dnes je 29.3.2024

Input:

Maximální výše vyměřovacího základu

20.11.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 3 minuty

7.2.1.1 Maximální výše vyměřovacího základu

Ing. Marta Ženíšková

Pro úhrn vyměřovacích základů v kalendářním roce je stanoven „strop” 48násobek průměrné mzdy (§ 15 ZPSZ).

Výše maximálního vyměřovacího základu

Rok  Výše max. vyměřovacího základu  
2013   1 242 432 Kč  
2014   1 245 216 Kč  
2015  1 277 328 Kč  
2016  1 296 288 Kč  
2017  1 355 136 Kč  
2018  1 438 992 Kč  
2019  1 569 552 Kč  
2020  1 672 080 Kč  


Příklad

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele od roku 2015. Měsíční mzda činí 200 000 Kč. Strop bude dosažen v srpnu 2019 a v září 2020.

Úhrn vyměřovacích základů za leden až červenec činí 1 400 000 Kč, v roce 2019 do stropu zbývá 169 552 Kč. Za srpen bude odvedeno pojistné jen z částky 169 552 Kč. Až do prosince 2019 nebude pojistné odváděno. Od ledna 2020 opět bude pojistné placeno z 200 000 Kč. Úhrn vyměřovacích základů za leden až srpen 2020 činí 1 600 000 Kč. Za září bude odvedeno pojistné jen z částky 72 080 Kč.


Více zaměstnání u téhož zaměstnavatele

Vykonával-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, vyměřovací základy se sčítají ze všech zaměstnání pro posouzení, zda bylo již dosaženo stropu.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele v pracovním poměru, mzda činí 100 000 Kč měsíčně. V měsících lednu až srpnu pracoval u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, odměna činila celkem 600 000 Kč, byla zúčtována do září.

Za leden až říjen činí úhrn vyměřovacích základů 1 600 000 Kč (10 měsíců × 100 000 Kč + 600 000 Kč). Do maximálního vyměřovacího základu v roce 2019 zbývá 72 080 Kč (1 672 080 – 1 600 000). Za říjen bude proto odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 100 000 Kč, ale za listopad již jen ze 70 080 Kč.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec byl zaměstnán u zaměstnavatele A do 30. 9. 2020, měsíční mzda činila 200 000 Kč.

V září dosáhl stropu, pojistné za září bylo placeno jen z částky 72 080 Kč.

Od 1. 10. 2020 je zaměstnán u zaměstnavatele B, mzda činí 100 000 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel B odvádí pojistné z částky 100 000 Kč, u zaměstnavatele B nebude v roce 2020 dosaženo stropu.

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem A dohodu o provedení práce na měsíc říjen 2020, odměna činila 80 000 Kč.

Zaměstnavatel A neodvede z této odměny pojistné, neboť u něho dosáhl zaměstnanec stropu již v srpnu.


Vrácení přeplatku na pojistném

Byl-li zaměstnanec zaměstnán v kalendářním roce u více zaměstnavatelů úhrn všech jeho vyměřovacích

Nahrávám...
Nahrávám...