DPH u poskytování ubytování prostřednictvím platforem

2026.0700.2

DPH u poskytování ubytování prostřednictvím platforem

Ing. Martin Sádovský

V rámci rozvoje e-commerce oblasti došlo k výraznému rozvoji poskytování služeb, které jsou zajišťovány prostřednictvím mobilních aplikací či webových rozhraní. Nejvíce rozvinutým sektorem služeb v této oblasti je nyní sektor krátkodobého ubytování a silniční přepravy osob. Tyto dva sektory byly považovány za sdílenou ekonomiku, ve které docházelo skutečně ke sdílení majetku, např. auta za účelem přepravy či nemovitosti za účelem ubytování. Tím bylo možné ušetřit náklady na tyto služby. Postupem času se z těchto odvětví však stal skutečný komerční byznys, resp. podnikání, a to má své dopady mimo jiné i do daňových povinností účastníků těchto obchodních modelů.

Obvykle se jedná o zapojení třech subjektů, kteří se podílejí na uskutečnění finální služby koncovému zákazníkovi. Na začátku tohoto řetězce stojí skutečný poskytovatel služby, např. poskytovatel ubytování, který umožňuje v nemovitosti, např. v bytě nebo domě, přenocování. Nehraje zde žádnou roli, zda poskytovatel ubytování nemovitost vlastní či si ji pronajímá. Zároveň to může být i jakýkoliv objekt, ve kterém je možné v zásadě strávit noc, např. jachta nebo rozhledna. Poskytovatel ubytování se obvykle zaregistruje jako hostitel u provozovatele elektronického rozhraní (platformy) a k získání zákazníků k ubytování využívá jeho mobilní aplikaci nebo internetové stránky a další podpory. Druhým subjektem je provozovatel elektronického rozhraní, který za použití elektronického rozhraní, zejména platformy nebo obdobného prostředku, usnadňuje poskytnutí služby mezi skutečným poskytovatelem služby a koncovým zákazníkem. Provozovatel elektronického rozhraní je nejčastěji označován jako platforma. Platforma poskytuje elektronickou službu v podobě využití mobilní aplikace nebo internetového rozhraní jak poskytovateli služeb, tak koncovému zákazníkovi. Mobilní aplikace nebo internetové rozhraní zajišťuje spárování poptávky po ubytování ze strany koncového zákazníka s nabídkou ubytování od poskytovatele ubytování. Posledním článkem je koncový zákazník, který požadovanou službu objedná, zaplatí a spotřebuje. Může jím být jak podnikatel, tak koncový spotřebitel, jako je občan.

Daňové dopady poskytování ubytovacích služeb prostřednictvím platforem z pohledu ZDPH je nutné posuzovat jednotlivě pro každý uvedený subjekt zvlášť. Dále je pozornost věnována zejména daňovým povinnostem, které vznikají poskytovatelům ubytovacích služeb, tedy osobám, které přenechávají svoji nemovitost k přenocování.

 NahoruUbytovací služba

Ve většině případů, ve kterých zajišťuje propojení mezi poskytovatelem služby a koncovým zákazníkem, se jedná skutečně o ubytovací službu. Za ubytovací službu se považují služby zařazené do číselného kódu 55 klasifikace produkce CZ-CPA1¹, kam patří zejména následující:

• ubytovací služby v hotelích a podobných zařízeních (motely, penziony atd.) s každodenním úklidem a jinými službami, obvykle poskytované na dny nebo týdny,

• ubytovací služby v mládežnických hostelech, horských chatách a rekreačních chatách s pokoji nebo ubytovacími jednotkami, s velmi omezenými úklidovými službami nebo bez nich,

• ubytovací služby v nemovitostech užívaných na časový úsek (time-share), pro návštěvníky mimo jejich obvyklé bydliště,

• ubytovací služby v pokojích nebo ubytovacích jednotkách, ne s každodenními úklidovými službami, např. v bytech a domech pro dovolenou, bungalovech a chatách, pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny,

• poskytování místa pro rekreační vozidlo nebo stan pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny,

• poskytování prostoru v chráněných přístřešcích nebo prostých táborových zařízeních pro umístění stanů nebo spacích pytlů a další.

Velice podobnou službou k ubytovací službě je nájem nemovité věci. Je však nutno podotknout, že judikatura Soudního dvora Evropské unie a systém DPH posuzuje ubytovací službu a nájem nemovité věci rozdílně. Nájmem se rozumí smluvní vztah, ve kterém pronajímatel převede na nájemce za úplatu na sjednanou dobu právo užívat nemovitost způsobem, jako kdyby byl vlastníkem, a obsahuje právo vyloučit jakoukoli další osobu z výkonu takového práva (např. rozsudky C-326/99 "Goed Wonen", C-409/98 Mirror Group.). Nájem je spíše pasivní činností, obvykle delšího časového úseku a podložen smluvně. Tyto prvky bychom asi stěží hledali u ubytovací služby obdobné hotelovému ubytování.

Proto poskytnutí služby zajištění přenocování mezi poskytovatelem a koncovým zákazníkem za pomoci platformy lze považovat za ubytovací službu s výjimkou služeb, které by splnily podmínky nájmu. Má to svůj daňový dopad, neboť ubytovací služba je zdanitelné plnění a podléhá snížené sazbě 12 % a naproti tomu nájem je osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně.

 NahoruVznik registrace k DPH

Poskytovatelem ubytovací služby může být jakákoliv osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Činnost se obecně považuje za ekonomickou, pokud má pravidelný charakter a je vykonávána za odměnu pro toho, kdo ji uskutečňuje (rozsudek ve věci C-246/08 Komise v. Finsko). Podle § 5 ZDPH se jedná o osobu povinnou k dani. Může se tak jednat jak o právnickou osobu, tak také o fyzickou osobu. Dříve panovaly nejasnosti, zda i poskytovatelé ubytovacích služeb, kteří poskytují ubytování přes platformu, jsou osoby povinné k dani, tj. zjednodušeně podnikatelé. Navzdory tomu judikatura Soudního dvora Evropské unie a potažmo metodika Generální finančního ředitelství potvrdila, že se jedná o osoby povinné k dani. To samozřejmě přináší i daňové povinnosti, které je nutné si hlídat.

Na začátku je nezbytné rozlišit, zdali poskytovatel je registrovaný k DPH jako plátce, anebo není.

Poskytovatel ubytovací služby se sídlem v České republice, který dosud není registrovaný k DPH jako plátce, si musí hlídat obrat 2 000 000 Kč za kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku), jako každý jiný podnikatel. Překročením tohoto obratu se poskytovatel stává plátcem od prvního dne kalendářního roku (1. ledna) bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém přesáhl obrat. Obrat však nesmí být za kalendářní rok vyšší nežli 2 536 500 Kč. Pokud poskytovatel očekává překročení obratu 2 536 500 Kč v témže kalendářním roce, nebo si chce registraci k DPH jako plátce z důvodu jistoty zabezpečit dříve, může po překročení obratu 2 000 000 Kč podat do 10 dnů přihlášku k registraci. Pak se plátcem stane již dnem následujícím po překročení obratu.

Pokud však poskytovatel překročí obrat 2 536 500 Kč za kalendářní rok, pak se stává plátcem dnem následujícím po překročení obratu.

Ve všech případech povinné registrace za plátce musí podat poskytovatel přihlášku k registraci za plátce do 10 pracovních dnů ode dne překročení obratu.

Poskytovatel ubytovací služby se rovněž může registrovat za plátce již předem bez ohledu na překročení uvedených obratů, a to dobrovolně. Rovněž musí podat přihlášku k registraci.

Obecně plátci poté vzniká povinnost podávat do 25. dne následujícího měsíce daňové přiznání, kontrolní hlášení anebo souhrnné hlášení, pokud uskuteční vybrané plnění.

 NahoruDPH u poskytnutí ubytovací služby

Ubytovací služby musí splnit standardní podmínky stanovené pro předmět daně podle ZDPH, aby podléhala zdanění v České republice. Předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v České republice. Jak je uvedeno již výše, poskytovatel ubytovací služby je osobou povinnou k dani a zároveň ubytovací služba zajištěná prostřednictvím mobilní aplikace je poskytována za úplatu. Aby podléhala ubytovací služba zdanění v České republice, musí být místo plnění v České republice podle pravidla pro místo plnění uvedeného v § 10 ZDPH. Místem plnění u ubytovací služby je místo, kde se nemovitá věc nachází. To znamená, že ke zdanění dochází v tom členském státě, ve kterém je umístěn byt, dům, či zjednodušeně jakýkoliv objekt umožňující poskytnout ubytovací službu.