2.13.304
§ 304 ZP Výkon jiné výdělečné činnosti
JUDr. Petr Bukovjan
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 303 odst. 3 až 6 – přísnější omezení jiné výdělečné činnosti pro některé kategorie zaměstnanců
-
§ 310, 311 – výkon konkurenční činnosti (bývalým) zaměstnancem po skončení zaměstnání (úprava tzv. konkurenční doložky)
-
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, v platném znění
-
§ 16 odst. 3 až 6 – základní povinnosti úředníka a omezení jiné jeho výdělečné činnosti
-
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění
-
§ 2 – vymezení tzv. veřejného funkcionáře
-
§ 4-6 – omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi
-
§ 24 – pokuty za porušení povinnosti veřejným funkcionářem (přestupek)
Nahoru Jiná výdělečná činnost
O výkon jiné výdělečné činnosti ve smyslu výše uvedeného ustanovení zákoníku práce půjde, budou-li splněny současně dvě podmínky, a to:
- konkurenční charakter činnosti vůči předmětu činnosti zaměstnavatele (Zákoníkem práce předpokládaná shoda) a
- její výdělečnost, tj. spojitost s poskytováním odměny, resp. získáním majetkového prospěchu.
Nahoru Přísnější omezení zaměstnance
V této souvislosti nutno poznamenat, že pro některé zaměstnance vyplývá ze ZP, popř. ze zvláštních právních předpisů, omezení mnohem přísnější. Platí to např. pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 303 odst. 1 ZP (jde kupř. o zaměstnance ve správních úřadech) nebo pro úředníky územních samosprávných celků podle zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
Prvně jmenovaní nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a podnikat mohou jen s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele. Zákaz členství v uvedených orgánech neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.
Nahoru Úředníci územních samosprávných celků
Co se týče úředníků územních samosprávných celků, ti nesmějí být členy řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání, s výjimkou případu, kdy jsou do takového orgánu vysláni územním samosprávným celkem, jehož jsou zaměstnanci. Úředníkovi, který byl do takového orgánu vyslán územním samosprávným celkem, nenáleží pak odměna za výkon funkce a nesmí mu být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru. Jakoukoliv jinou výdělečnou činnost může navíc úředník vykonávat jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán.
Nahoru Zákon o střetu zájmů
Speciálně ZP odkazuje v poznámce pod čarou na zákon o střetu zájmů. Tento zákon s účinností od 1. 1. 2007 upravuje některé otázky týkající se tzv. veřejných funkcionářů, a to mj. omezení některých jejich činností a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi. Mezi veřejné funkcionáře, na něž dopadají povinnosti dle zákona o střetu zájmů, řadí tento zákon např. též
-
člena statutárního orgánu, člena řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,
-
vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení, jak jsou vymezeny v ustanovení § 124 odst. 3 ZP pro účely tzv. příplatku za vedení, a to u právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,
-
vedoucí organizační složky státu, která je správním úřadem, a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení (viz výše) v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajských služeb,
-
vedoucí úředníky územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazené do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy.
Na výše uvedené kategorie zaměstnanců se ale povinnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti:
-
nakládají s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,
-
bezprostředně se podílejí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,
-
rozhodují ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení, nebo
-
se podílejí na vedení trestního stíhání.
Nahoru Pokuta veřejnému funkcionáři
Žádný z výše uvedených veřejných funkcionářů se „nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval”. Za porušení této povinnosti může být veřejnému funkcionáři uložena soudem pokuta až do výše 50 000 Kč.
Nahoru Rozvázání pracovního poměru
Jestliže zaměstnanec zaměstnání již sjednal nebo započal s výdělečnou činností, aniž by si dotčený písemný souhlas zaměstnavatele obstaral, nebo zaměstnavatel souhlas sice udělil, ale následně jej odvolal, musí zaměstnanec výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu skončit, a to způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů (u pracovního poměru např. výpovědí s dvouměsíční výpovědní dobou). V opačném případě se vystavuje riziku rozvázání pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru.
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Novelou ZP s účinností od 1. 1. 2012 nedoznala právní úprava žádné změny.
Upozornění na možné chyby Pokud zaměstnavatel vysloví s výdělečnou činností zaměstnance souhlas a posléze ho odvolá, musí toto odvolání vyhotovit v písemné podobě a uvést v něm důvody změny svého rozhodnutí.
Předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele netřeba, resp. zákaz se…
