6.4 Daňové přiznání (ZDN)
Ing. Jan Koreček
Komentář:
Pravidla pro umístění spisu byla zveřejněna pokynem GFŘ č. D-23 vydaným pod č. j. 47958/15/7700-10124-011654 účinným ode dne 21. 5. 2016. V pokynu č. GFŘ-D-26 vydaným pod č. j. 24744/16/7700-10124-011654 jsou upraveny podmínky pro změnu umístění spisu na jiné územní pracoviště v rámci finančního úřadu.
Komentář:
Daň lze přiznat podáním řádného daňového přiznání nebo podáním dílčího daňového přiznání, ve kterém se uvádějí jen nastalé změny proti předchozímu zdaňovacímu období a výpočet celkové daně.
Pokud nebylo podáno daňové přiznání, správce daně poplatníka k jeho podání vyzve a stanoví k jeho podání náhradní lhůtu. Když poplatník výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví, správce daně mu vyměří daň z moci úřední.
Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě finanční úřad daň vyměří ve výši poslední známé daně.
Lze-li důvodně předpokládat, že daň bude doměřena, může správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanoví k tomu náhradní lhůtu. Pokud poplatník ve stanovené lhůtě výzvě nevyhoví, může správce daně doměřit daň z moci úřední.
Pro daňové účely § 239a DŘ zavádí právní fikci „prodloužení života” zůstavitele až do skončení řízení o pozůstalosti, tedy do okamžiku, kdy se zůstavitelových práv a povinností fakticky ujme potvrzený dědic. Po tuto dobu podle § 239b odst. 1 DŘ osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost vlastním jménem na účet pozůstalosti. Podle čl. VI bodu 3 přechodných ustanovení zákonného opatření č. 344/2013 Sb. zemřel-li zůstavitel přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření č. 344/2013 Sb., postupuje se podle ustanovení § 13a odst. 11 ZDN a § 15 odst. 6 ZDN, ve znění do 31. 12. 2013.
Pokuta se počítá ze stanovené daně ve výši 0,05 % za každý následující den prodlení, může činit nejvýše 5 % ze stanovené daně a nesmí být vyšší než 300 000 Kč. Od roku 2013 správce daně rozlišuje, zda bylo přiznání podáno pozdě nebo nebylo podáno vůbec. Při opožděném podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání se pokuta neplatí, pokud je její vypočtená výše menší než 200 Kč. Nebylo-li podáno daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání vůbec, pak výše pokuty činí vždy nejméně 500 Kč.
Od roku 2014 výše pokuty za opožděné daňové přiznání je poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání.
Od 5. 2. 2015 podle § 15a ZDN má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
Právní účinky zápisu právních vztahů do katastru nemovitostí jsou stanoveny v NOZ a tam, kde má zápisem do katastru právo vznikat (konstitutivní vklad), je jedním z právních účinků vznik práva. Právní účinky…