Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Inventarizace majetku a závazků

20.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2.2.1
Inventarizace majetku a závazků

prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

Povinnost provádět inventarizaci na doložení zůstatků jednotlivých položek účetní závěrky ukládá účetním jednotkám zákon o účetnictví (§ 29 a 30 ZoÚ). Cílem inventarizace je:

  1. kontrola věcné správnosti účetnictví (účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví),
  2. kontrola reálnosti ocenění majetku a závazků (účetní jednotky berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků, a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Účetní jednotky provádějí inventarizaci k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku, jako řádnou nebo mimořádnou (tzv. periodické inventarizace) a pro účely podání návrhu na vyrovnání. Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. Přitom se musí prokázat stav hmotného majetku ke konci rozvahového dne stavy fyzické inventury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě za dobu od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické inventury v prvním nebo ve druhém měsíci tohoto účetního období.

V průběhu účetního období mohou provádět průběžné inventarizace účetní jednotky pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení, nebo u hmotně odpovědných osob a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.

Kroky inventarizace

Inventarizace zahrnuje několik kroků:

  • zjištění skutečného stavu majetku a závazků (inventura),

  • porovnání stavu zjištěného inventurou se stavem účetním,

  • vyčíslení inventarizačních rozdílů,

  • proúčtování a vypořádání inventarizačních rozdílů.

Inventura v závislosti na charakteru inventarizovaných položek může být:

  1. fyzická inventura u hmotného, popřípadě nehmotného majetku (dlouhodobý majetek, zásoby, peněžní hotovost, ceniny, cenné papíry v listinné podobě),
  2. dokladová inventura (u závazků, pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru).

Inventurní soupisy

Stavy zjištěné inventurou musí účetní jednotky zaznamenat v inventurních soupisech. Zákon o účetnictví označuje inventurní soupisy jako průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat minimálně tyto skutečnosti:

  • o jaký majetek a závazky jde, aby inventarizované položky bylo možné jednoznačně určit,

  • podpisový záznam osoby odpovědné za inventuru a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace,

  • způsob zjišťování skutečných stavů,

  • ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

  • ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

  • okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,

  • rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,

  • okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.

Inventarizační rozdíly

Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat v souladu se zákonem a které se označují jako:

  1. manko (skutečný stav je nižší než stav v účetnictví),
  2. schodek u peněžní hotovosti a cenin (skutečný stav je nižší než stav v účetnictví),
  3. přebytek (skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví).

Inventarizační rozdíly se proúčtují do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků, následovně:

  • přirozené úbytky (technologické ztráty) na nakupovaných zásobách do spotřeby (účtová skupina 50), na zásobách vlastní výroby jako změna stavu (účtová skupina 58),

  • manka a škody na hmotném majetku podle charakteru do provozních nákladů (účtová skupina 54),

  • schodek u pokladní hotovosti a cenin jako pohledávku vůči odpovědné osobě (účtové skupiny 33 nebo 35), případně do finančních nákladů (účtová skupina 56),

  • chybějící cenné papíry na analytický účet Cenné papíry v umořovacím