilech pod sp. zn. R I 86/75, v části týkající se převodu zemědělských pozemků ve výroku rozsudku blíže uvedených. V této ústavní stížnosti zpochybňují stěžovatelé závěry obecných soudů o tom, že předmětem prodeje byly i uvedené zemědělské pozemky, za které převodkyně E. J. úplatu nepožadovala.

Krajský soud v Hradci Králové jako účastník řízení ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění svého rozsudku, v němž je podrobně vysvětleno, že nešlo o převod bezúplatný, nýbrž o prodej.

Vedlejší účastníci se v podstatě ztotožnili s právními závěry napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové.

Ústavní soud po projednání věci dospěl k závěru, že postupem obecných soudů byla zpochybněna zásada nestranného a spravedlivého procesu. Ve smlouvě samé, nikoli tedy v jakémsi pozdějším prohlášení matky stěžovatelů, jak nesprávně konstatoval krajský soud, je totiž výslovně uvedeno, že matka stěžovatelů za zemědělské pozemky nic nepožaduje, a v souladu s tím, jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu R I 86/75 bývalého Státního notářství v Semilech, byla se souhlasem vedlejších účastníků

Nahrávám...
Nahrávám...