dnes je 28.3.2024

Input:

Dávky nemocenského pojištění

14.12.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

7.3.2 Dávky nemocenského pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Z nemocenského pojištění se poskytuje nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM), otcovská (od 1. 2. 2018) a dlouhodobé ošetřovné (od 1. 6. 2018).

Nárok na dávky nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění náležejí za těchto podmínek:

  • nastala příslušná sociální událost, kterou je pracovní neschopnost ze zdravotního důvodu, ošetřování člena rodiny, nástup na PPM, převedení na jinou práci z důvodu těhotenství a mateřství, péče otce o dítě,

  • zaměstnanec je v tom dnu, v němž vznikla sociální událost, účasten nemocenského pojištění anebo mu v tomto dnu trvá ochranná lhůta,

  • zaměstnanci nenáleží po dobu pobírání dávky započitatelný příjem z výkonu toho zaměstnání, z něhož se mu dávka poskytuje,

  • jsou splněny další podmínky specifické pro jednotlivé dávky, např. u PPM doba účasti na nemocenském pojištění aspoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před porodem.

O nároku na dávku a o nároku na její výplatu (poskytování) rozhoduje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje pouze podklady.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu. Do vyměřovacího základu se zahrnují stejné příjmy, které se započítávají do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Denní vyměřovací základ

Denní vyměřovací základ se podle § 18 ZNP vypočítá tak, že úhrn započitatelných příjmů v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů rozhodného období po odečtení vyloučených dnů.

Vyloučené dny

Vyloučenými dny jsou dny uvedené v § 18 odst. 7 ZNP. Do vyloučených dnů se zahrnují kalendářní dny v rozhodném období, jestliže v nich

  • trvala omluvená nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy,

  • bylo poskytováno ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská, peněžitá pomoc v mateřství, nebo trvala pracovní neschopnost.

Za dny omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se od 1. 1. 2012 považují též dny, v nichž po celý den měl zaměstnanec neplacenou dovolenou (neplacené volno). Vyloučenými dny nejsou dny pracovní neschopnosti, za které nevznikl nárok na nemocenské (náhradu mzdy) z důvodu, že si zaměstnanec způsobil pracovní neschopnost úmyslně.

Omluvenými dny nepřítomnosti v práci jsou například dny mateřské nebo rodičovské dovolené, dny pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz (včetně prvních tří pracovních dnů trvání pracovní neschopnosti, za které nenáleží náhrada mzdy, i první den pracovní neschopnosti, v němž zaměstnanec po část dne pracoval), dny neplaceného volna do „4 let věku dítěte”, dny, v nichž trvala potřeba ošetřování člena rodiny s nárokem nebo bez nároku na ošetřovné. Za den omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se nepovažuje den, v němž zaměstnanec

  • po část pracovní doby pracoval a po zbývající část měl například neplacené volno,

  • měl náhradní volno.

Jestliže po odpočtu vyloučených dnů činí počet kalendářních dnů rozhodného období méně než 30 dnů, je denním vyměřovacím základem 1/30 pravděpodobného příjmu (§ 19 odst. 7 ZNP). To platí v případě,

  • že rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání,

  • kdy rozhodné období je kratší než 12 měsíců, protože zaměstnání netrvalo aspoň 12 měsíců,

  • kdy v rozhodném období, jímž je kalendářní rok, není aspoň 30 započitatelných dnů nebo započitatelný příjem.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím je

  • 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku nemocenského pojištění. Byl-li zaměstnanec uznán práce neschopným v srpnu 2018, rozhodným obdobím je období od 1. 8. 2017 do 31. 7. 2018 (§ 18 odst. 3 ZNP);

  • období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce před měsícem, v němž vznikl nárok na dávku. Vstoupil-li zaměstnanec do zaměstnání 3. 7. 2017 a byl uznán práce neschopným od 15. 2. 2018, rozhodným obdobím je období od 3. 7. 2017 do 31. 1. 2018 (§ 18 odst. 4 ZNP);

  • předchozí kalendářní rok. Nemá-li zaměstnanec v předchozích 12 kalendářních měsících aspoň 30 započitatelných dnů nebo nemá vyměřovací základ, je rozhodným obdobím nejbližší kalendářní rok, v němž je aspoň 30 započitatelných dnů (§ 18 odst. 6 ZNP).

Vznikla-li sociální událost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, nestanoví se od 1. 2. 2018 rozhodné období, ale stanoví se pravděpodobný příjem (§ 18 odst. 5).

Odchod na mateřskou dovolenou

Pokud zaměstnankyně ze své vůle požádala o přiznání peněžité pomoci v mateřství (PPM) od pozdějšího data než od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodné období se zjišťuje k začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (§ 19 odst. 3 ZNP).

Nárok na dávku z ochranné lhůty

Je-li nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty, nestanoví se rozhodné období ke dni vzniku sociální události. Za vznik sociální události se v tomto případě považuje den, který bezprostředně následuje po dni skončení zaměstnání.

Příklad

Příklad:

Zaměstnankyni skončil pracovní poměr v době těhotenství dne 31. 3. 2018. Nastupuje na PPM dne 14. 9. 2018. Uplatňuje nárok na PPM z ochranné lhůty.

Rozhodným obdobím je období od 1. 4. 2017 do 31. 3. 2018. Rozhodné období se stanoví tak, jako by nastupovala na PPM dne 1. dubna, tj. bezprostředně po skončení zaměstnání.

Příklad

Příklad:

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 20. 5. 2016. Na novou mateřskou dovolenou nastupuje 15. 4. 2019.

V rozhodném období 12 měsíců (od 1. 4. 2018 do 31. 3. 2019) nemá ani vyměřovací základ a ani jeden započitatelný den. V roce 2018 a 2017 nemá také ani jeden započitatelný den, proto rozhodným obdobím je nejbližší kalendářní rok s aspoň 30 započitatelnými dny. V roce 2016 má aspoň 30 započitatelných dnů, proto rozhodným obdobím pro výpočet nové peněžité pomoci v mateřství je rok 2016. Rozhodné období nemůže mít více než 12 kalendářních měsíců.

Pravděpodobný příjem

Není-li v rozhodném období aspoň 30 (změna ze 7 na 30 dnů od 1. 2. 2018) započitatelných dnů nebo započitatelný příjem, je denním vyměřovacím základem 1/30 pravděpodobného příjmu. Pravděpodobný příjem je příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok na dávku, kdyby v tomto měsíci po celou dobu pracoval (při pracovním úvazku kratším než 30 dnů jen po dobu, po kterou mělo zaměstnání trvat) (§ 18 odst. 5 a 6 a § 19 odst. 7 ZNP). Zaměstnavatel sděluje OSSZ výši pravděpodobného příjmu, nikoliv jeho 1/30.

U zaměstnání malého rozsahu a u dohody o provedení práce, není-li v rozhodném období aspoň 30 započitatelných dnů, se nestanoví fiktivní příjem za měsíc, pravděpodobným příjmem je vyměřovací základ.

Pravděpodobný příjem se stanoví i v případě, je-li rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok a není v něm aspoň 30 započitatelných dnů.

Příklad

Příklady:

1. Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 2., tento den do zaměstnání nastoupil, dne 17. 2. byl uznán práce neschopným, pracovní neschopnost trvá do dubna. Do února byla zúčtována částka 3 000 Kč. Jde o zaměstnání malého rozsahu.

Nárok na nemocenské může vzniknout pouze tehdy, je-li do února zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 3 000 Kč. Pravděpodobným příjmem je částka 3 000 Kč, denním vyměřovacím základem je 100 Kč (1/30 z 3 000 Kč).

2. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání uzavřeného na dobu neurčitou dne 20. 3. Sjednaná měsíční odměna činí 20 000 Kč. Pravděpodobným příjmem je v případě uznání pracovní neschopnosti

  1. od 30. 3. částka 20 000 Kč, protože při vzniku sociální události v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, se nestanoví od 1. 2. 2018 rozhodné období, ale vždy se stanoví pravděpodobný příjem. Zaměstnání mělo trvat a také trvalo alespoň 30 dnů.
  2. od 15. 4. částka 20 000 Kč, protože rozhodným obdobím je období od 20. do 31. 3. a v tomto období není aspoň 30 započitatelných dnů, ale zaměstnání mělo trvat a také trvalo alespoň 30 dnů.

3. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 4., pracoval pondělí až pátek 8 hodin denně. Zaměstnání skončilo 25. 4. buď proto, že bylo uzavřeno na dobu do 25. 4., anebo bylo uzavřeno na dobu neurčitou, ale skončilo ve zkušební době. Práce neschopným byl uznán od 3. do 22. 4.

Pravděpodobným příjmem je příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání, tj. od 1. do 25. 4., kdyby nebyl uznán práce neschopným.

4. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 24. 4., zaměstnání mělo trvat nebo trvalo do 7. 5. Mzda činila 1 000 Kč za den, v dubnu i v květnu bylo 5 pracovních dnů. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným v dubnu nebo v květnu (do 14. 5.).

Jestliže zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat aspoň 30 dnů, je pravděpodobným příjmem příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání, kdyby pracoval ve sjednaném rozsahu (změna od 1. 2. 2018). Měl pracovat v 10 dnech, příjem měl činit za dobu trvání zaměstnání 10 000 Kč; tato částka je pravděpodobným příjmem.

5. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 24. 4., zaměstnání mělo trvat nebo trvalo do 7. 5., bylo sjednáno, že rozsah pracovní doby nepřekročí 20 hodin týdně, odměna činila 1 000 Kč za den. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným v dubnu nebo v květnu (do 7. 5.).

Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, nárok na nemocenské je pouze v případě, že do kalendářního měsíce, v němž vznikla pracovní neschopnost, byl zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 3 000 Kč. Pravděpodobným příjmem je příjem zúčtovaný.

Redukce denního vyměřovacího základu

Denní vyměřovací základ se redukuje, pokud přesáhne stanovenou hranici. Jsou tři redukční hranice. Do první redukční hranice se z denního vyměřovacího základu započítává pro výpočet nemocenského a ošetřovného pouze 90 %, pro výpočet PPM a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (VPTM) 100 % z příjmu. Z příjmu mezi první a druhou redukční hranicí se započítává pro výpočet všech dávek jen 60 %. Z příjmu mezi třetí a druhou redukční hranicí se započítává 30 % a k příjmu nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží.

Redukční hranice:

Rok  1. redukční hranice  2. redukční hranice  3. redukční hranice  Maximální denní VZ po redukci  
2018  1 000 Kč  1 499 Kč  2 998 Kč  1 650 Kč1)1 750 Kč2) 
2019  1 090 Kč  1 635 Kč  3 270 Kč  1 799 Kč1)1 908 Kč2)  

1) platí pro nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné

2) platí pro PPM, VPTM a otcovskou

Zaokrouhlování

Denní vyměřovací základ (DVZ) se zaokrouhluje na celou korunu vždy nahoru. Podléhá-li redukci, zaokrouhluje se až po redukci.

Příklad

Příklady pro poskytování dávek:

1. DVZ před redukcí činí 3 000 Kč.

Výše DVZ je vyšší než třetí redukční hranice (než 3 270 Kč). Redukovaný DVZ se stanoví takto:

  • pro nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné: 90 % z 1 090 Kč (= 981 Kč) + 60 % z 545 Kč (= 327 Kč) + 30 % z 1 635 Kč (= 490,50 Kč), v úhrnu 1 798,50 Kč, po zaokrouhlení 1 799 Kč.

  • pro PPM, otcovskou a VPTM: 100 % z 1 090 Kč (= 1 090 Kč) + 60 % z 545 Kč (= 327 Kč) + 30 % z 1 635 Kč (= 490,50 Kč), v úhrnu 1 907,50 Kč, po zaokrouhlení 1 908 Kč.

2. Zaměstnanec je zaměstnán u posledního zaměstnavatele 3 roky. Od 1. do 31. 7. 2019 byl uznán práce neschopným.

Rozhodným obdobím je období od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2019. V tomto rozhodném období činil úhrn vyměřovacích základů 205 671 Kč a:

  1. od 3. do 22. 12. 2018 ošetřoval nemocné dítě (19 kalendářních dnů, z toho 9 dnů pobíral ošetřovné) -–19 vyloučených dnů,
  2. od 27. do 28. 12. 2018 měl neplacené volno (2 kalendářní dny) – 2 vyloučené dny,
  3. od 5. do 19. 2. 2019 byl uznán práce neschopným (15 kalendářních dnů), dne 5. 2. odpracoval z osmihodinové pracovní doby 5 hodin – 15 vyloučených dnů,
  4. 30. 3. měl náhradní volno za 8 hodin přesčasové práce – není vyloučeným dnem,
  5. 3. 4. odpracoval 4 hodiny a 4 hodiny měl neomluvenou absenci – není vyloučeným dnem,
  6. od 16. do 22. 4. měl dovolenou (týden) – nejsou vyloučenými dny,
  7. 7. 5. nepracoval z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, – není to vyloučený den, náleží náhrada mzdy
  8. 17. 5. nepracoval z důvodu vyšetření v nemocnici – není to vyloučený den, náleží náhrada mzdy,
  9. 2. 6. odpracoval 4 hodiny, 4 hodiny měl omluvenou nepřítomnost v práci (neplacené volno) – není vyloučeným dnem.

Rozhodné období má 365 kalendářních dnů; od tohoto počtu dnů se odečtou dny omluvené nepřítomnosti v práci, tj. 36 dnů:

V rozhodném období je 229 započitatelných dnů (365 – 36).

DVZ před redukcí činí 625,14 Kč:

(205 671/329), po redukci a zaokrouhlení 563 Kč (90 % z 625,14 Kč).

Nemocenské činí za kalendářní den 338 Kč (60 % z 563 Kč).

3. Zaměstnankyně

Nahrávám...
Nahrávám...