dnes je 12.5.2021

Input:

Kontrolní činnost

3.5.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.4.9
Kontrolní činnost

JUDr. Petr Bukovjan

Ustanovení související

  • Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů

    • § 3 – úkony předcházející kontrole

    • § 5 – zahájení kontroly

    • § 7 – vstup na pozemky, do staveb a jiných prostor

    • § 8 a 9 – práva a povinnosti kontrolujícího

    • § 10 – práva a povinnosti kontrolované osoby

    • § 12 – protokol o kontrole

    • § 13 a 14 – námitky a jejich vyřizování

    • § 15 až 17 – přestupky v podobě nesoučinnosti kontrolované osoby

    • § 18 – ukončení kontroly

    • § 20 – povinnost mlčenlivosti

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3 odst. 3 – právo orgánů inspekce práce vykonávat kontrolu i v případech stanovených jinými právními předpisy

    • § 7 až 9 – práva a povinnosti při kontrole

    • § 9a až 34 – skutkové podstaty přestupků

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 124 odst. 3 – spolupráce orgánů inspekce práce s Úřadem práce v řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte

    • § 125 a 126 – kontrola orgánů inspekce práce na úseku zaměstnanosti

    • § 139 až 141 – přestupky na úseku zaměstnanosti

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 312 odst. 2 – právo orgánu inspekce práce nahlížet do osobního spisu zaměstnance

Kontrolní působnost na úseku zaměstnanosti mají až na výjimky orgány inspekce práce. Krajské pobočky Úřadu práce mohou kontrolovat toliko výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, a také plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, což ale nemá pro zaměstnavatele význam. Nepřísluší jim ale sankční pravomoc – pokud by např. průměrný měsíční čistý výdělek spočítal zaměstnavatel špatně, v rozporu se zákonnými pravidly, mohl by mu pokutu uložit jen orgán inspekce práce, kterému by to krajská pobočka Úřadu práce sdělila.

Dle § 126 odst. 4 ZZ oprávnění kontrolovat, zda cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance, povolením k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo modrou kartou, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány, mají rovněž celní úřady. Celní úřady jsou oprávněny kontrolovat i to, zda zaměstnavatelé plní oznamovací povinnosti podle § 87 a 88 ZZ. Celní úřady zákon povinuje informovat o provedených kontrolách místně příslušný orgán inspekce práce a v případě zjištění nedostatků předávat tomuto orgánu podklady pro zahájení správního řízení o uložení pokuty.

Kontrolované osoby

Osobami kontrolovanými orgány inspekce práce jsou především zaměstnavatelé. Protože účastníky právních vztahů vznikajících na úseku zaměstnanosti nejsou ovšem jen zaměstnavatelé, mohou být kontrolovanými osobami též právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci, a fyzické osoby, kterým jsou podle zmíněného zákona poskytovány služby.

Oprávnění a povinnosti kontrolních pracovníků, protokol o kontrole

Zákonná úprava dává inspektorům orgánů inspekce práce při výkonu kontrolní činnosti poměrně široká oprávnění, ale stanoví jim též řadu povinností. Jejich bližší výčet je uveden v komentáři k zákonu o inspekci práce. Na stejném místě jsou uvedeny náležitosti protokolu o kontrole a možnost obrany proti němu.

Doklady v místě pracoviště

Dle ustanovení § 136 ZZ je povinností zaměstnavatele mít v místě pracoviště mj. kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu (zaměstnanců, kteří na tomto pracovišti vykonávají práci). Splnění této povinnosti se nevyžaduje jen tehdy, oznámil-li zaměstnavatel okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění.

Výše zmíněnou povinnost má na území České republiky i zahraniční zaměstnavatel, který vyslal svého zaměstnance k výkonu práce na území České republiky, přičemž doklady, jimiž je plněna tato povinnost, musejí být přeloženy do českého jazyka.

Je zřejmé, že uvedená povinnost má napomoci orgánům inspekce práce v potírání nelegální práce, tedy případů, kdy je závislá práce vykonávána mimo pracovněprávní vztah [viz bod 1 § 5 písm. e) ZZ ]. Nelze ale klást rovnítko mezi nepředložením příslušných dokladů nebo jejich kopií a umožněním výkonu nelegální práce. Zanedbání povinnosti mít na pracovišti příslušné doklady (kopie) ještě vůbec nemusí znamenat, že výkon práce fyzickou osobou je nelegální prací. Vymezení nelegální práce dle ustanovení § 5 písm. e) bodu 1 ZZ totiž předpokládá absenci pracovněprávního vztahu. Nelze za ni tedy označit případ, kdy pracovněprávní vztah vznikl, jen zaměstnavatel nebyl z toho či onoho důvodu schopen předložit kontrolnímu orgánu v místě svého pracoviště doklad prokazující jeho existenci. Bylo by absurdní, pokud by orgán inspekce práce (inspektor) za nelegální označil práci konanou zcela nepochybně v pracovněprávním vztahu jenom proto, že zaměstnavatel neměl v místě svého pracoviště při kontrole odpovídající doklady. Je třeba si uvědomit, že řada zaměstnavatelů zpracovává a uchovává tyto doklady centrálně na jednom místě nebo že na některých pracovištích není splnění této povinnosti jednoduché.

Aby bylo v kontrolách dodržování výše uvedené povinnosti více jasno, Státní úřad inspekce práce zveřejnil na svých internetových stránkách www.suip.cz materiál, z něhož vyplývá, jak a kde má podle jeho názoru zaměstnavatel uvedené skutečnosti prokazovat. Speciálně se metodický pokyn zaměřuje např. na prokazování uvedené povinnosti zaměstnavatele u dálkové osobní a nákladní přepravy. V tomto případě je za pracoviště zaměstnavatele považováno místo řídícího pracoviště daného zaměstnance (sídlo, provozovna zaměstnavatele). Inspektor ověří totožnost zaměstnance vykonávajícího práci a následně ověří existenci pracovněprávního vztahu kontrolou kopií dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu v místě řídícího pracoviště zaměstnavatele pro daného zaměstnance (tj. v místě pracoviště vedoucího zaměstnance, který dotyčného zaměstnance řídí).

Nelegální práce

Za co může být zaměstnavateli uložena pokuta ve výši minimálně 50 000 Kč a maximálně 10 000 000 Kč, je umožnění výkonu nelegální práce. Pomineme-li nelegální práci cizinců, pak jde dle bodu 1 § 5 písm. e) ZZ o závislou práci vykonávanou mimo pracovněprávní vztah. Pod toto vymezení tedy patří i tzv. švarcsystém, kdy je závislá práce vykonávána nikoli v pracovněprávním vztahu, jak to vyplývá z ustanovení § 3 ZP, ale zpravidla na bázi občanskoprávní (obchodní) smlouvy.

Uložení pokuty za přestupek v podobě umožnění výkonu nelegální práce přináší kromě vysoké pokuty rovněž omezení co do možnosti nahlašovat volná pracovní místa nebo získání prostředků z aktivní politiky zaměstnanosti (pokud jde o nelegální práci cizinců bez platného povolení k pobytu).

Kontrola ve vztahu k příspěvku na podporu zaměstnávání OZP

Orgány inspekce práce jsou dle ustanovení § 126 odst. 3 ZZ oprávněny též kontrolovat, zda a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje práci svým zaměstnancům, na které je zaměstnavateli poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce podle § 78a ZZ a s nimiž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, ale zpravidla místo bydliště zaměstnance. Za tím účelem jsou orgány inspekce práce oprávněny vstupovat se souhlasem zaměstnance do míst výkonu práce.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Došlo k zásadní změně v definici nelegální práce. Do konce roku 2011 byla v ustanovení § 5 písm. e) bod 1 nelegální práce definována jako situace, kdy fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby. To samo o sobě neumožňovalo postih za nelegální práci, protože smlouva byla na práci uzavřena vlastně vždy. Tzv. švarcsystém se pod tuto definici třeba vůbec nedostal. Nově je tedy nelegální práce vázána na výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah a dopadá i na případy švarcsystému.

Kontrolní kompetence v oblasti zaměstnanosti přešly z krajských poboček Úřadu práce na orgány inspekce práce. Krajským pobočkám Úřadu práce zůstala vedle finanční kontroly jen kontrola výše průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Došlo ke změnám ve výši pokut za některé správní delikty. Např. za nesplnění oznamovací povinnosti dle ZZ byla pokuta snížena

Nahrávám...
Nahrávám...