dnes je 29.3.2024

Input:

§ 6 ZNP - Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění

19.2.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

2.4.2.6
§ 6 ZNP – Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění

JUDr. Jan Přib

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

    • § 1 odst. 3 – vztah k právu EU

    • § 5 – okruh zaměstnanců

    • § 7 – pojištění při zaměstnání malého rozsahu

    • § 7a – pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce

    • § 8 – souběh pojištění

    • § 9 – vynětí zaměstnanců z pojištění

    • § 10 – vznik a zánik pojištění

  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

    • § 8 – podmínky účasti zaměstnanců na důchodovém pojištění

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

    • § 3 odst. 3 – zaměstnanci jako poplatníci pojistného

    • § 7 odst. 1 písm. b) – sazby pojistného u zaměstnanců

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

    • § 192-194 – poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnancům účastným nemocenského pojištění

  • Sdělení MPSV č. 236/2018 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění


Komentář
Komentář

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

Podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění mají význam jednak pro vznik nároku na dávky nemocenského pojištění (nárok má ten, kdo je účasten pojištění, popř. byl účasten, trvá-li ochranná lhůta), jednak ovlivňují účast na důchodovém pojištění; účast zaměstnance na nemocenském pojištění zakládá dále povinnost být poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení; znalost těchto podmínek je však důležitá též pro zaměstnavatele, neboť náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží jen těm zaměstnancům, kteří splňují podmínky nároku na nemocenské, tj. především splňují podmínku účasti na nemocenském pojištění.

Zaměstnanci jsou účastni v ČR nemocenského pojištění, pokud splňují současně dvě podmínky vztahující se k výkonu zaměstnání na území ČR a k výši sjednaného příjmu (zde je rozhodná částka sjednaného příjmu, nikoliv částka příjmu skutečně dosažená v jednotlivých kalendářních měsících; příjmem se přitom rozumí příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné). Od roku 2019 je rozhodným příjmem zakládajícím účast na nemocenském pojištění částka 3 000 Kč. Od roku 2014 již není podstatná délka zaměstnání; před rokem 2014 byly účastni nemocenského pojištění zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů.

Smluvní zaměstnanci

U smluvních zaměstnanců byla před rokem 2014 podmínkou účasti též doba trvání zaměstnání na území ČR; tento zaměstnanec mohl být účasten v ČR nemocenského pojištění až od 271. kalendářního dne trvání tohoto zaměstnání, přičemž další podmínkou byla jeho povinná účast na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zaměstnavatel Od roku 2014 platí i pro smluvní zaměstnance obecné podmínky účasti na nemocenském pojištění.

Zahraniční zaměstnanci

Zahraniční zaměstnanci jsou nemocenského pojištění účastni jen dobrovolně, avšak (nově od roku 2012) za podmínky, že jsou zároveň dobrovolně účastni důchodového pojištění; zahraniční zaměstnanec se také může z pojištění kdykoliv odhlásit (vznikl-li nárok na dávku nemocenského pojištění v době účasti, nemá odhlášení se z účasti vliv na další trvání nároku na dávku).

Podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou výrazně modifikovány koordinačními předpisy EU (§ 1, tj. zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím nařízením č. 987/2009); v porovnání s tímto zákonem je v nich jinak upravena zejména účast na nemocenském pojištění v případě vyslání do jiného státu EU a v případě výkonu výdělečné činnosti na území více států EU.

Vysláním se rozumí přechodný výkon práce zaměstnance, který je zaměstnán na území jednoho státu, v němž je účasten nemocenského pojištění, na území jiného státu pro svého zaměstnavatele. Za vyslaného zaměstnance se považuje takový zaměstnanec, jehož vyslání k výkonu práce na území jiného státu nemá trvat déle než 24 měsíců; vyslaný zaměstnanec je nadále účasten nemocenského pojištění ve státě, v němž má trvalé místo práce. Za vyslaného zaměstnance se však nepovažuje zaměstnanec, který byl vyslán, aby nahradil jiného zaměstnance, který již dovršil dobu svého přidělení. Pokud má vyslání trvat déle než 24 měsíců, nepovažuje se zaměstnanec za vyslaného zaměstnance, a je proto účasten nemocenského pojištění od prvního dne výkonu práce na území druhého státu podle jeho právních předpisů (nebude účasten nemocenského pojištění v ČR).

Tiskopisy EU

V případě výkonu práce na území členského státu EU je třeba osvědčit, že zaměstnanec podléhá právním předpisům jiného státu, pokud se jeho pojištění nebude řídit právními předpisy státu, v němž vykonává práci. K tomu slouží příslušné tiskopisy EU, a to především tiskopis A 1, pokud jde o osvědčení o použití právních předpisů (jedná

Nahrávám...
Nahrávám...