"Tato země potřebuje reformy, potřebuje konsolidovat veřejné finance, potřebujeme jednoznačně stabilizovat tuto zemi, učinit ji modernizovanou a konkurenceschopnou," zdůraznil premiér Petr Nečas. Levicové recepty ustrnuly podle premiéra v 70. a 80. letech a voliči ve většině zemí Evropské unie je nechtějí. "Středolevicové vlády spočítáte na prstech jedné ruky," dodal premiér.

„Česká republika půjde cestou reforem, které jsou oceňovány, což dokládá i zvýšení ratingu České republiky agenturou Standard and Poors o dva investiční stupně. Za vlád ČSSD bychom letěli v investičních stupních v ratinzích pouze dolů. Tomu zabráníme. Proto budeme pokračovat a proto je správné hlasovat pro tyto zákony,“ řekl předseda vlády.

Sjednocení DPH kompenzuje vláda rodinám s dětmi

Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Cílem novely je zajištění financování důchodové reformy, která zavede takzvaný druhý pilíř. Zároveň také upravuje parametry DPH ve dvou krocích.

Vládní návrh počítá se změnou výše snížené sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent. Stávající dvacetiprocentní základní sazba daně klesne od příštího roku na 17,5 procenta. Od roku 2014 dojde ke sjednocení obou sazeb, a to na 17,5 procenta. Vládní návrh přináší také zvýšení slevy na vyživované dítě o 150 korun měsíčně, což ročně znamená daňovou úlevu ve výši 1 800 Kč.

„Zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty o čtyři procenta způsobilo v roce 2008 nárůst cen o 0,6 procenta, čili inflaci, která nebyla nijak markantní. Nyní očekáváme nárůst cen okolo jednoho procentního bodu, kdy se zvyšuje snížená sazba DPH z desíti na čtrnáct procent. Tyto věci jsou kompenzovány rodinám s dětmi zvýšením odečitatelné položky na daně a samozřejmě nárůst cen bude kompenzován penzistům ve valorizaci důchodů,“ vysvětluje premiér Petr Nečas.

Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty zároveň odstraní problémy, které vznikaly kvůli rozlišování zboží a produktů spadajících do nižší sazby daně. Opatření si klade za cíl omezit prostor pro daňové úniky.

Podle výpočtů ministerstva financí dojde vlivem změny sazeb daně z přidané hodnoty v roce 2012 ke zvýšení inflace o 1,2 procenta. Naopak v následujícím roce 2013 klesne díky opatření míra inflace o 0,2 procentního bodu.

Omezení státní podpory stavebního spoření

Dolní komora parlamentu také přijala vládní návrh, který omezuje státní podporu stavebního spoření. Stát tak bude na spoření přispívat maximální částkou 2 000 korun ročně. Týkat se má nových i již uzavřených smluv. Počítá také se zdaněním úroků z vkladu. Opatření má ušetřit státní pokladně čtyři až šest miliard korun.

Příspěvek státu bude nově činit místo 15 deset procent. Pro jeho výpočet bude stanoven maximální limit ve výši 20 tisíc korun, díky němuž nedojde k překročení výše maximálního ročního příspěvku, tedy dvou tisíc korun. Vládní návrh počítá také se zdaněním připsaných úroků. Ke zdanění státní podpory ale docházet nebude.

Nezaměstnaní dostanou kompenzaci za nevyplacené odstupné

Vládní balíček současných úsporných opatření v sociální oblasti bude platit i v příštích letech. Sněmovna zároveň schválila, že stát od příštího roku začne vyplácet kompenzaci lidem bez práce za nevyplacené odstupné či odchodné. Návrh nyní posoudí Senát.

Soubor opatření, která se týkají například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči, je téměř totožný s balíčkem přijatým loni ve stavu legislativní nouze. Kvůli formě schválení ale Ústavní soud na návrh opozice platnost přijatých opatření zrušil ke konci letošního roku. Vláda proto balíček předložila znovu, aby úsporná opatření mohla platit nadále. Stát díky nim ročně ušetří asi 23,5 miliardy korun.

Všechny úsporné a reformní předlohy bude posuzovat Senát, musí je také podepsat prezident. O návrzích zdravotnické, důchodové a sociální reformy budou poslanci rozhodovat příští týden. Koalice zatím hlasuje v dolní komoře jednotně a očekává se, že i tyto předlohy odsouhlasí.