dnes je 30.6.2022

Input:

Nález 144/2004 SbNU, sv. 35, K odlišnému hodnocení důkazů odvolacím soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 144

IV. ÚS 57/04

K odlišnému hodnocení důkazů odvolacím soudem

Skutková zjištění (zjištění skutkového stavu) jsou v občanském soudním řízení výsledkem provedení důkazů [§ 122 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“)] a jejich hodnocení (§ 132 o. s. ř.). Z uvedeného plyne a contrario závěr, že skutková zjištění může činit toliko ten soud, který důkaz provedl (s výjimkou dle § 122 odst. 2 o. s. ř.). Dodržení zásady přímosti je tudíž jedním z pojmových znaků důkazního řízení. Jak ustálená judikatura, tak i doktrína pak z uvedených ustanovení občanského soudního řádu ve spojení s důsledky plynoucími ze zásady ústnosti (§ 115, § 214 odst. 1 o. s. ř.) a přímosti (§ 122 odst. 1, § 211, § 213 o. s. ř.) v občanském soudním řízení interpretují ustanovení § 213 odst. 1 o. s. ř. v tom smyslu, že je zásadně nepřípustné, aby odvolací soud, jestliže se chce odchýlit od hodnocení důkazů soudem prvního stupně, tyto důkazy hodnotil jinak, aniž by je sám opakoval.

Důkazní řízení obsahuje provedení důkazů a jejich hodnocení a ústí ve zjištění skutkového stavu. Hodnocení důkazů bez jejich provedení soudem (nejsou-li dány důvody dožádání) zakládá porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v důsledku porušení zásady přímosti, dle níž dokazování provádí soud, jenž rozhoduje ve věci, a to při jednání, ke kterému předvolá účastníky řízení, přičemž rozhodnutím ve věci je i změna rozhodnutí nalézacího soudu soudem odvolacím v odvolacím řízení. Smyslem a účelem zásady přímosti je objektivita a nezávislost soudního rozhodování, jakož i zabezpečení práva účastníků řízení k provedeným důkazům se vyjádřit.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu* složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy - ze dne 12. října 2004 sp. zn. IV. ÚS 57/04 ve věci ústavní stížnosti R. B. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 8. 10. 2003 sp. zn. 19 Co 60/2002 o povinnosti zaplatit stanovenou částku z titulu provedených prací na základě smlouvy o dílo.

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. října 2003 č. j. 19 Co 60/2002-75 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 11. 2. 2004, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2003 č. j. 19 Co 60/2002-75. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčen v základním právu na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a dále namítá porušení čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).

Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 33 C 209/98, jejž si Ústavní soud vyžádal, jakož i z příloh ústavní stížnosti bylo zjištěno následující:

Stěžovatel se žalobou u obecného soudu domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího vedlejšímu účastníkovi zaplatit mu přesně stanovenou částku z titulu prací provedených na základě smlouvy o dílo. Soud prvního stupně ohledně části žalované

Nahrávám...
Nahrávám...