dnes je 29.3.2024

Input:

č. 3080/2014 Sb. NSS, Zaměstnanost: výkon nelegální práce

č. 3080/2014 Sb. NSS
Zaměstnanost: výkon nelegální práce
k § 139 odst. 1 písm. d) a § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 253/2005 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 382/2008 Sb., č. 367/2011 Sb. a č. 1/2012 Sb.
k § 12 odst. 1 písm. b) a § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 367/2011 Sb.
Jestliže osoba umožní výkon nelegální práce - tj. výkon závislé práce, aniž by byla vůbec uzavřena platná pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, jedná se o přestupek dle § 139 odst. 1 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nebo o správní delikt dle § 140 odst. 1 písm. c) citovaného zákona. Jestliže ale takovou smlouvu či dohodu uzavře, avšak nikoliv písemně, jedná se o přestupek dle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, nebo o správní delikt dle § 25 odst. 1 písm. b) téhož zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2014, čj. 7 Ads 52/2014-37)
Prejudikatura: č. 3027/2014 Sb. NSS.
Věc: Roman F. proti Státnímu úřadu inspekce práce o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalovaného.

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) svým rozhodnutím ze dne 20. 7. 2012 shledal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti a za tento delikt mu uložil pokutu 250 000 Kč. Uvedeného správního deliktu se měl žalobce dopustit tím, že umožnil Jaroslavu B. dne 10. 4. 2012 vykonávat závislou práci spočívající v montáži a demontáži pneumatik a kol automobilů v pneuservisu bez řádně uzavřeného pracovněprávního vztahu.
Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 10. 2012 zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Brně, který rozhodnutím ze dne 26. 2. 2014, čj. 31 A 5/2013-76, zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Výrokem II. pak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení.
Krajský soud při rozhodování vyšel z toho, že nebyl dostatečným způsobem zjištěn skutečný stav věci. Dle názoru krajského soudu vymezení skutku a právní kvalifikace neodpovídala tomu, co bylo zjištěno. Žalobce i Jaroslav B. potvrdili, že pracovněprávní vztah byl uzavřen, ale bez písemné formy. Dohoda o vykonání práce byla v rámci správního řízení předložena a v takovém případě by se mohlo jednat o porušení § 136 zákona o zaměstnanosti. Takové porušení ale ještě samo o sobě nebylo dostatečné pro kvalifikovaný závěr o umožnění výkonu nelegální práce. Krajský soud uvedl, že ze skutkového stavu nebylo možné jednoznačně tvrdit, že se jednalo o pracovní poměr bez písemné formy. Bylo třeba ujasnit si, zda byly jednoznačně naplněny znaky deliktu, tj. zda žalobce skutečně umožnil výkon nelegální práce. Krajský soud dodal, že po doplnění řízení by bylo možné dospět k závěru, že byla naplněna podstata jiného deliktu. Pracovník žalobce popsal činnost, kterou vykonával pro žalobce v souladu se zákoníkem práce z roku 2006, neboť uvedl všechny náležitosti, které by měla dohoda o vykonání práce nebo dohoda o
Nahrávám...
Nahrávám...