dnes je 28.3.2024

Input:

Mzda a její zdanění

4.2.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 58 minut

Mzda a její zdanění

Ing. Růžena Klímová

Právní úprava
Právní úprava

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

    • § 4 – Příjmy od daně osvobozené

    • § 6 – Příjmy ze závislé činnosti

    • § 15 – Nezdanitelná část základu daně

    • § 16 – Sazba daně

    • § 24 – Daňově účinné náklady

    • § 25 – Daňově neúčinné náklady

    • § 35ba – Částky snižující daňovou povinnost

    • § 35c – Daňové zvýhodnění na vyživované dítě poplatníka

    • § 35d – Postup při výpočtu měsíční zálohy daně

    • § 36 – Zvláštní sazba daně

    • § 38h – Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů ze závislé činnosti

    • § 38ch – Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob

    • § 38i – Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob

    • § 38j – Povinnost plátců daně z příjmů fyzických osob – náležitosti mzdového listu

    • § 38k – Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně

    • § 38l – Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

    • § 5 – Vyměřovací základ

    • § 15a – Maximální vyměřovací základ

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

    • § 3 – Vyměřovací základ

  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ

  • České účetní standardy pro podnikatele

    • č. 017 – Zúčtovací vztahy

    • č. 019 – Náklady a výnosy

  • Pokyn D-274 – K postupu při výplatě měsíčních daňových bonusů

  • Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů

I. část – Pojem mzda a její části, náhrada mzdy, zdanitelný příjem, příjmy od daně osvobozené

Mzda

V podnikatelské sféře lze mzdu sjednat v pracovní smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Mzdu lze také určit jednostranně mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem. Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou přísluší.

Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnanci za práci. Úhrn všech příjmů za práci nebo v souvislosti s výkonem práce zúčtované v kalendářním měsíci nazýváme hrubou mzdou. Hrubá mzda není žádným právním předpisem určena.

Z daňového pohledu je hrubá mzda uznatelným výdajem sloužícím k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Od hrubé mzdy je nutné odlišit zdanitelný příjem zaměstnance. Za zdanitelný příjem zaměstnance se považuje příjem peněžní i nepeněžní uvedený v § 6 ZDP, který není od daně osvobozen nebo který není předmětem daně z příjmu. Není podstatné, zda ho zaměstnavatel vyplácí z nákladů nebo ze zisku (například stravné při pracovní cestě nad limity uvedené v § 176 ZP). Zdanitelným příjmem zaměstnance je například příjem spočívající v cenovém rozdílu, respektive zvýhodnění za služby nebo výrobky poskytnuté zaměstnanci (rozdíl mezi cenou poskytnutou a cenou obvyklou, 1 % ze vstupní ceny služebního vozidla používaného i pro soukromé účely atd.).

Mzda jako peněžité plnění za práci se obvykle skládá z jednotlivých částí. Zpravidla se jedná:

  • o základní mzdu,

  • o osobní ohodnocení,

  • o prémie,

  • o mzdu za práci přesčas,

  • o příplatky za práci přesčas,

  • o příplatky za práci ve svátek,

  • o příplatky za práci v sobotu a neděli,

  • o příplatky za práci v noci,

  • o příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

  • o odměnu za pracovní pohotovost,

  • o jiné (fakultativní) příplatky podle rozhodnutí zaměstnavatele,

  • o mimořádné odměny,

  • odstupné, odbytné, odchodné,

  • peněžité vyrovnání v souvislosti s konkurenční doložkou.

Příplatky za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a neděli, za práci v noci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí jsou obligatorní. Ostatní příplatky může zaměstnavatel poskytovat podle svého rozhodnutí.

Odměna za pracovní pohotovost

Byla-li se zaměstnancem sjednána pracovní pohotovost, přísluší za dobu pracovní pohotovosti zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy. Dojde-li k výkonu práce, pohotovost se přerušuje. Zpravidla se jedná o práci přesčas.

Překážky v práci a jejich placení – náhrada mzdy

Od mzdy za práci je nutné odlišit náhrady mzdy, které zaměstnavatel poskytuje při překážkách v práci. Překážky vznikají jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele, přičemž obě skupiny překážek členíme na placené a neplacené. Zvláštním druhem překážek v práci je stávka a výluka.

Překážky na straně zaměstnance:

a) důležité osobní překážky v práci,

b) překážky z důvodu obecného zájmu,

c) jiné případy překážek v práci – například stávka.

Důležité osobní překážky v práci:

  • pracovní neschopnost (zaměstnanci přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 kalendářních dnech, trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 15. kalendářního dne náleží nemocenské od OSSZ),

  • karanténa (zaměstnanci přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 kalendářních dnech, od 15. kalendářního dne náleží nemocenské od OSSZ),

  • ošetřovné náleží zaměstnanci, který nemůže vykonávat práci z důvodu:

a) ošetřování

1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo

2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo

b) péče o dítě mladší 10 let, protože

1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní některé další skutečnosti uvedené v zákoně o nemocenském pojištění, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat,

  • mateřská dovolená,

  • rodičovská dovolená, kam patří i otcovská poporodní péče,

  • dlouhodobé ošetřovné,

  • jiné důležité osobní překážky v práci. Jejich výčet je uveden v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jedná se o překážky při ošetření nebo vyšetření, přerušení dopravního provozu, svatbě, narození dítěte, atd. U některých se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy, u jiných bez náhrady mzdy.

Překážky z důvodu obecného zájmu:

  • výkon veřejné funkce (např. výkon funkce poslance, člena zastupitelstva kraje, obce atd.). Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, přísluší pracovní volno bez náhrady příjmu do 20 dnů v roce. To však neplatí u zastupitelů územních samosprávních celků podle zvláštních zákonů.

  • výkon občanských povinností (svědek, tlumočník atd.). Zaměstnanci přísluší pracovní volno bez náhrady mzdy, úhradu ušlé mzdy poskytne ten, pro kterého byl zaměstnanec uvolněn.

  • jiné úkony v obecném zájmu s náhradou mzdy:

    • činnost člena orgánu odborové organizace, rady zaměstnanců pro oblast bezpečnosti práce, vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců,

    • účast na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 dnů v kalendářním roce,

    • činnost dárce při odběru krve a při aferéze (doba cesty k odběru, odběru, cesta zpět a zotavení po odběru, pokud zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Nestačí li doba 24 hodin, poskytuje se toto volno po delší nezbytně nutnou prokázanou dobu,

    • činnost člena okrskové komise při volbách do českého parlamentu, Evropského parlamentu, do zastupitelstev obcí a krajů v rozsahu potvrzeném orgánem, který volby organizuje (zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy a instituce pořádající volby zaměstnavateli náklad uhradí v souladu s § 206 odst. 4 a 5 ZP),

  • jiné úkony v obecném zájmu bez náhrady mzdy:

    • činnost zaměstnance při přednášce – nejvýše 12 směn v kalendářním roce,

    • činnost člena Horské služby,

    • činnost vedoucích táborů – nejvýše 3 týdny v kalendářním roce,

    • činnost dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu atd.,

  • pracovní volno související s brannou povinností – zaměstnanci přísluší volno v nezbytně nutném rozsahu. Náhradu mzdy za pracovní volno hradí ve výši průměrného výdělku zaměstnavateli příslušný vojenský správní úřad,

  • školení, jiná forma přípravy nebo studium – jedná se o zvyšování kvalifikace nebo prohlubování kvalifikace. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy, pokud byla uzavřena kvalifikační dohoda podle § 234 ZP a zvýšení kvalifikace je v souvislosti s potřebou zaměstnavatele. Při prohlubování kvalifikace poskytuje zaměstnavatel mzdu nebo plat, protože se tato forma vzdělávání považuje za výkon práce.

Překážky na straně zaměstnavatele:

  • prostoj – náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci,

  • přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy – pokud nebyl převeden na jinou práci, náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku,

  • jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele – přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud se nejedná o konto pracovní doby,

  • dočasné omezení odbytu (tzv. částečná nezaměstnanost) – přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud je to dohodnuto s odborovou organizací. U zaměstnavatelů, kde odborová organizace nepůsobí, je možné stanovit vnitřním předpisem snížení náhrady mzdy až na 60 % průměrného výdělku.

Dovolená a náhrada mzdy za dovolenou

Dovolená je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v zákoníku práce právo na:

  • dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část,

  • dovolenou za odpracované dny,

  • dodatkovou dovolenou.

Odstupné a peněžité vyrovnání

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, a zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 ZP, přísluší odstupné podle § 67 ZP. Od 1. 1. 2012 náleží odstupné v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Trvá-li pracovní poměr méně než 1 rok, nárokové odstupné činí jeden měsíční průměrný výdělek. Trvá-li pracovní poměr alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, nárokové odstupné činí 2 průměrné měsíční výdělky. Trvá-li pracovní poměr alespoň dva roky, náleží zaměstnanci odstupné alespoň ve výši 3 průměrných měsíčních výdělků. Jedná-li se o výpověď podle § 52 písm. d) ZP a zaměstnavatel se zcela nezprostí své odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, náleží odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku.

Byla-li sjednána dohoda, kterou se zaměstnanec zavazuje, že po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, se zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí dohody závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku (viz § 310 ZP). Pokud pracovní poměr končí např. k 30. 6. kalendářního roku a je sjednána konkurenční doložka, pak finanční vyrovnání náleží od 1. 7. kalendářního roku a je splatné poprvé dne 1. 8. kalendářního roku nebo později – zpravidla ve výplatních termínech zaměstnavatele. Tato skutečnost je důležitá pro výpočet finančního vyrovnání z průměrného výdělku – v daném případě je legitimní průměrný výdělek k 1. 7. kalendářního roku (rozhodné období II. čtvrtletí kalendářního roku).

Výnosy z kapitálových podílů

Zvláštní kategorií příjmů zaměstnance jsou výnosy z kapitálových podílů – akcií, obligací. Tyto příjmy jsou zdaňovány samostatně jako příjmy z kapitálového majetku srážkovou daní podle ZDP.

Dividendy a tantiémy

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP nebo § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, jsou podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu atd.

Dividenda není vyplácena ve výši, v jaké o ní bylo rozhodnuto, ale zdaňuje se zvláštní sazbou daně ve výši 15 % z dividendového příjmu podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP. Plátcem daně je společnost.

Členům představenstva může být mimo odměnu za výkon funkce poskytnut také podíl na zisku (tantiéma). V tomto případě se nejedná o příjem fyzické osoby z kapitálového majetku, protože tantiéma neplyne z majetkového podílu na společnosti. Tantiéma se zdaňuje daní z příjmů podle § 6 ZDP stejně jako odměna člena představenstva [§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP]. Toto plnění podléhá odvodům zdravotního pojištění a od 1. 1. 2012 i odvodům na sociální zabezpečení.

Daňová účinnost

Tantiéma není daňovým výdajem (nákladem) v souladu s § 25 odst. 1 písm. d) ZDP, ale pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance, je nákladem podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP. Tantiémy poskytované členům představenstva budou podléhat brutaci.

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny, nejsou zahrnovány do hrubé mzdy. Jedná se o příjmy podle § 4 ZDP:

  • náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti poskytnutá podle § 192 ZP, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, stipendia poskytovaná z prostředků státního rozpočtu, pravidelně vyplácené důchody z důchodového pojištění až do výše třicetišestinásobku minimální mzdy za rok, tj. v r. 2020 do limitu 525 600 Kč.

  • nezdanitelné jsou i náhrady škody s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku.

Od daně jsou osvobozeny též příjmy podle § 6 odst. 9 ZDP. Jedná se o tyto příjmy:

  • hodnota stravování poskytovaného „in natura” zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování,

  • hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou daňově účinnými náklady,

  • nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, ale i nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění na rekvalifikaci zaměstnanců. Za odborný rozvoj se považuje zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol, prohlubování kvalifikace, zvyšování kvalifikace,

  • nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění anebo jako nedaňový náklad ve formě možnosti používat rekreační zařízení, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, tělovýchovná a sportovní zařízení. Na rekreace a zájezdy je ročně osvobozena částka do 20 000 Kč (zaměstnavatel uhradí zájezd celý a částku převyšující příspěvek poukáže zaměstnanec zaměstnavateli). Jde-li o použití zdravotnických zařízení, je osvobozeno pořízení zboží a služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

  • nepeněžní plnění formou darů z FKSP podle § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., anebo za stejných podmínek ze sociálního fondu nebo zisku anebo jako nedaňový náklad. Od daně je osvobozena jen částka do 2 000 Kč ročně (jde tedy jen o naturální plnění u příležitosti pracovního nebo životního výročí). Může jít i o poukázku na odběr zboží,

  • nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

  • sociální výpomoc z FKSP nebo ze sociálního fondu, ze zisku nebo na vrub daňově neúčinných nákladů do výše 500 000 Kč při mimořádně obtížné situaci v důsledku živelní pohromy, ekologické havárie na územích, kde byl vyhlášen nouzový stav,

  • zvýhodnění poskytované zaměstnancům zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

  • hodnota přechodného ubytování až do 3 500 Kč měsíčně, pokud nejde o ubytování při pracovní cestě a pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

  • hodnota služby poskytované zaměstnavatelem ve formě dobrovolně prováděných srážek z čisté mzdy podle přání zaměstnance,

  • odměna za produktivní činnost při praktickém výcviku poskytovaná učni nebo studentovi,

  • příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na soukromé životní pojištění, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, doplňkové penzijní spoření až do výše 50 000 Kč ročně při splnění zákonem stanovených podmínek pro penzijní připojištění, soukromé životní pojištění a doplňkové penzijní spoření. Smlouva uzavřená s institucí penzijního pojištění musí být uzavřena mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec a v případě smrti zaměstnance jiná osoba s výjimkou zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění. Instituce penzijního pojištění je uvedena v § 6 odst. 16 ZDP. Jde o poskytovatele penzijního pojištění, který je:

    • provozován na principu fondového hospodaření,

    • je zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění,

    • má oprávnění a provozuje penzijní pojištění v členském státě EU nebo EHP a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státu.

Zvláštní nepeněžní příjmy zaměstnanců

a. Příjmy zaměstnance spočívající v cenovém rozdílu, respektive v cenovém zvýhodnění

Podle § 6 odst. 3 ZDP se zvláštním příjmem rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena obvyklá.

b. Motorové vozidlo poskytnuté zaměstnanci ke služebním i soukromým účelům

Zdanitelným příjmem zaměstnance je podle § 6 odst. 6 ZDP 1 % vstupní ceny motorového vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc, přičemž částka zdanitelného příjmu nesmí být menší než 1 000 Kč. Jde-li o vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel poskytnutých pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9 ZDP.

II. část – Zdanění

Výpočet měsíční daňové povinnosti

Podle § 6 odst. 13 ZDP je základem daně zdanitelný příjem ze závislé činnosti zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel – tzv. superhrubá mzda.

Porovnání postupu při
stanovení základu daně
ze závislé činnosti
v letech 2007–2020 
 
2008  2009–2018  2019–2020 
Hrubá mzda   30 000 Kč   30 000 Kč   30 000 Kč  
Pojistné placené
zaměstnavatelem na
nemocenské pojištění a
zdravotní pojištění   
10 500 Kč
(tj. 35 % z částky 30 000)   
10 200 Kč
(tj. 34 % z částky 30 000)   
Od 1. 7. 2019 33,8 % 10 140 Kč  
Pojistné placené
zaměstnancem   
3 750 Kč
(tj. 12,5 % z částky 30 000)   
3 300 Kč
(tj. 11 % z částky 30 000)   
3 300 Kč
(tj. 11 % z částky 30 000)   
Dílčí základ daně ze
závislé činnosti   
40 500 Kč
(tj. 30 000 + 10 500)   
40 200 Kč
(tj. 30 000 + 10 200)   
40 140 Kč  
Zaokrouhlený základ daně u zálohy daně  40 500 Kč  40 200 Kč  40 200 Kč  

Princip superhrubé mzdy není aplikován v případech:

  1. u příjmů ze závislé činnosti, které nepodléhají pojistnému (např. u příjmu v rámci dohody o provedení práce, pokud odměna nepřekročí částku 10 000 Kč měsíčně), jedná-li se o zaměstnání malého rozsahu, kdy zúčtovaný příjem nepřekročí částku 2 999 Kč a současně jde o odměnu z DPČ. Rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění se od roku 2019 zvýšil na částku 3 000 Kč,
  2. v případě odvodu zdravotního pojištění z tzv. fiktivního vyměřovacího základu, např. v případě neplaceného volna, a v případě tzv. doplatku do minimálního vyměřovacího základu. Je tomu tak proto, že v uvedených případech platí pojistné pouze zaměstnanec.

Zaměstnavatel musí při výpočtu daňové povinnosti sledovat, které příjmy podléhají pojistnému, a tedy vstupují do superhrubé mzdy. Příjmy, které nepodléhají pojistnému, jsou taxativně vymezeny:

  • v § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a

  • v § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Jedná se např. o náhradu škody podle zákoníku práce, odstupné, odbytné, věrnostní příplatek horníkům apod. Z těchto příjmů se neplatí pojistné a daňový základ je roven výši těchto příjmů.

U zaměstnanců, kteří mají kromě příjmu od českého zaměstnavatele také příjem ze závislé činnosti ze zahraničí, je při stanovení základu daně nutné postupovat stejně u tuzemského i zahraničního příjmu. To znamená, že u příjmů ze zahraničí je nutné posoudit, zda by se z tohoto příjmu v ČR odvádělo pojistné. Pokud ano, je potřebné k zahraničním příjmům připočítat fiktivní částku pojistného podle tuzemských právních předpisů o pojistném. Není přitom rozhodující, zda bylo pojistné odváděno v ČR nebo v zahraničí.

Poplatník (daňový rezident ČR), kterému plynou příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí, musí tedy ve svém daňovém přiznání tyto zahraniční příjmy zvýšit o částku pojistného placeného zaměstnavatelem.

Při stanovení základu daně zaměstnance s příjmy ze zahraničí se bude lišit postup v závislosti na tom, zda ČR s příslušným státem uzavřela nebo neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

a) Stanovení základu daně daňového rezidenta ČR, který pobíral v roce 2019 příjem ze závislé činnosti z ČR a současně ze zahraničí z nesmluvního státu. V tomto případě lze základ daně snížit o daň zaplacenou v zahraničí. Daň zaplacená v zahraničí nemůže být započtena na daňovou povinnost v ČR.

Text  Kč  
Příjmy ze závislé činnosti z ČR   100 000   
Pojistné zaplacené zaměstnavatelem do systému tuzemského veřejnoprávního pojištění od 1. 7. 2019  33 800   
Příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí (po přepočtu jednotným kurzem)   700 000   
Pojistné ze zahraničních příjmů podle tuzemských zákonů od 1. 7. 2019  236 600   
Snížení příjmů o daň zaplacenou v zahraničí z příjmu 700 000 Kč   140 000   
Základ daně (100 000 + 33 800 + 700 000 + 236 600 – 140 000)   930 400  

Poznámka: Pro zjednodušení se v příkladu použila sazba pojistného na sociální zabezpečení platná od 1. 7. 2019 ve výši 24,8%. Pojistné na zdravotní pojištění 2/3 ze 13,5%, celkem tedy 33,8% (24,8 + 9).

b) Stanovení základu daně daňového rezidenta ČR, který pobíral v roce 2019 příjem ze závislé činnosti z ČR a současně ze zahraničí ze smluvního státu. V tomto případě lze základ daně snížit o daň zaplacenou v zahraničí, ale pouze v rozsahu, v němž tato daň nebyla započtena pro zamezení dvojího zdanění v předchozím zdaňovacím období.

Text  Kč  
Příjmy z ČR   100 000   
Pojistné zaplacené zaměstnavatelem do systému tuzemského veřejnoprávního pojištění – použita sazba platná od 1. 7. 2019  33 800   
Příjmy ze zahraničí (po přepočtu jednotným kurzem)   700 000   
Pojistné ze zahraničních příjmů podle tuzemských zákonů   236 600   
Snížení příjmů o daň zaplacenou v zahraničí, která nemohla být za rok 2018 započtena na daňovou povinnost v ČR   10 000   
Základ daně (100 000 + 33 800 + 700 000 + 236 600 – 10 000)   1 060 400  

Poznámka: Pro zjednodušení se v příkladu použila sazba pojistného na sociální zabezpečení platná od 1. 7. 2019 ve výši 24,8%. Pojistné na zdravotní pojištění 2/3 ze 13,5%, celkem tedy 33,8% (24,8 + 9).

Poznámka:

V příkladu je sice vyčíslen u smluvního státu (část a) vyšší základ daně, ale v konečném důsledku bude v porovnání s případem nesmluvního státu (část b) daňová povinnost mnohem nižší. U příjmů ze smluvního státu totiž bude pro zamezení dvojího zdanění využita příslušná metoda stanovená mezinárodní smlouvou (vynětí zahraničních příjmů nebo zápočet v zahraničí zaplacené daně).

Zahraniční pojištění a ekonomický zaměstnavatel

V souladu se zákonem o daních z příjmů je za tzv. ekonomického zaměstnavatele (jež má povinnosti plátce daně ze závislé činnosti) označena také tuzemská osoba, která je uživatelem zahraniční pracovní síly. Příjmy za práci vykonanou pro tuzemskou společnost (ekonomického zaměstnavatele) v ČR vyplácí zaměstnancům zahraniční (formálně právní) zaměstnavatel, který platí také příspěvky na povinné zahraniční pojištění. Tuzemský ekonomický zaměstnavatel však na základě daňové fikce (podle ustanovení § 6 odst. 2 ZDP) zdaňuje v ČR příjmy těchto zahraničních zaměstnanců. Uvedený režim zdaňování platí již několik let. Od r. 2008 však musí tuzemský ekonomický zaměstnavatel tyto příjmy zdanit v souladu s daňovým zákonem, tj. zvýšit zdanitelný příjem o pojistné. Po změně ZDP k 1. 1. 2009 je u zaměstnance, který podléhá zahraničnímu systému sociálního a zdravotního pojištění, základ daně vypočten tak, jako by se na něj vztahovaly tuzemské právní předpisy, tj. zdanitelný příjem se zvýší o fiktivní pojistné podle českých právních předpisů.

Zdaňování poplatníků z EU a EHP s dokladem A1 (do roku 2018)

Pokud zaměstnavatel přijme do zaměstnání občana z EU a EHP, který v oblasti pojistného podléhá cizím právním předpisům (ze země, odkud je vyslán, má doklad A1 – příslušnost k právním předpisům), pak se jeho zdanitelný příjem v ČR zvyšuje o fiktivní pojistné podle českých právních předpisů. Samotný odvod pojistného se uskutečňuje podle práva země, která vydala doklad A1. Příslušnost k právním předpisům se řídí do 30. 4. 2010 nařízeními Rady č. 1408/1971 a prováděcím nařízením č. 574/1972. Od 1. 5. 2010 nabyla účinnosti nová koordinační nařízení Evropského parlamentu a Rady v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Jedná se o nařízení Rady č. 883/2004 a prováděcí nařízení č. 987/2009. Od 28. 6. 2012 platí ještě nařízení Rady č. 475/2012 Sb.

Cílem nových předpisů je především zjednodušení a vyjasnění stávajících pravidel.

V případě, že byla příslušnost k právním předpisům určená podle nařízení č. 1408/1971, bude platit doklad E 101 až do změny situace nebo do doby podání žádosti osoby o přehodnocení podle nového nařízení, maximálně však 10 let.

Zdaňování poplatníků z EU, EHP a Švýcarska od 1. 1. 2019 s dokladem A1

Zákonem č. 306/2018 Sb., došlo k podstatné změně ve stanovení základu daně u poplatníků spadajících do systému povinného pojištění v EU, EHP a ve Švýcarsku. U těchto poplatníků platí, že se jejich příjem při stanovení základu daně od roku 2019 zvyšuje o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na povinné zahraniční pojistné.

Pro daňové účely je nutné příslušnost k právním předpisům k EU, EHP a Švýcarsku osvědčit dokumentem A1 – „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení.”

Nadále platí, že u poplatníků, kteří spadají do zahraničního pojistného systému mimo EU, EHS a Švýcarska, se zdanitelný příjem nadále zvyšuje o fiktivní tuzemské povinné pojistné.

Pro stanovení základu daně není podstatné, ve kterém státě je poplatník daňovým rezidentem, ale do kterého pojistného systému veřejnoprávního pojištění spadá, zda v ČR, anebo v jiném státě v rámci EU, EHP nebo Švýcarska, či do zahraničního pojistného systému mimo tyto státy.

Zdaňování likvidátorů

Od 1. 1. 2008 jsou příjmy likvidátorů posuzovány jako příjmy ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) ZDP. Z jejich příjmů se odvádí zdravotní pojištění. Od 1. 1. 2012 jsou likvidátoři účastni nemocenského pojištění, pokud je příjem likvidátora příjmem ze závislé činnosti podle ZDP. Od 1. 1. 2014 je příjem likvidátora vždy příjmem ze závislé činnosti.

Zdaňování prokuristů

Fyzická osoba může vykonávat činnost prokuristy v rámci pracovněprávního vztahu (příjem podle § 6 ZDP) nebo v rámci podnikatelské činnosti (příjem podle § 7 ZDP). Pokud je příjem prokuristy příjmem ze závislé činnosti podle ZDP, je od roku 2012 povinně účasten nemocenského pojištění. Zdravotní pojištění se platí vždy. V rámci podnikatelské činnosti je nemocenské pojištění dobrovolné.

Zdanění autorských honorářů od roku 2015

V souladu s § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Zaměstnanecké výhody

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci plnění ve formě výhody, které podléhá zdanění, zvýší se základ daně zaměstnance ze závislé činnosti také o pojistné placené zaměstnavatelem z tohoto nadlimitního plnění. Zaměstnavatel tedy musí pro účely zdanění těchto benefitů rozlišovat, které plnění podléhá a které nepodléhá odvodům pojistného.

Zdanění odměn z DPP bez učiněného Prohlášení – od roku 2014

Srážková daň – zdanění zaměstnanců bez učiněného Prohlášení s příjmem plynoucím z dohody o provedení práce do 10 000 Kč v kalendářním měsíci

Srážková daň ve výši 15 % se počítá z hrubého příjmu z DPP, protože z příjmu z dohody o provedení práce do 10 000 Kč se neplatí pojistné. Základ daně se v souladu s ust. § 36 odst. 3 ZDP zaokrouhlí na celé koruny dolů a vypočte se 15% daň. Daň se zaokrouhlí na celé koruny dolů.

Od roku 2014 má poplatník, kterému byly příjmy z DPP  zdaněny srážkovou daní,  možnost podat daňové přiznání   a  v rámci něho uvést i příjmy z DPP, které byly podrobeny srážkové dani. Plátce je povinen vydat  poplatníkovi na jeho žádost do 10 dnů od podání žádosti  potvrzení o příjmech z DPP, které byly podrobeny srážkové dani.

Zdanění v letech 2009 až 2013

Pro účely stanovení daňového základu se pojistné na sociální i zdravotní pojištění zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Zdanění příjmu do 5 000 Kč bez podepsaného Prohlášení,
které podléhalo pojistnému v letech 2009–2013 
 
2009–2013  
Hrubá měsíční mzda   4 000 Kč   
Pojistné placené zaměstnancem v Kč   440 Kč   
Pojistné placené zaměstnancem v %   11 %   
Pojistné placené zaměstnavatelem v Kč   1 360 Kč   
Pojistné na nemocenské a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem v %   34 %   
Základ daně   5 360 Kč
(tj. 4 000 + 1 360)   
Daň zvláštní sazbou 15 %   804 Kč   
Čistá mzda   2 756 Kč
(tj. 4 000 – 440 – 804)   

Výše uvedená tabulka se týkala zaměstnanců, kteří nebyli účastni důchodového spoření. Pokud byl zaměstnanec účasten důchodového spoření, daňový základ se nezměnil, ale snížila se čistá mzda, neboť zaměstnanci se srazilo o 2 procentní body více na pojistném formou zálohy na důchodové spoření.

Zdanění od r. 2014

Příjem zaměstnance pracujícího na DPP do 10 000 Kč, který nepodléhá odvodům pojistného, se pro účely zdanění nezvyšuje. Protože zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka, uplatní se srážková daň.

Zdanění příjmu z DPP do 10 000 Kč, ze kterého se neplatí pojistné a poplatník nepodepsal Prohlášení  Od r. 2014  
Hrubá měsíční mzda   10 000 Kč   
Základ daně   10 000 Kč   
Daň zvláštní sazbou 15 %   1 500 Kč   
Čistá mzda   8 500 Kč   

Podstatná změna ve zdanění od roku 2018

Srážková daň se nově uplatnila u ostatních příjmů podle § 6 ZDP, pokud poplatník neučinil Prohlášení a zdanitelný příjem nepřekročil částku 2 500 Kč za kalendářní měsíc. Zákonem č. 80/2019 Sb., došlo s účinností od 1. 4. 2019 ke změně v § 6 odst. 4 písm. b) ZDP a částka 2 500 Kč se nahradila slovy „rozhodnou pro vznik účasti na nemocenském pojištění”. Přechodným ustanovením se stanovilo, že tato změna se poprvé uplatní ve mzdě za květen 2019.

Jedná se např. o příjem z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti nebo o příjem jednatele, společníka, člena orgánu právnické osoby, odměnu svědka, odměnu za činnost ve volební okrskové komisi, odměnu přísedícího u soudu, atd., pokud poplatník neučinil Prohlášení a zdanitelný příjem v kalendářním měsíci nebude vyšší než 3 000 Kč, neboť rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění činí od roku 2019 částku 3 000 Kč. Touto právní úpravou je zajištěno, že v případě zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění se tato změna projeví i při uplatnění srážkové daně.

I tyto příjmy, které jsou zdaňovány srážkovou daní, lze uplatnit v rámci daňového přiznání. Plátce je povinen na žádost poplatníka vydat potvrzení o zdanění těchto příjmů srážkovou daní.

Zdanění zaměstnanců s učiněným Prohlášením

Daňovou zálohu vypočte plátce z úhrnu měsíčního základu pro výpočet zálohy. Při výpočtu měsíční daňové zálohy přihlédne i k 1/12 slev na dani podle § 35ba ZDP. V průběhu roku se nepřihlíží ke slevě na dani na manželku/la s vlastním příjmem do 68 000 Kč, k odpočtu úroků z úvěrů na bytové potřeby, k nezdanitelné částce, kterou sám platí na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření nad částku, ke které náleží maximální státní příspěvek. Maximální státní příspěvek činí 230 Kč, pokud osoba přispívá alespoň 1 000 Kč měsíčně. Za rok lze snížit roční daňový základ až o 24 000 Kč, pokud poplatník zaplatí na toto pojištění částku 36 000 Kč. Měsíčně se též nepřihlíží k odpočtu částky na soukromé životní pojištění. Snížení ročního daňového základu z titulu vlastního příspěvku na soukromé životní pojištění může činit až 24 000 Kč.

Měsíčně se nepřihlíží ani k odpočtu částky členských příspěvků zaplacených odborové organizaci, k úhradě za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, k výši poskytnutého bezúplatného plnění (darům).

Pokud poplatník uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti podle § 35c ZDP, uplatní plátce při výpočtu měsíční daňové zálohy daňové zvýhodnění ve výši 1/12 ročního daňového zvýhodnění.

Srážení záloh na daň

Zaměstnavatel vypočte ze základu pro výpočet zálohy podle § 16 ZDP zálohu ve výši 15 %. Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle ust. § 38h ZDP se vypočítávají ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru.

U nízkých základů daně – do 100 Kč základu daně – se pro výpočet zálohy na daň základ daně zaokrouhlí nahoru na celé koruny. Z takto stanoveného základu daně se vypočte měsíční záloha na daň ve výši 15 %.

Vypočtená záloha na daň se v případě učiněného Prohlášení následně sníží o částky uplatněných slev na daň podle § 35ba ZDP ve výši 1/12 ročního nároku, pokud byly podmínky pro poskytnutí slevy splněny k prvnímu dni kalendářního měsíce.

Dále se záloha na daň po slevě podle § 35ba ZDP sníží o uplatněné daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP. Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, rozdíl představuje daňový bonus až do výše celkového nároku na daňové zvýhodnění za předpokladu, že jsou splněny veškeré podmínky pro jeho výplatu.

Pro účely stanovení daňového základu se pojistné na sociální i zdravotní pojištění zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

V souladu s ustanovením § 38h ZDP zaměstnavatel vypočte zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, tj. z úhrnu příjmů ze závislé činnosti vyplacených zaměstnanci za kalendářní měsíc zvýšených o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel.

Maximální vyměřovací základ

Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení stanoví u zaměstnanců tzv. maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného, a to již od roku 2008. Od roku 2012 je stanoven maximální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení ve výši 48násobku průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2020 činí 1 672 080 Kč. U zdravotního pojištění došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu od roku 2013. Výše maximálního vyměřovacího základu se stanovuje na celý kalendářní rok. Je-li u zaměstnavatele dosažen maximální vyměřovací základ, pojistné se neodvádí. To ovlivňuje i výši daňového základu.

Dojde-li ke vzniku samostatného základu daně pro zdanění srážkovou daní a současně ke vzniku základu daně pro výpočet zálohy na daň, zvýší se při dosažení maximálního vyměřovacího základu pojistného (na SP) nejdříve základ pro výpočet zálohy na daň. Zdanitelný příjem zvýšený o pojistné tvoří daňový základ.

Solidární zvýšení daně

Od 1. 1. 2013 se záloha daně zvyšuje podle § 16a ZDP o solidární zvýšení daně.

Při výpočtu podle § 16 ZDP se daň zvýší o solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi:

  • součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a

  • 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. rok 2020 je stanoven MVZ ve výši 1 672 080 Kč).

§ 38ha ZDP – Solidární zvýšení daně u zálohy

Při výpočtu podle § 38h odst. 2 ZDP se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.

Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi:

  • příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a

  • 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, tj. pro rok 2020 částka 139 340 Kč (34 835 x 4).

Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku odpovídající rozdílu mezi zdanitelným příjmem a 4násobkem průměrné mzdy.

Zaměstnanec, u kterého bylo uplatněno solidární zvýšení daně u zálohy daně, je povinen podat daňové přiznání jen v případě, že došlo k překročení MVZ. Za rok 2019 činí MVZ 32 699 x 48 = 1 569 552 Kč.

Příklad
Příklad 1:

Zaměstnanec dosáhl v lednu 2020 mzdy ve výši 180 500 Kč.

Daňový základ: 180 500 × 1,338 = 241 509 Kč

Záloha daně: 241 600 × 15 % = 36 240 Kč

Solidární zvýšení daně: 180 500 – 139 340 (4násobek průměrné mzdy) = 41 160 Kč

41 160 x 7% = 2 881,20 Kč,

36 240 + 2 881,20 = 39 121,20 Kč, zaokrouhleno 39 122 Kč

Solidární zvýšení daně se přičítá k záloze na daň zaměstnance, vytvoří jednu částku, která se zaokrouhlí na koruny nahoru.

Přehled slev na dani, daňovém zvýhodnění a uplatnění nezdanitelných částek

Slevy na dani podle § 35ba ZDP od r. 2014

Sleva na dani  2014 – 2017 
Roční
v Kč 
 
Měsíční
v Kč 
 
Základní sleva na poplatníka   24 840   2 070   
U starobního důchodce  (nálezem ÚS z r. 2014 byla základní sleva přiznána pracujícím důchodcům zpětně)  24 840   2 070   
Na manžela/manželku (jen v rámci ročního zúčtování nebo daňového přiznání)   24 840   –   
Na manžela/manželku – držitele průkazu ZTP/P (jen v rámci ročního zúčtování nebo daňového přiznání)   49 680   –   
Základní sleva na invaliditu (sleva na invaliditu I. a II. stupně)   2 520   210   
Rozšířená sleva na invaliditu (sleva na invaliditu III. stupně)   5 040   420   
Na držitele průkazu ZTP/P   16 140   1 345   
Na studenta (do 26 nebo do 28 let věku v případě doktorského studia prezenční formou)   4 020   335   

Daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP v r. 2014

Daňové zvýhodnění (sleva na dani, sleva na dani a daňový bonus nebo jen daňový bonus)  2014  
Roční
v Kč 
 
Měsíční
v Kč 
 
Na vyživované dítě   13 404   1 117   
Na vyživované dítě s průkazem ZTP/P   26 808   2 234   
Maximální výše daňového bonusu   60 300   5 025   
Minimální výše daňového bonusu   100   50   

Od roku 2015 se zavedla diferencovaná výše daňového zvýhodnění v závislosti na počtu dětí žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Daňové zvýhodnění (sleva na dani, sleva na dani a daňový bonus nebo jen daňový bonus)  2015 2016 
Roční
v Kč 
 
Měsíční
v Kč 
 
Roční
v Kč 
 
Měsíční
v Kč 
 
Na první dítě   13 404   1 117   13 404   1 117   
Na druhé dítě  15 804   1 317   17 004   1 417   
Na třetí a každé další dítě  17 004   1 417   20 604   1 717   
Na první vyživované dítě s průkazem ZTP/P   26 808   2 234   26 808   2 234   
Na druhé vyživované dítě s průkazem ZTP/P   31 608   2 634   34 008   2 834   
Na třetí a každé další dítě s průkazem ZTP/P  34 008   2 834   41 208   3 434   
Maximální výše daňového bonusu   60 300   5 025   60 300   5 025   
Minimální výše daňového bonusu   100   50   100   50   

Daňové zvýhodnění v r. 2017, 2018, 2019 a 2020

Daňové zvýhodnění (sleva na dani, sleva na dani a daňový bonus nebo jen daňový bonus)  2017 2018, 2019 a 2020 
Roční
v Kč 
 
Měsíční
v Kč 
 
Roční
v Kč 
 
Měsíční
v Kč 
 
Na první dítě   13 404   1 117   15 204   1 267   
Na druhé dítě  19 404   1 617   19 404   1 617   
Na třetí a každé další dítě  24 204   2 017   24 204   2 017   
Na první vyživované dítě s průkazem ZTP/P   26 808   2 234   30 408   2 534   
Na druhé vyživované dítě s průkazem ZTP/P   38 808   3 234   38 808   3 234   
Na třetí a každé další dítě s průkazem ZTP/P  48 408   4 034   48 408   4 034   
Maximální výše daňového bonusu   60 300   5 025   60 300   5 025   
Minimální výše daňového bonusu   100   50   100   50   

Zákon č. 170/2017 Sb. nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017. Podle přechodných ustanovení čl. II. odst. 1 se však nové daňové povinnosti uplatnily od 1. 1. 2018 s výjimkou daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě, které se uplatnilo v nových výších poprvé v měsíci červenci, výplatní termín srpen 2017. Plátce daně byl povinen v rámci ročního zúčtování za

Nahrávám...
Nahrávám...