dnes je 18.2.2019
Input:

Daňové doklady - prokazování v DPH

19.9.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.147 Daňové doklady - prokazování v DPH

Ing. Jan Ambrož

Význam daňových dokladů pro účely daně z přidané hodnoty je všem daňovým subjektů zcela jasný: dokládají uskutečněná plnění a slouží jako poklad pro uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty.


Právní úprava

Proto se musí tato problematika přesně popsat v zákoně o DPH, daňových dokladů se mimo jiné týká:

  • vystavování §§ 27 a 28 ZDPH,

  • obecné požadavky náležitostí daňových dokladů obsahují §§ 29 až 33a,

  • pro náš výklad jsou zásadní §§ 34 až 35a, tj. věrohodnost, neporušenost a uchovávání daňových dokladů,

  • specifické daňové doklady nalezneme například v §§ 45 a 46 pro opravné daňové doklady,

  • navazující podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH v § 73 nebo změnu nároku podle § 74,

  • evidenci pro daňové účely §§ 100 a 100a.

Informace GFŘ

K tomuto tématu je důležitým zdrojem publikovaná Informace Generálního finančního ředitelství k pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o DPH (dále „Informace GFŘ”).


V několika bodech není možné se zcela s teoretickými názory GFŘ ztotožnit, jak je dále v textu vysvětleno, přestože jde o kvalitní metodický materiál.

Novely

Zákon o dani z přidané hodnoty je každoročně novelizován, ale v této oblasti nejsou úpravy významné, jsou spíše formálního rázu. Věcná změna se týká daňových dokladů při realizované dražbě (§ 32a zákona o DPH).

Výklad

Postupně se budeme věnovat:

  • základním atributům daňových dokladů, specifikům a požadavkům na prokazování (1),

  • formám daňových dokladů, v jaké podobě mohou existovat (2),

  • kvalitě daňových dokladů (3),

  • kontrolnímu systému, tzv. auditní stopě (4), a

  • způsobu jejich uchovávání (5).


Nesmíme v praxi (i teorii) zaměňovat splnění důkazního břemene daňových subjektů: plátců DPH, resp. osob povinných k dani a osob identifikovaných k dani, s prokazováním pro daň z příjmů, elektronickou evidenci tržeb nebo účetnictví.


Na druhé straně jsou zpravidla daňové doklady podle ZDPH současně účetními doklady podle § 11 a násl. ZoÚ.

1. PARAMETRY A VÝZNAM DAŇOVÝCH DOKLADŮ

V úvodu zmíníme obecné zásady (1.1) a dále smysl daňových dokladů (1.2). Konkrétní poznámky k prokazování jsou uvedeny v části 1.3.

1.1 Daňové doklady

V článku daňové doklady důkladně popisujeme pravidla pro vystavování (§§ 27 a 28 ZDPH), jejich povinné náležitosti podle ustanovení §§ 29 a 29a) a typy daňových dokladů (§ 31 a násl.).

Správnost DD

Za daňové doklady odpovídá osoba, která plnění uskutečňuje. V Informaci GFŘ je uvedeno toto nepřesné zúžení, jak potvrzují texty a příklady k problematice přenosu daňové povinnosti.

Účetní vs. daňové doklady

Pokud je plátce DPH účetní jednotkou, neměly by teoreticky žádné problémy s prokazováním pro účely daně z přidané hodnoty vznikat. Zřejmě všechny daňové doklady se stanou účetním záznamem.


Obecně doporučujeme dodržovat účetní předpisy, jak rozebíráme například v článku Oběh účetních dokladů. Tomu odpovídá i § 34 odst. 3 ZDPH, který se dovolává zajištění věrohodnosti původu a neporušenosti jeho obsahu prostřednictvím kontrolních mechanismů procesů vytvářejících spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním („auditní stopa”), viz třetí a čtvrtá kapitola.

1.2 Smysl daňových dokladů

Zaměřujeme se na podmínky prokazování skutečností daňovými doklady definovanými pro daň z přidané hodnoty.

1.2.1 Daň na vstupu

Problematika „prokazování” daňových dokladů se týká zejména nároku na odpočet DPH, a to z pohledu plátců, ale toto zúžení není, jak potvrzuje následující text, přesné. Uvedeme si několik příkladů.

Pravidla

Podmínky jsou v zákoně o DPH popsány striktně v § 73 zákona o DPH. Například podle prvního odstavce, písmene a) je nutné „…mít daňový doklad…”. Dodejme, v návaznosti na odstavec druhý, že již v příslušném zdaňovacím období.


Příklad (1)

Měsíční plátce DPH, firma Alfa, obdržela dva daňové doklady týkající se běžného dodání zboží od tuzemských dodavatelů se dnem uskutečnění zdanitelného plnění 30. 6. 2018:

  • první týž den e-mailem,

  • druhý poštou v červenci.

Nárok na odpočet DPH za zdaňovací období červenec 2018 je pouze u prvního daňového dokladu. Nevadí, že je v elektronické podobě (viz druhá kapitola).


Kdyby údaje na daňových dokladech nebyly kompletní, nárok na odpočet je možný, resp. lze tyto doklady doplnit (opravit) nebo nárok prokázat jiným způsobem podle § 73 odst. 5 ZDPH.


Příklad (2)

Na faktuře, daňovém dokladu zaslaném v elektronické podobě, našla paní účetní překlep, přesmyčku v DIČ, kterou „opravila” a dodavatele ihned informovala.

Z obchodní korespondence bylo zcela zřejmé, že základ a sazba DPH a výše daně je v pořádku. Opravdu se jednalo o šotka, který se musí napravit – mimo jiné kvůli kontrolnímu hlášení.


Zda došlo v tomto případě k nesplnění kritéria „neporušenost” daňového dokladu, rozebíráme v kapitole 3.1.

Formální a věcné podmínky

Musíme zdůraznit, že v článku rozebíráme formální podmínku nároku na odpočet DPH, objektivně důležitější je věcná stránka podle ustanovení § 73 a násl. zákona o DPH.

1.2.2 Daň na výstupu aj.

Příjemce plnění má v některých případech povinnost přiznat daň, tj. odvést daň na výstupu.

Neexistence DD

Podle § 73 odst. 1 písm. b) zákona o DPH má takový plátce nárok na odpočet DPH, i když daňový doklad nemá. Nárok prokáže „…jiným způsobem…”.


Příklad (3)

Kdyby výše uvedená firma Alfa obdržela v červenci daňový doklad s DUZP 30. 6. 2018 na opravy v režimu reverse charge, za červen odvede DPH na výstupu a nárokuje daň na vstupu. Navíc příjemce plnění doplní i základní údaje o sazbě a výši daně.


K problematice daňových dokladů u přenosu daňové povinnosti zákon o DPH mimo jiné umožňuje, že sazbu DPH a výši daně doplní příjemce plnění. Podle § 29 odst. 3 zákona o DPH nejsou totiž tyto dvě položky povinnou náležitostí daňového dokladu u tohoto typu plnění.

Snížení daně na vstupu

V zákoně o dani z přidané hodnoty nalezneme další výjimku. Při opravách základu daně jsou stanoveny časové podmínky v § 74. To platí též pro situace, kdy plátce neobdržel včas opravný daňový doklad.


Příklad (4)

V červnu 2018 se firma Alfa dohodla s jedním svým dodavatelem a získala slevu ve výši 10 000 Kč na zboží pořízené v březnu. I když nemá firma Alfa opravný daňový doklad, musí snížit původní nárok na odpočet DPH za zdaňovací období červen – vystaví si sama „jiný daňový doklad”.

Součinnost

Z příkladu vyplývá, že obchodní partneři spolu musí úzce komunikovat také kvůli dani z přidané hodnoty.

1.3 Podklady pro prokazování

Plátce daně z přidané hodnoty údaje z daňových dokladů převádí do daňového přiznání, kontrolního hlášení a souhrnného hlášení. Zmíníme krátce evidenci DPH (1.3.1) a rozsah podkladů (1.3.2).

1.3.1 Evidence DPH

Podle zákona o dani z přidané hodnoty, §§ 100 a 100a zákona o DPH, jsou plátcům a identifikovaným osobám stanoveny konkrétní povinnosti, kterými se dokládají „…veškeré údaje vztahující se k daňovým povinnostem…”.

Záznamní evidence

To znamená, že záznamní evidence, podle ZDPH „Evidence pro účely daně z přidané hodnoty” obsahuje více podkladů, než jen samotné daňové doklady.


Navážeme na předchozí výklad. Paní účetní zařadila do záznamní evidence za zdaňovací období červen 2018 mimo jiné k jednotlivým příkladům:

  • Doložení přijetí daňového dokladu v elektronické podobě (1).

  • Kopie sdělení pro dodavatele o provedené korekci a platné objednávky (2).

  • Doložení sazby DPH a ceny v úrovni bez DPH podle závazné objednávky a soupisu převzatých prací (3).

  • Zápis z jednání, potvrzení odsouhlasené slevy (4).

1.3.2 Rozsah podkladů

K rozsahu záznamní evidence si musíme doplnit, že nemůže být nekonečná, resp. dokazování v daňovém řízení musí být přiměřené, viz příslušný článek.


Vše se vším souvisí, proto je klíčový pojem auditní stopa, které se věnujeme v kapitole čtvrté.

2. FORMA DAŇOVÝCH DOKLADŮ

Daňové doklady mohou, ale nemusí být v listinné podobě (2.1) a doplňujeme poznámku k vybraným typům daňových dokladů (2.2).

2.1 Daňové doklady v listinné a elektronické podobě

Podle § 26 odst. 1 zákona o DPH je daňový doklad „…písemnost, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem…” a druhý odstavec jednoznačně praví, že „Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu”.


V daňovém řízení, jak též potvrzuje Informace GFŘ, by neměl být rozdíl v přístupu k daňovým dokladům v listinné nebo elektronické podobě. Platí to též pro správce daně!


Sjednocení daňových dokladů – resp. neměl by být žádný rozdíl mezi daňovým dokladem v listinné (písemné) a elektronické podobě – vyvolalo zbytečné emoce kvůli několika nešťastným výkladům k absolutní „neporušenosti” daňových dokladů.

2.1.1 Elektronický doklad

Co se rozumí daňovým dokladem v elektronické podobě („ED”), upravuje § 26 odst. 3 zákona o DPH. Elektronickou podobu má, jestliže je: „vystaven a obdržen elektronicky” (viz 3.2).

Prokazování ED

U těchto dokladů lze tři kritéria (třetí kapitola) zajistit například uznávaným elektronickým podpisem, uznávanou elektronickou značkou nebo elektronickou výměnou informací (EDI).


Připomínáme, že s použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí podle poslední věty výše zmíněného § 26 odst. 3 zákona o DPH souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Více viz čtvrtá kapitola.

Doklady ve tvaru x.pdf

Nejčastější používanou formou je zasílání daňových dokladů e-mailem a ve tvaru x.pdf. Z předchozího výkladu vyplývá, že při vybudování jednoduchých kontrolních systémů nemůže být problémem jakékoliv prokázání některého ze tří kritérií.


Firma Prodej skutečně zasílá a přijímá všechny faktury (daňové doklady) ve tvaru x.pdf. Aby bylo jakékoliv prokazování jednoznačné, má též vybudovaný interní kontrolní systém (čtvrtá kapitola).


V obchodních podmínkách firmy Prodej jsou jednoznačně popsána pravidla pro „oběh” daňových dokladů pro účely DPH.

2.2 Typy daňových dokladů

Zákon o DPH v § 29 a násl. popisuje náležitosti daňových dokladů se zdůrazněním výjimek pro různé typy dokladů. Pro náš výklad jsme vybrali zjednodušený daňový doklad, splátkový kalendář a doklad o použití.

Zjednodušený DD

Je možné ho podle § 30 odst. 1 ZDPH vystavit pouze v případech, jestliže celková částka za plnění není vyšší než 10 00 Kč. Pro tyto doklady, často paragony, nejsou povinné náležitosti rozsáhlé.


Účetní firmy Beta doplnila, zcela právem, na zjednodušený daňový doklad výši daně, kterou bude nárokovat, a to podle § 30a odst. 2 ZDPH.

Splátkový kalendář

Velmi netypický daňový doklad, neboť je vystaven „ke dni D”, dni uskutečnění prvního plnění, ale vzhledem k jeho charakteru ho příjemce může použít pro více zdaňovacích období.


Do záznamní evidence, při prvním uplatněném nároku na odpočet DPH u přijatého splátkového kalendáře, zařadila pečlivá paní účetní dokument navazující na nájemní smlouvu, které se tento doklad týká (§ 31 písm. b) zákona o DPH).

Doklad o použití

Specifický daňový doklad, který si plátce vystavuje sám pro sebe podle § 32 ZDPH. Zajistí se splnění povinnosti k dani z přidané hodnoty související mimo jiné s využitím obchodního majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.


Paní účetní si vystaví tento doklad s tím, že nesmí zapomenout uvést na dokladu informaci o účelu použití (§ 32 odst. 2 ZDPH).

3. KVALITA DAŇOVÝCH DOKLADŮ

Předmětem této a následující kapitoly je problematika uvedená v §§ 34 až 35a ZDPH, u daňových dokladů zajištění:

  • věrohodnosti,

  • neporušenosti a

  • čitelnosti.

Hovoříme o třech kritériích kvality daňových dokladů (3.1), poznámku k dokladům v elektronické podobě obsahuje část 3.2.


Archivaci daňových dokladů komentujeme krátce v páté kapitole.

3.1 Věrohodnost, neporušenost a čitelnost

O co se jedná? Vysvětlení do značné míry nabízí text zákona o DPH v § 34 odst. 2:

  • věrohodností – autenticita (1) původu se rozumí skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila,

  • neporušenost – integrita (2) obsahu znamená, že obsah daňového dokladu požadovaný podle tohoto zákona nebyl změněn,

  • čitelnost (3) je skutečností, že je možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení.

Pokud dodržujeme účetní předpisy a pracujeme s daňovými doklady, ať už v listinné nebo písemné podobě, nemůžeme mít se splněním těchto tří kritérií žádné problémy, jak potvrzují následující příklady z praxe.


Příklad (1)

Firma Prodej vystavuje faktury na svém hlavičkovém papíře, uvádí samozřejmě identifikace o své osobě. Je proto nevýznamné, jestli daňový doklad byl odeslán poštou nebo zaslán e-mailem (viz další výklad). Daňový doklad je věrohodný (1) a příjemce plnění získává „věrohodné” informace o uskutečněném plnění, a kdo ho poskytl.


Úmyslně zdůrazňujeme, že není podstatná forma zasílání a typ daňového dokladu. Prokazovat se však musí samozřejmě „jakékoliv” daňové doklady.


Příklad (2)

Odběratel, firma Nákup, daňový doklad nemění. Pouze asistentka označila na DD den přijetí, paní účetní způsob účtování atd. Na daňovém dokladu se objevily další údaje potřebné pro účetnictví a daň z příjmů, ale byl logicky zachován princip neporušenosti (2) daňového dokladu.


Třetí parametr odpovídající kvality daňových dokladů je dnes samozřejmostí. Stačí podle Informace GFŘ, když se s obsahem daňového dokladu můžeme seznámit přímo nebo prostřednictvím technického zařízení.


Příklad (3)

Oba obchodní partneři disponují standardním softwarovým vybavením umožňujícím zajistit čitelnost daňového dokladu (3).

Neporušenost daňového dokladu

Jak vyplývá z přechozího výkladu a také například kapitoly 1.2, nesmíme tuto podmínku chápat absolutně. Představme si, že předchozí plnění bylo v systému reverse charge ve stavebnictví.


Příjemce plnění v systému přenosu daňové povinnosti může potřebné údaje týkající se a) povinnosti přiznat daň a b) nároku na odpočet DPH uvést:

  • v evidenci DPH (v terminologii zákona o DPH evidenci pro daňové účely, tj. záznamní evidenci) mimo DD,

  • ale také bez problémů si údaje o přijetí DD, způsobu účtování doplní přímo na DD o sazbě DPH a výši DPH.

Žádnými korekcemi nebo doplňujícím textem na přijatý daňový doklad nesmíme (?) změnit jeho obsah – údaje potřebné pro DPH sdělené subjektem, který doklad vystavil.


Přes výše uvedené jsme v příkladu č. 2 v kapitole 1.2 umožnili firmě Alfa v souladu s platným zákonem o DPH (!) uplatnit nárok na odpočet DPH, protože nárok lze snadno prokázat „jiným způsobem”.


K tomuto problému se vrátíme v kapitole 4.3.

Doplňující údaje na DD

Na druhé straně musíme zmínit důležitou poznámku. Na daňovém dokladu mohou být skutečně uvedeny různé doplňující informace, ať už zpracované dodavatelem nebo odběratelem, pokud se nemění základní údaje (náležitosti) pro účely daně z přidané hodnoty.

Odpovědnost vystavovatele

Zákon o dani

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz