dnes je 29.3.2024

Input:

č. 401/2004 Sb. NSS, Azyl: sociální skupina

č. 401/2004 Sb. NSS
Azyl: sociální skupina
k § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)
Tzv. „nečleny zločineckých struktur“ nelze považovat za sociální skupinu (§ 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2004, čj. 5 Azs 187/2004-49)
Věc: Oleksandr Z. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím ze dne 2. 3. 2003 zamítl žalovaný žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalovaný dospěl k závěru, že důvodem žalobcovy žádosti o udělení azylu byly potíže se soukromými osobami, které po něm požadovaly uhradit škodu způsobenou autonehodou. Tyto skutečnosti nelze podřadit pod důvody uvedené v § 12 zákona o azylu; stěžovatel neuvedl nic konkrétního, co by svědčilo o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu.
Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 20. 2. 2004 jako nedůvodnou.
Kasační stížnost proti tomuto rozsudku založil žalobce (dále „stěžovatel“) mj. na ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.: namítl, že soud I. stupně stejně jako žalovaný nesprávným způsobem posoudil právní otázku, a sice zda je možno na stěžovatelův případ vztáhnout ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu, tedy že žádost o udělení azylu byla podána zjevně nedůvodně. Stěžovatel se ve své domovské zemi dostal do potíží, když při havárii způsobil škodu a majitel automobilu po něm požadoval zaplacení škody v přemrštěné výši. Majitel poškozeného vozidla použil k vymáhání peněz osob ze zločineckých struktur, a stěžovatel tak byl ohrožen nejen na zdraví, ale i na životě. Pokud hledal ochranu u státních orgánů před vydíráním, pak zjistil, že i ty jsou součástí zločineckých struktur, a stěžovatel tak nemá šanci zajistit ochranu své osoby. Proto stěžovateli nezbylo než vycestovat ze země a požádat o azyl. Stěžovatel je přesvědčen, že právě s ohledem na shora uvedené je dán důvod k udělení azylu podle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu, neboť stěžovatel patří do sociální skupiny nečlenů zločineckých struktur a je těmito strukturami pronásledován právě z toho důvodu, že není jejich členem. Stěžovatel proto navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou.
Z odůvodnění:
Nezákonnost podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. spočívající v nesprávném právním posouzení věci soudem v předcházejícím řízení záleží buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikována nesprávná právní norma, popř. je sice aplikována správná právní norma, ale ta je nesprávně vyložena. Vztah mezi skutkovým zjištěním a právním posouzením lze charakterizovat tak, že jde o aplikaci právní normy na konkrétní případ nebo situaci.
Poskytnutí azylu je zcela specifickým důvodem pobytu cizinců na území České republiky a nelze je zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území ČR - tak, jak jsou upraveny např. v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR.
Nahrávám...
Nahrávám...