dnes je 18.8.2022

Input:

č. 115/2004 Sb. NSS; Azyl: důvody udělení azylu

č. 115/2004 Sb. NSS
Azyl: důvody udělení azylu
k § 12 a násl. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Je-li důvodem žádosti o azyl obava z návratu do Ruské federace, v níž žadateli hrozí teroristické akty čečenských teroristů, tj. akty neprováděné státní mocí, přičemž žadatel o azyl se v domovském státě vůbec nepokusil svou situaci přes tamní státní orgány řešit, není dán důvod pro poskytnutí azylu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ani překážka vycestování.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2003, čj. 4 Azs 14/2003-48)
Prejudikatura: Soudní judikatura ve věcech správních č. 1026/2002.
Věc: Vadim S. (Ruská federace) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 2. 2003 neudělil žalobci azyl pro nesplnění podmínek ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 ani § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Zároveň žalovaný v rozhodnutí uvedl, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Toto rozhodnutí žalobce napadl žalobou, a to co do výroku o neudělení azylu podle ustanovení § 12 a § 14 zákona o azylu a co do výroku o neexistenci překážky vycestování podle ustanovení § 91 zákona o azylu. Namítal porušení ustanovení § 3 odst. 3 a 4, § 32 odst. 1, § 33 odst. 2, § 46 a § 47 odst. 3 správního řádu a § 12 zákona o azylu.
Žalobu jako nedůvodnou zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 195. 2003. V odůvodnění uvedl, že nedošlo k porušení citovaných ustanovení správního řádu. Správní orgán při svém rozhodování vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci a na jeho základě vyvodil i správné právní závěry, s nimiž se krajský soud ztotožnil. Soud rovněž uvedl, že žalobcem uplatněné důvody nelze podřadit pod žádný zákonný důvod, pro který lze azyl udělit, a žalobce ani nenáleží k osobám ohroženým ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) dne 19. 6. 2003 kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Stěžovatel především uvádí, že správní orgán porušil v řízení o udělení azylu ustanovení § 3 odst. 3 a 4, § 32 odst. 1, § 32 odst. 2 a § 46 správního řádu a § 12 zákona o azylu. K porušení citovaných ustanovení správního řádu a zákona o azylu však krajský soud nepřihlížel a tím došlo k nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. V souvislosti s tím stěžovatel namítá i vady řízení spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu; žalovaný zejména vycházel v podstatě z jediného podkladu, a to ze zastaralé Zprávy o dodržování lidských práv za rok 2000 v Ruské federaci, vydané Úřadem pro demokracii a lidská práva a Ministerstvem zahraničních věcí Spojených států amerických v únoru roku 2001. Stěžovatel namítá, že žalovaný ani krajský soud nezjišťovaly, zda v Ruské federaci zůstala situace v oblasti dodržování lidských práv od roku 2000 do doby vydání napadaného rozhodnutí nezměněna.
Žalovaný podal ke kasační stížnosti vyjádření, ve kterém uvedl, že citovaná Zpráva popisuje rok 2000,
Nahrávám...
Nahrávám...