dnes je 12.8.2022

Input:

Nález 115/2005 SbNU, sv. 37, K právu obviněného být slyšen v řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 115

I. ÚS 14/05

K právu obviněného být slyšen v řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby

Soud při rozhodování o ponechání stěžovatele ve vazbě rozhodoval v neveřejném zasedání, při kterém nebyl přítomen ani sám obviněný ani jeho obhájce. Tento stav je v souladu s ustanoveními § 71, 148 a 149 v souvislosti s § 240 a 242 trestního řádu, jsou-li vykládány v izolovaném kontextu trestního řádu, avšak koliduje s výkladem čl. 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tak jak jej podává Evropský soud pro lidská práva ve svých rozhodnutích, kde právo být slyšen zařadil mezi základní procesní garance aplikované v případech omezení svobody. Ke stejnému závěru dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 3. 2004 sp. zn. I. ÚS 573/02 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 32, nález č. 41), na nějž toto rozhodnutí v podrobnostech odkazuje.

Uvedené pojetí rozhodování o ponechání ve vazbě se již dříve promítlo do rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Plénum ve svém nálezu ze dne 12. 10. 1994 konstatovalo, že „Pro takové rozhodování (tj. o prodloužení vazby) z hlediska principu rovnosti musí platit vše, co platí pro rozhodování o vazbě samotné …“ (sp. zn. Pl. ÚS 4/94, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, nález č. 46, str. 57, vyhlášen pod č. 214/1994 Sb.). Stejně tak již bylo konstatováno, že: „Práva vyplývající z ustanovení čl. 5 odst. 2 až 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod jsou zaručena všem osobám zbaveným svobody bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu. Opačný postup … není možno považovat za ,rozumný‘ v duchu judikatury Evropského soudu pro lidská práva.“ (nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2003 sp. zn. II. ÚS 142/03, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 31, nález č. 116).

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 2. června 2005 sp. zn. I. ÚS 14/05 ve věci ústavní stížnosti M. T. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. Nt 6580/2004 ze dne 30. 11. 2004, jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 15. 11. 2004 sp. zn. 1 Zt 1035/2004 o jeho ponechání ve vazbě.

Výrok

I. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. Nt 6580/2004 ze dne 30. 11. 2004 došlo k porušení základních práv stěžovatele, garantovaných čl. 5 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. Nt 6580/2004 ze dne 30. 11. 2004 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. Nt 6580/2004 ze dne 30. 11. 2004, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 15. 11. 2004 sp. zn. 1 Zt 1035/2004. Tímto usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 bylo rozhodnuto o ponechání stěžovatele i nadále ve vazbě z důvodu podle § 67 písm. c) trestního řádu.

Nahrávám...
Nahrávám...