dnes je 20.4.2021

Input:

§ 7-8a ZPVZP - Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

3.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.1.7
§ 7–8a ZPVZP – Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

    • § 3a – vyměřovací základ OSVČ

    • § 14 – přeplatek pojistného

    • § 17 – způsob placení pojistného

    • § 24 – povinnosti OSVČ

  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

    • § 7 – plátcem pojistného je stát

    • § 5 písm. a) – zaměstnanci

    • § 5 písm. b) – pojištěnci považovaní ve zdravotním pojištění za OSVČ

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • § 7 – příjmy a výdaje OSVČ

    • § 38g – daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob


Komentář
Komentář

Osoby samostatně výdělečně činné představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného. Pojištěnci, považovaní z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ, jsou taxativním výčtem vyjmenováni v ustanovení § 5 písm. b) ZoVZP. Mezi základní povinnosti podnikající osoby patří především plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného podle zákona. To znamená, že pokud se pojištěnec rozhodne podnikat jako OSVČ, musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze alternativně tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. OSVČ, jako jediná ze skupin plátců, platí pojistné formou záloh (je-li tato povinnost zákonem stanovena) a případného doplatku pojistného.

Hlavní resp. vedlejší zdroj příjmů

Při souběhu zaměstnání s podnikáním je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů, což si rozhoduje sám. Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, musí být zaměstnavatelem odvedeno v zaměstnání pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), což je v roce 2021 hodnota 15 200 Kč, přičemž zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ a pojistné odvádí za rozhodné období kalendářního roku sazbou 13,5 % z 50 % skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou do 8 dnů po podání Přehledu.

Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši, což je v roce 2021 částka 2 393 Kč. V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.

Placení záloh na pojistné

Zálohy na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná tehdy, pokud je to ze zákona její povinností.

Výši měsíčně placených záloh přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:

  • charakter samostatné výdělečné činnosti, která je při souběhu se zaměstnáním buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů takto podnikající osoby;

  • pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh, takže může v roce 2021 platit buď zálohy nižší než 2 393 Kč, nebo nemusí platit žádné zálohy.

Pokud je totiž pro OSVČ samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, je její povinností platit zálohy na pojistné, a to v roce 2021 nejméně v částce 2 393 Kč.

Neplacení záloh

Zálohy na pojistné není povinna platit:

  • OSVČ, pro kterou je při souběžně vykonávaném zaměstnání její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů;

  • v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti OSVČ, za kterou je současně plátcem pojistného i stát;

  • OSVČ, pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok „v mínusu”;

  • OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Platba záloh nižších než povinné minimum

Zálohy nižší než 2 393 Kč mohou platit v roce 2021 ty OSVČ, které standardně nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ (§ 3a odst. 3 ZPVZP – například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát).

Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti může nastat situace, kdy jsou zálohy OSVČ nižší než 2 393 Kč, přičemž v zaměstnání není dosažen příjem alespoň ve výši minimální mzdy. V takovém případě se musí OSVČ (podle skutečnosti) rozhodnout, která její činnost bude v daném kalendářním roce (měsíci) hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Za účelem dodržení zákonného minima musí být:

  • buď v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč, nebo

  • nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2021 nejméně v částce 2 393 Kč.

Jestliže v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec zaměstnavateli dokladovat čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ – v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy i nižšího než povinné minimum. Pokud tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Zahájení samostatné výdělečné činnosti – hlavní (resp. jediný) zdroj příjmů

Minimální zálohu (2 393 Kč) platí OSVČ v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti (2021), pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

Maximální výše zálohy

Maximální vyměřovací základ byl zrušen. To znamená, že zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance pojistné ze zúčtovaného příjmu a OSVČ platí roční pojistné sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu (50 % daňového základu) bez omezení horní hranicí. Tím už není ani stanovena maximální výše zálohy OSVČ.

Průměrná mzda a minimální záloha OSVČ

Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2021 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 35 441 Kč, tj. 17 720,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2021 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 720,50 Kč a zvýšila se tak od ledna 2021 z částky 2 352 Kč na 2 393 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

  • zálohu za prosinec 2020 ve výši 2 352 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2021,

  • zálohu za leden 2021 ve výši 2 393 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2021,

a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny, určený pro samoplátce.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2020 (tedy například od dubna 2021) platí OSVČ nadále zálohu 2 393 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2020 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 393 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2021 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 ZPVZP (například se jedná o osoby, za které je plátcem

Nahrávám...
Nahrávám...