2025.22.4
Dokladování vynaložených výdajů u stavby rodinného domu - judikát
Ing. Jiří Šperl
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. září 2025 čj. 4 Afs 122/2024-37, publikovaného na www.nssoud.cz
Vymezení věci
Žalobce dne 22. 6. 2017 podal řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, v němž vykázal příjmy ze závislé činnosti. Správce daně zjistil, že žalobce v roce 2016 obdržel na základě kupní smlouvy ze dne 20. 5. 2016 částku 1 700 000 Kč z prodeje nemovitých věcí, u nichž nedošlo k osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Žalobce následně podal dodatečné daňové přiznání, v němž uvedl rovněž příjmy z prodeje nemovitostí podle § 10 zákona o daních z příjmů ve výši 1 700 000 Kč a výdaje ve výši 1 524 005 Kč. K přiznání předložil kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. XA, , který žalobce nabyl na základě darovací smlouvy ze dne 31. 10. 2013. Součástí pozemku se před jeho prodejem stala rozestavěná a nezkolaudovaná hrubá stavba rodinného domu a podíl ve výši jedné osminy na pozemcích parc. č. XC, XD, XE, které žalobce nabyl na základě darovací smlouvy ze dne 30. 11. 2015. Žalobce předložil znalecký posudek, podle kterého cena hrubé stavby, zjištěná nákladovým způsobem, činila 1 391 082,52 Kč a cena pozemku 131 422,25 Kč. V rámci postupu k odstranění pochybností správce daně žalobce vyzval k předložení znaleckého posudku o ceně prodaných pozemků ke dni jejich nabytí a k doložení výdajů, které prokazatelně souvisely s hrubou stavbou. Ten žalobce předložil, přičemž podle něj cena pozemku bez hrubé stavby činila ke dni 4. 11. 2013 výše 317 600 Kč a cena ostatních pozemků dosahovala ke dni 21. 12. 2015 výše 37 890 Kč, z čehož jedna osmina představovala částku 4 736, 25 Kč. Podle správce daně žalobce pochybnosti ohledně výše dokladovaných výdajů neodstranil, tudíž stanovil základ daně odlišně od podaného dodatečného daňového přiznání.
Krajský soud poukázal na to, že mezi účastníky je spor o výši uplatněných výdajů s tím, že žalobce se domáhá uznání alespoň tzv. esenciálních výdajů na hrubou stavbu, neboť nebylo sporným, že na předmětném pozemku se ke dni prodeje tato rozestavěná hrubá stavba rodinného domu nacházela.
Krajský soud se dále v souladu se závazným právním názorem ve zrušujícím rozsudku zabýval tím, zda uvedení některých dodavatelů na stavbu hrubého domu, které označil při svědecké výpovědi žalobcův otec, je dostatečné k prokázání žalobcem tvrzených výdajů na tuto hrubou stavbu. Žalobce poukázal pouze na znalecký posudek a na výpověď svého otce, což však nelze považovat za korekci tvrzení o určité výši výdajů na hrubou stavbu.
Z kasační stížnosti
Podle stěžovatele by v souladu s usnesením rozšířeného senátu (8 Afs 296/2020-133) měla být jeho věc posouzena tak, že je přípustné stanovit daň náhradním způsobem podle pomůcek, a to proto, že nesplnil při dokazování svou povinnost, a daň tak nelze stanovit dokazováním. Právě postupem podle pomůcek by totiž bylo možno podle popisu hrubé stavby obsaženého ve znaleckém posudku a stavební dokumentaci spolehlivě prokázat minimální výši jím reálně vynaložených výdajů. Důvody pro přechod na stanovení daně podle pomůcek tak byl v tomto případě dán.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
Kasační stížnost není důvodná.
Z odůvodnění rozsudku
Spornou je zde otázka, zda s ohledem na závěry rozšířeného senátu by ve stěžovatelově případě měly být zohledněny tzv. esenciální výdaje na hrubou stavbu a daň stanovena podle pomůcek.
Nejvyšší správní soud předně připomíná, že již ve zrušujícím rozsudku mimo jiné uvedl, že "aby žalobce unesl důkazní břemeno ohledně výdajů, které tvrdil v dodatečném daňovém přiznání, nepostačovalo, že jeho otec ve svědecké výpovědi vyjmenoval některé ze subjektů dodávajících materiál na hrubou stavbu domu. (...) bylo třeba, aby žalobce tvrzená plnění vymezil zcela přesně, nejenom obecným vyjmenováním některých dodavatelů, ale rovněž uvedením předmětu a rozsahu plnění, jakož i výše jednotlivých výdajů, a to v souladu s požadavky vyplývajícími z výše…
