dnes je 29.3.2024

Input:

Možnost prominutí penále po daňové kontrole

9.5.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

2023.0900.1
Možnost prominutí penále po daňové kontrole

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Pokud je po běžné daňové kontrole doměřena daňová povinnost, tak kromě samotné daně stanoví správce daně penále jakožto trest za to, že byla daň stanovena z moci úřední. Penále je stanoveno ve výši 20 % z doměřené daňové povinnosti, což je poměrně velká částka. Daňovému subjektu je také za pozdní úhradu daňové povinnosti stanoven úrok z prodlení.

V tomto článku se může čtenář seznámit se základními pravidly pro stanovení penále po daňové kontrole a dozví se také možnost promíjení penále. Článek také obsahuje příklady k této problematice.

1. V jakém případě správce daně stanovuje penále?

Obecné podmínky pro stanovení penále jsou obsaženy v ustanovení § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ"). Penále obecně vzniká v případě doměřené daňové povinnosti z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, a to ve výši 20 % u zvyšování daně nebo při snižování daňového odpočtu. V případě, že je snižována daňová ztráta u daně z příjmů jak fyzických osob, tak právnických osob, tak je stanoveno penále ve výši 1 % ze snižované ztráty.

Penále však také může vzniknout v jiných případech, než je doměření daně po daňové kontrole. Například se jedná o případ podání nepřípustného dodatečného daňového přiznání (případně platí i pro vyúčtování). Podle § 251 odst. 4 DŘ platí, že povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně, což ale neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné. K této problematice byl vydán metodický pokyn Generálního finančního ředitelství č. j.: 56921/21/7700-10123-051418. Nepřípustné může být dodatečné přiznání například:

  • Pokud je podáno dodatečné daňové přiznání a ještě před tím, než dojde ke stanovení daně, a aniž by správce daně zahájil jakýkoli kontrolní postup ve vztahu k prvnímu dodatečnému daňovému přiznání, je podáno další dodatečné daňové přiznání.

  • Dodatečné daňové přiznání je podáno v průběhu daňové kontroly.

  • Dodatečné daňové přiznání je podáno po lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k jeho podání podle ustanovení § 145 odst. 2 DŘ.

Dále vzniká penále například na základě speciálního pravidla stanoveného v § 38p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP"), kde je stanoveno, že pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 ZDP.

2. V jakém případě správce daně nestanovuje penále?

Typicky penále nevzniká, pokud daňový subjekt podá dodatečné daňové přiznání, které je přípustné. Další situací je však i situace daňové kontroly, kdy správce daně opomene ještě před zahájením daňový subjekt vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání, ačkoliv správce daně disponuje informacemi, že daň bude pravděpodobně doměřena. Toto pravidlo je obsaženo v § 87 odst. 4 DŘ, na základě kterého platí, že pokud dojde k zahájení daňové kontroly bez předchozí výzvy k podání daňového tvrzení, ačkoli byl naplněn důvod pro vydání této výzvy, nemá tato skutečnost vliv na účinky zahájení daňové kontroly, ale daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly. Dále je relevantní i pravidlo obsažené v § 104 zákona č. 235/2004 Sb. zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"), kde je stanoveno, že pokud je DPH odvedena až v pozdějším zdaňovacím období a tuto skutečnost správce daně zjistí při příslušném kontrolním postupu, tak není v takové situaci stanoveno penále.

3. Jak správce daně penále stanoví?

Správce daně stanovuje penále formou platebního výměru. Může se jednat o samostatný platební výměr, anebo může být stanoveno penále v dodatečném platebním výměru k doměřené daňové povinnosti, jehož je pak penále součástí.

Splatnost penále je stanovena na 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

4. Co když je penále nezákonné?

V případě, že se daňový subjekt domnívá, že je penále stanoveno nezákonně, tak může podat proti platebnímu výměru, který obsahuje stanovené penále, odvolání. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.

Příklad – Uložení penále

Správce daně za zdaňovací období leden 2023 otevřel ještě před vyměřením daně postup k odstranění pochybností na DPH. V rámci tohoto zdaňovacího období vyměřil správce daně DPH odlišně od daňového přiznání, protože neuznal nárok na odpočet DPH u několika daňových dokladů. Na základě postupu k odstranění pochybností vyměřil správce daně nadměrný odpočet na DPH o 100 tis. Kč nižší a stanovil 20 tis. Kč penále. Je možné promíjet penále?

V tomto případě nemělo být penále vůbec stanoveno, protože daň nebyla doměřena. Proto je vhodné proti uloženému penále podat odvolání. Otázku promíjení penále je vhodné řešit případně až následně.

Příklad – Nezákonně stanovené penále

Správce daně zahájil 20. ledna 2023 daňovou kontrolu za zdaňovací období kalendářního roku 2020 u daně z příjmů fyzických osob, při které bylo zjištěno, že daňový subjekt nezdaňoval příjmy z pronájmu nemovité věci. Správce daně si totiž nechal 15. dubna 2023 od banky zaslat výpisy z běžného účtu patřícího daňovému subjektu za roky 2020–2022. Z bankovních výpisů správce daně zjistil, že nájem nemovité věci je poskytován ve všech měsících let 2020–2022. Podle bankovního výpisu bylo patrné, že se jedná o nájem bytu v ulici Revoluční v Praze, kterou podle katastru daňový subjekt vlastní. Po zaslání výsledku kontrolního zjištění za rok 2020 správce daně ihned zahájil daňovou kontrolu roků 2021 a 2022, aniž by správce daně daňový subjekt vyzval k podání dodatečného daňového přiznání. I za roky 2021 a 2022 byla doměřena daň. Ke všem rokům byl vystaven dodatečný platební výměr a daň byla doměřena a bylo také u všech let stanoveno penále ve výši 20 % doměřené daně. Daňové přiznání si podával daňový subjekt sám ve lhůtě pro podání daňového přiznání v papírové formě. Má být stanoveno penále?

Daňový subjekt může podat odvolání proti stanovenému penále za roky 2021 a 2022, jelikož správce daně měl daňový subjekt vyzvat k podání dodatečných přiznání k dani z příjmů za roky 2021 a 2022, protože správce daně měl dostatek informací o tom, že má být daň doměřena. Na základě § 87 odst. 4 DŘ totiž platí, že pokud dojde k zahájení daňové kontroly bez předchozí výzvy k podání daňového tvrzení, ačkoli byl naplněn důvod pro vydání této výzvy, nemá tato skutečnost vliv na účinky zahájení daňové kontroly, ale daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly. U roku 2020 může daňový subjekt zkusit požádat o prominutí.

5. Za jakých podmínek je možné penále po daňové kontrole promíjet?

Podmínky pro promíjení penále jsou obsaženy v § 259 DŘ, § 259a DŘ a § 259c DŘ. Podmínky jsou dále rozpracovány v pokynu Generálního finanční ředitelství GFŘ–D–58 k promíjení příslušenství daně č. j.: 49837/22/7700-10123-050167 (dále jen "Pokyn D–58"). Správce daně může prominout na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední až 75 % penále.

Pro promíjení penále platí zejména tyto podmínky:

  • Úhrada příslušné daňové povinnosti

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Proti rozhodnutí o prominutí penále pak není možné podat odvolání, ale případně je možné domáhat se změny v rámci správního soudnictví.

Příklad – Nezaplacená daň

Daňový subjekt obdržel do datové schránky dne 17. ledna 2023 rozhodnutí o odvolání ve věci dodatečného platebního výměru na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2018, u kterého správce daně provedl daňovou kontrolu, přičemž doměřená daň činila 200 tis. Kč a stanovené penále bylo 40 tis. Kč. Právnická osoba požádala dne 10. dubna 2023 o prominutí penále. Daňový subjekt však neuhradil daň a ani to neplánuje, protože s věcí plánuje jít k soudu. Daňový subjekt si ani nepožádal o posečkání daně. Jak dopadne žádost o prominutí penále?

Žádost o prominutí penále správce daně zamítne, protože jednou z podmínek pro promíjení penále je úhrada doměřené daně. Pravděpodobně také dojde k vymáhání daňového nedoplatku ze strany správce daně, protože podání žaloby nemá odkladný účinek pro úhradu (pokud není soudem přiznán).

  • Včasné podání žádosti se všemi náležitostmi

Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Lhůta pro podání žádosti neběží po dobu posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Žádost musí také obsahovat příslušné náležitosti podání.

Příklad – Termín pro podání žádosti o promíjení penále

Právní moc dodatečného platebního výměru po daňové kontrole na dani z příjmů fyzických osob nastala 1. února 2023. V rámci dodatečného platebního výměru byla stanovena daň ve výši 300 tis. Kč a penále ve výši 60 tis. Kč. Daňový subjekt daň zaplatil a dále nebude podávat odvolání. Daňový subjekt 30. dubna 2023 zjistil, že na podání žádosti o prominutí penále je stanovena lhůta do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru. Lze tuto lhůtu prodloužit a získat více času na přípravu?

Zákonnou 3 měsíční lhůtu pro podání žádosti o prominutí penále nelze prodloužit podle § 36 DŘ. Daňový subjekt tedy musí podat žádost v příslušné lhůtě.

  • Úhrada správního poplatku

Daňový subjekt musí pro posouzení žádosti o prominutí penále uhradit správní

Nahrávám...
Nahrávám...