dnes je 26.6.2022

Input:

Nález 164/2004 SbNU, sv. 35, K právu na projednání věci v přítomnosti účastníků řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 164

II. ÚS 210/03

K právu na projednání věci v přítomnosti účastníků řízení

Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na to, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti. Má-li být výše uvedené základní právo realizováno, musí být účastníkovi umožněno, aby se jednání mohl zúčastnit. Účastník tedy musí být o jeho konání soudem vyrozuměn. Předvolání k ústnímu jednání je proto třeba doručit nejen jeho právnímu zástupci, ale i přímo tomuto účastníkovi. K ústnímu jednání musí být účastník řízení soudem samostatně obeslán. Právního zástupce účastníka řízení nelze považovat za doručovatele předvolání k jednání soudu. Účast účastníka u jednání (zejména pokud jde o jednání jediné) má povahu uplatňování jeho základního práva, a nikoliv plnění některé z procesních povinností, jak je to uvedeno v § 49 odst. 1 větě druhé občanského soudního řádu. Proto úvaha o zastupitelnosti účastníka řízení při ústním jednání jeho právním zástupcem není namístě.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma - ze dne 3. listopadu 2004 sp. zn. II. ÚS 210/03 ve věci ústavní stížnosti H. J. M. L.-J. a spol. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 29. 11. 2002 sp. zn. 28 Ca 297/2001 a proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, z 8. 6. 2001 č. j. PÚ 1512/92, že stěžovatelé nejsou vlastníky pozemku.

Výrok

1. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2002 sp. zn. 28 Ca 297/2001 se zrušuje.

2. Ve zbytku se ústavní stížnost zamítá.

Odůvodnění

Řádně a včas podanou ústavní stížností se stěžovatelé M. L., D. B. a M. H. R. domáhali zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2002 sp. zn. 28 Ca 297/2001 a rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 8. 6. 2001 č. j. PÚ 1512/92. Tvrdí, že napadenými rozhodnutími došlo k zásahu do jejich ústavně zaručených práv podle čl. 90 a 96 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), podle čl. 36, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

M. L. dne 31. 10. 2003 zemřel. Ústavní soud zjistil, že závětními dědici jsou H. L., P. G. L., H. J. M. L.-J., a P. J. L., přičemž závěť byla závětními dědici uznána za platnou a pravou s tím, že dědici dědictví po zůstaviteli neodmítli. V řízení, které předcházelo řízení o ústavní stížnosti, se jednalo o pozemek ve zjednodušené evidenci - parcely původ pozemkový katastr - parcela podle původního pozemkového katastru (PK) p. č. 2534/1 - role, zapsaný v katastru nemovitostí pro obec hlavní město Praha a katastrální území H. S přihlédnutím k této skutečnosti Ústavní soud z notářského zápisu sepsaného 10. 9. 1997 pod sp. zn. N 291/97(NZ 267/97) JUDr. V. K., notářem v Praze, zjistil, že M. L. ustanovil dědici tohoto majetku rovným dílem své děti H. J. M. L.-J., P. J. L. a P. G. L. Proto bylo Ústavním soudem rozhodnuto, že v řízení bude pokračováno místo stěžovatele M. L. nadále s

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...