dnes je 28.3.2024

Input:

§ 5 ZoVZP - Zaměstnanci, OSVČ a OBZP

1.2.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

3.2.2.5
§ 5 ZoVZP – Zaměstnanci, OSVČ a OBZP

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

    • § 7 – stát jako plátce pojistného

    • § 8 odst. 2 – vznik a zánik zaměstnání

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

    • § 3 – vyměřovací základ zaměstnanců

    • § 3a – vyměřovací základ OSVČ

    • § 3b – vyměřovací základ OBZP

    • § 5 a 6 – odvod pojistného za zaměstnance

    • § 7 a 8 – odvod pojistného za OSVČ

    • § 10 a 11 – odvod pojistného za OBZP

    • § 13 – odvod pojistného při souběhu příjmů

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • § 6 – příjmy ze závislé činnosti


Komentář
Komentář

Písmeno a)

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci mimo výjimek zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Osoby, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance

Cílem současného pojetí je – s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů v systému veřejného zdravotního pojištění – vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci uvedeny nejsou. Ve zdravotním pojištění se za zaměstnance nepovažuje:

1. Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny.

  • Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP.

2. Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku.

  • Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, pojistné by se odvádělo.

  • Ve vazbě na účast zaměstnance na nemocenském (a návazně tedy i na zdravotním) pojištění jsou od 1. 1. 2019 rozhodnými částkami „započitatelného příjmu” hodnoty 3 000 Kč resp. 10 000 Kč, jak je dále uvedeno v bodech 3.–6.

3. Osoba činná na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen „započitatelný příjem”).

  • Od 1. 1. 2012 platí ve zdravotním pojištění, že dle ustanovení bodu 3 § 5 písm. a) ZoVZP se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 2 písm. d) ZoVZP a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné. Problematiku minimálního vyměřovacího základu řeší zaměstnavatelé u dohod o provedení práce od 1. 1. 2017, kdy došlo ke zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč.

  • Osoba pracující na základě dohody o provedení práce se z pohledu zdravotního pojištění nepovažovala za zaměstnance do 31. 12. 2011. Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce tak do konce roku 2011 nepodléhal odvodům pojistného a zaměstnavatel v tomto případě ani neplnil oznamovací povinnost.

U tří dále vyjmenovaných skupin zaměstnanců je rozhodnou částkou „započitatelného příjmu” hodnota 3 000 Kč:

4. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu.

  • Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze z příjmu v částce 3 000 Kč a vyšší.

5. Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu.

  • Při zaměstnávání osoby na dohodu o pracovní činnosti může dojít k situaci, kdy je v případě trvající dohody zúčtován zaměstnanci za některý kalendářní měsíc příjem nižší než 3 000 Kč. V takové situaci přestává být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel musí zaměstnance na příslušný měsíc odhlásit. Například pokud v případě trvající dohody o pracovní činnosti poklesne příjem zaměstnance v měsíci únoru pod 3 000 Kč, přičemž v následujícím měsíci březnu bude výší příjmu dosaženo alespoň této částky, použije zaměstnavatel kód „O” k datu 31. 1. (tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém účast na zdravotním pojištění ještě trvala) a následně pak kód „P” k datu 1. 3. Pokud zaměstnavatel nevěnuje této skutečnosti patřičnou pozornost v domnění, že neodhlášení (byť jen na jeden měsíc) nemůže zaměstnavateli ani zaměstnanci způsobit potíže, zjistí zdravotní pojišťovna při kontrole toto pochybení zaměstnavatele, které má především tyto důsledky:

    1. zaměstnavatel musí dodatečně splnit oznamovací povinnost, to znamená odhlásit zaměstnance na příslušný měsíc od zdravotní pojišťovny a následně jej pak přihlásit (nesplnění oznamovací povinnosti je od sankcí);
    2. zaměstnanci může vzniknout komplikace z hlediska řešení jeho pojistného vztahu, neboť odhlášením se osoba dostane do situace, kdy nemá v příslušném kalendářním měsíci kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním.
  • Problém nevznikne, pokud pojištěnec:

    1. má současně jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZoVZP, ve kterém dosahuje příjmu alespoň na úrovni minimální mzdy, nebo
    2. je OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, nebo
    3. patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 ZPVZP.
  • Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, bude se muset pojištěnec se zpětnou platností přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a dodatečně zaplatit dlužné pojistné, kdy zdravotní pojišťovna bude zároveň uplatňovat zákonný nárok na penále, nehledě na novou desetiletou lhůtu (od 1. 12. 2011), v rámci které mohou zdravotní pojišťovny svoje pohledávky vyměřit a v případě nezaplacení následně vymáhat. Obdobný postup se použije i při zaměstnávání osob na základě dohody o provedení práce, pokud příjem v některém měsíci nepřesáhne 10 000 Kč.

  • Z výše uvedeného také vyplývá, že s účinností od 1. 1. 2015 se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. U obou těchto dohod také platí, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (která nezaložila účast na zdravotním pojištění) se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž příslušná dohoda skončila.

6. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu.

Splňují-li osoby uvedené v bodech 1.–6. stanovené podmínky, nepovažují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a pojistné neplatí ze zúčtovaného příjmu ani zaměstnavatel, ani tyto osoby jako zaměstnanci.

Členové volebních komisí

Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění již nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.


Písmeno b)

Pokud pojištěnec odvádí ze své samostatné výdělečné činnosti daň z příjmu podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 ZPVZP jsou vyjmenovány osoby, které jako OSVČ nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Mezi pojištěnce považované ve zdravotním pojištění za OSVČ patří:

  • osoby podnikající v zemědělství

    • Ve smyslu zákona č. 252/1997 Sb. jsou těmito osobami samostatně hospodařící rolníci, provozující zemědělskou výrobu vlastním jménem, na vlastní účet a odpovědnost.

  • osoby provozující živnost

    • V tomto případě odkazujeme na zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde jsou specifikovány pojmy živnost, živnostenské oprávnění, živnosti vázané, živnosti volné, živnostenský list, koncesní listina atd.

  • osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů

    • Mezi tyto osoby zákonná úprava zahrnuje například osoby podnikající podle zákona ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákona ČNR č. 93/2009 Sb., o auditorech, zákona ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, a další. Osoby podnikající podle zvláštních právních předpisů se ve zdravotním pojištění taktéž považují za OSVČ ve smyslu tohoto zákonného ustanovení.

  • osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů

    • Jedná se především o osoby vykonávající svoji činnost podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon), kdy se v podstatě posuzují příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně dle § 36 odst. 2 písm. p) ZDP. K datu 1. 1. 2014 došlo ke změně v ustanovení § 7 odst. 6 ZDP, kdy příjmy

Nahrávám...
Nahrávám...