Autorské honoráře a jejich zdanění

2022.15.1

Autorské honoráře a jejich zdanění

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 15/2022

Předmětem práva autorského je dle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dle znění § 2 odst. 2 autorského zákona se za dílo považuje též počítačový program, fotografie a výtvor vyjádřený postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Autorem je podle § 5 odst. 1 autorského zákona fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Nejčastěji se setkáme u občanů s autorským dílem ve formě různých zábavných, naučných a odborných článků zveřejněných v nejrůznějších časopisech a periodickém tisku (novinách) a dále ve formě zpracování a zveřejnění různých publikací krásné literatury a odborných publikací.

V § 58 autorského zákona nalezneme vymezení tzv. zaměstnaneckého díla. V § 58 odst. 1 zákona se stanoví, že není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Práva a povinnosti vztahující se k zaměstnaneckému dílu zůstávají skončením právního vztahu nedotčena. V případě agenturního zaměstnání se pro účely posuzování zaměstnaneckého díla dle § 58 zákona považuje za zaměstnavatele zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.

Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.

V § 58 odst. 6 zákona se uvádí, že není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku.

Příjmy z činnosti autora vykonávané v rámci pracovněprávního vztahu podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti. Tyto příjmy (přiznaná odměna za vytvořené zaměstnanecké dílo) se sečtou v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti a zdaňují se u zaměstnance společně. Zaměstnavatel při jejich zdanění postupuje podle toho, zda poplatník učinil nebo neučinil prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období. Příjmy z autorských honorářů zdaňované dle § 6 ZDP jsou zahrnuty do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy z autorských práv, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, jsou zdaňovány podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Jedná se o příjem:

• z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví,

• z autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,

• a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Autorské honoráře jsou zdaňovány buď zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP, anebo v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako dílčí základ daně dle § 7 ZDP.

Podle znění § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Z výše uvedeného vyplývá, že tento způsob zdanění se týká pouze příjmů autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize a netýká se ostatních příjmů autora podléhajících zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy například se netýká příjmu autora za zpracování odborné či zábavné publikace (knihy).

Sražením zvláštní sazby daně z příjmů podle § 7 odst. 6 ZDP přímo plátcem honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu, a proto již výši těchto zdaněných autorských honorářů srážkovou daní poplatník neuvádí do svého daňového přiznání. Nevýhodou tohoto zdanění autorských honorářů je, že autor nemůže uplatnit k těmto příjmům žádné výdaje (skutečné nebo paušální výdaje), protože plátcem honoráře je zdaňována plná výše vypláceného autorského honoráře. Tato daňová nevýhoda je však vyvážena na druhé straně skutečností, že tyto honoráře, podléhající srážkové dani, nevcházejí do vyměřovacího základu poplatníka pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP.

Zvláštní sazba daně z příjmů autorů dle § 7 odst. 6 ZDP činí 15 % a je zahrnuta v § 36 odst. 2 písm. p) ZDP. Postup plátce daně (vydavatelství, nakladatelství ad. institucí) vyplácející honorář spadající pod § 7 odst. 6 ZDP při sražení daně a jejího odvedení správci daně vyplývá ze znění § 38d ZDP. Zde se v odst. 1 stanoví, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je povinen podle znění odst. 3 tohoto ustanovení zákona sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm tato částka daně ve smyslu § 38d odst. 5 ZDP vymáhána jako jeho dluh. Správce daně pak bude postupovat dle § 38s ZDP, ze kterého vyplývá, že pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena. V žádném případě nebude tato srážková daň vymáhána správcem daně po autorovi (poplatníkovi daně).

Příklad 1.

V licenční smlouvě uzavřené mezi autorem a nakladatelstvím se autor zavázal zpracovat rozsáhlý příspěvek do odborného časopisu, za který sjednaný honorář činí 19 500 Kč. Ve smlouvě je stanoveno, že po odevzdání konceptu příspěvku v srpnu 2022 bude vyplacena autorovi částka 10 000 Kč a po publikování textu v časopisu bude vyplacena zbývající částka sjednaného honoráře 9 500 Kč.

Vzhledem k tomu, že v obou kalendářních měsících nepřesáhl příjem autora od téhož plátce částku 10 000 Kč, je splněna podmínka stanovená v § 7 odst. 6 ZDP a plátce (vydavatelství) srazí autorovi vždy při výplatě 15 % srážkové daně z vyplaceného honoráře, a to i v případě, že obě platby se týkají jednoho příspěvku.

Příklad 2.

Autor obdrží v září 2022 vyplacený autorský honorář ve výši 7 200 Kč a v říjnu autorský honorář ve výši 9 800 Kč za články zveřejněné v odborném časopisu. V daných měsících jiné honoráře od tohoto vydavatelství neobdržel. Plátce daně však opomenul srazit z těchto honorářů srážkovou daň a poukázal autorovi na účet plnou výši honoráře.

V daném případě nebude výši honorářů uvádět poplatník v daňovém přiznání ke zdanění dle § 7 ZDP, protože bylo povinností plátce srazit a odvést z těchto honorářů srážkovou daň ve smyslu § 38d ZDP. Protože tak plátce (vydavatelství) neučinil a správce daně tuto skutečnost zjistí, bude postupovat podle znění § 38s ZDP, přičemž vyplacený honorář autorovi představuje 85 % základu daně. Plátce daně tak bude muset zaplatit daň ve výši:

základ daně 7 200 Kč : 0,85 = 8 470 Kč, srážková daň 8 470 Kč x 0,15 = 1 270 Kč

základ daně 9 800 Kč : 0,85 = 11 529 Kč, srážková daň 11 529 Kč x 0,15 = 1 729 Kč

Pokud by plátce daně splnil při výplatě honorářů svou zákonnou povinnost a srazil a odvedl srážkovou daň, pak by autor obdržel na účet čistý honorář ve výši 6 120 Kč a 8 330 Kč a plátce by odvedl srážkovou daň 1 080 Kč a 1 470 Kč.

Příklad 3.

Vydavatelství uveřejní dva odborné články od téhož autora v čísle 6/2022 a v čísle 7/2022. Autorský honorář za první článek činí 8 500 Kč a za druhý článek 4 400 Kč. Vydavatelství však oba honoráře vyplatí až v srpnu 2022.

Pro uplatnění § 7 odst. 6 ZDP není podstatné, kdy autor příspěvek do časopisu odevzdal redakci anebo kdy byl příspěvek v časopisu zveřejněn, ale podstatné je to, ve kterém měsíci byl autorovi honorář vyplacen. V daném případě je v srpnu 2022 vyplacen honorář ve výši 12 900 Kč, a proto pro tento vyplacený souhrnný honorář nelze uplatnit postup dle § 7 odst. 6 ZDP. Honorář musí být zdaněn v rámci daňového přiznání k dani z příjmů podaného poplatníkem za zdaňovací období 2022, protože souhrnná hodnota honoráře vyplacená za jeden měsíc od jednoho vydavatele převýšila hranici 10 000 Kč.

Příklad 4.

Občan pobírající starobní důchod přispívá do jednoho vydavatelství psaním různých zajímavých zážitků ze svého života. Za zdaňovací období roku 2022 obdrží…