dnes je 10.8.2020

Input:

Aktualizace pokynu k promíjení pokut ke kontrolnímu hlášení

10.2.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2020.0300.1
Aktualizace pokynu k promíjení pokut ke kontrolnímu hlášení

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Daňový subjekt v praxi čelí riziku udělení poměrně přísných pokut za neplnění svých povinností souvisejících s kontrolním hlášením. Tento článek se zabývá sankcemi, které správce daně často automaticky ukládá v souvislosti s různými prohřešky ohledně kontrolních hlášení. Dále se článek zabývá možnostmi promíjení těchto sankcí. Článek obsahuje i praktické příklady týkající se daných sankcí.

1. Pokuty související s kontrolním hlášením

Se zavedením institutu kontrolního hlášení v roce 2016 byly zavedeny i poměrně přísné pokuty ke kontrolnímu hlášení, které straší každého plátce daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH”). Snadno se totiž v praxi může stát, že díky krátkým lhůtám či nedopatřením či různým administrativním pochybením může být pokuta uložena i poctivému fungujícímu daňovému subjektu. Konkrétní pravidla pro kontrolní hlášení a pokuty pak stanovují ustanovení §§ 101c a 101k ZDPH. Následky za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením jsou pak stanoveny v ustanovení § 101h takto:

Pokuta je automaticky uložena plátci DPH, pokud nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, a to tak, že se uloží sankce ve výši:

a) 1 000 Kč, pokud kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,

b) 10 000 Kč, pokud kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,

c) 30 000 Kč, pokud kontrolní hlášení nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo

d) 50 000 Kč, pokud kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě.

Dále správce daně uloží pokutu do výše 50 000 Kč, pokud plátce na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení, a dále pokutu do výše 500 000 Kč, pokud plátce při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní. Při stanovení výše těchto pokut dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní, a přihlédne zejména k míře součinnosti ze strany plátce.

Pokuta je oznámena formou vystaveného platebního výměru a současně je předepsána do evidence daní a je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

V roce 2018 uložila Finanční správa České republiky přibližně 86 tis. pokut souvisejících s kontrolním hlášením. Konkrétní údaje podle Informace o činnosti Finanční správy České republiky za rok 2018 jsou následující:

  • § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH (1 000 Kč) – 72 475 případů,

  • § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH (10 000 Kč) – 2 238 případů,

  • § 101h odst. 1 písm. c) ZDPH (30 000 Kč) – 4 737 případů,

  • § 101h odst. 1 písm. d) ZDPH (50 000 Kč) – 6 525 případů,

  • § 101h odst. 2 ZDPH – žádný případ,

  • § 101h odst. 3 ZDPH – žádný případ.

2. Lhůty pro uložení pokut ke kontrolnímu hlášení

Správce daně je omezen při vynucování povinností souvisejících s kontrolním hlášením a při ukládání pokut lhůtami vymezenými v § 101i ZDPH. Jednak lze vyžadovat plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením pouze do uplynutí lhůty pro stanovení daně. Navíc lze pokutu uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. Navíc bylo přidáno novelou zákona o DPH s účinností od 1. dubna 2019 i pravidlo, že povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o pokutě, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

3. Možnosti prominutí či zmírnění pokuty související s kontrolním hlášením

Zákon o DPH obsahuje v ustanovení § 101j ZDPH speciální pravidla pro vyloučení pokuty ke kontrolnímu hlášení. Podle tohoto pravidla je vyloučen vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení, pokud kontrolní hlášení plátce DPH sám dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván (tedy jedná se o pokutu ve výši 1 000 Kč), a to pokud v daném kalendářním roce nedošlo u plátce DPH k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení.

Dále na základě § 101k ZDPH může plátce DPH požádat správce daně o prominutí vymezené pokuty, a to v případech, kdy kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván, pokud kontrolní hlášení nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo pokud kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě [tedy jde o pokutu udělenou podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH].

Správce daně může zcela nebo částečně prominout příslušnou pokutu, pokud k situaci došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, a při tom není vázán návrhem plátce. Žádost o prominutí pokuty musí plátce DPH podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit danou pokutu. Navíc zákon o DPH obsahuje i pravidlo, že pokud plátce DPH podá žádost o prominutí pokuty, tak má taková žádost odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit danou pokutu. Žádost o prominutí pokuty je zpoplatněna správním poplatkem ve výši 1 000 Kč podle přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (dále jen „zákon o správních poplatcích”), tj. Sazebníku, části I, položky 1, bodu 1, písm. c). Tento správní poplatek může plátce DPH uhradit v hotovosti (například na pokladně finančního úřadu), či formou kolkových známek anebo bezhotovostně na příslušný bankovní účet s příslušnými údaji plátce DPH či převedením přeplatku na jiné dani.

Dne 12. prosince 2019 vyšel ve Finančním zpravodaji č. 8/2019 (ISSN 2464-5540) již čtvrtý dodatek k pokynu upravující promíjení u pokut ke kontrolním hlášením. Tento dodatek protahuje svoji působnost také na pokuty udělené v roce 2020. Znění samotného pokynu je také obsahem tohoto zpravodaje, ale čtvrtý dodatek žádné jiné změny nepřináší. Samotný pokyn účinný pro rok 2020 se označuje jako „Pokyn GFŘ-D-29 č. j.: 111096/16/7100-20116-050484, k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, jak vyplývá ze změn provedených dodatkem č. 1, č. j: 26 878/17/7100-20118-012287, dodatkem č. 2, č. j.: 130204/17/7100-20118-012287, dodatkem č. 3, č. j.: 94112/18/7100-20118-012287 a dodatkem č. 4, č. j.: 88521/19/7100-20118-012287” (dále jen „pokyn k promíjení”).

Podle pokynu k promíjení jsou mimo jiné uvedeny jako ospravedlnitelné důvody například nepříznivý zdravotní stav, živelné katastrofy, výpadky daňového portálu Finanční správy ČR či vymezená situace u dlouhotrvající registrace k DPH. Podle pokynu má daňový subjekt také možnost obecného prominutí jednoho pochybení vztahujícího se k plnění povinností u kontrolního hlášení a zakládajícího vznik pokuty [jde o pokuty ve fixní výši 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč udělené podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH].

Pokyn k promíjení také obsahuje situace, kdy je naopak promíjení pokuty vyloučeno, anebo významně redukováno. Podle § 259c odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád, ”), totiž platí, že prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Pokyn k promíjení pak stanovuje, že pro vyloučení možnosti prominutí stačí naplnění kterékoli z vymezené situace, přičemž správce daně při posuzování porušení daňových a účetních předpisů vždy zohlední také jemu známé objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k porušení těchto předpisů (jako můžou být živelné pohromy, závažné zdravotní důvody či jiné osobní překážky, které daňovému subjektu bránily v řádném dodržování daňových a účetních předpisů). Pokyn k promíjení stanovuje tyto situace:

  • Osoba je/byla nespolehlivým plátcem dle § 106a ZDPH nebo nespolehlivou osobou dle § 106aa ZDPH.

  • Osoba byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) DŘ.

  • Osoba prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.

  • Osoba porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření kterékoli daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani nebo stanovení daně jejím sjednáním.

  • Osoba závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové přiznání nebo vyúčtování a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň dvakrát v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců před podáním žádosti o prominutí.

  • Osoba porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, takovým způsobem, že jí byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.

  • Je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný delikt dle daňových a/nebo dle účetních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na min. 250 000 Kč; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.

  • Osoba nevede nebo nevedla evidenci stanovenou právním předpisem