Vláda ve středu 10. srpna schválila návrhy na změnu organizačního uspořádání Finanční správy ČR a Celní správy ČR. Podmínky pro zřízení jednoho inkasního místa (JIM) a některé daňové výjimky budou ministři ještě projednávat znovu. „Vláda přerušila projednávání bodu o 14 dní mimo jiné i proto, aby byla možnost jednat o tomto návrhu se sociálními partnery na tripartitě,“ řekl premiér Petr Nečas.

Platba daní, sociálního a zdravotního pojistného na jednom místě

V rámci první fáze III. pilíře daňové reformy vláda schválila tzv. jedno inkasní místo. Zatímco v současnosti musí každý daňový subjekt s finančními úřady i orgány správy sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami komunikovat zvlášť, od roku 2013 se budou daně, sociální a zdravotní pojistné hradit orgánům finanční správy. Pro jednodušší platbu daní a pojistných vznikne jeden společný formulář a osobní daňový účet.

Vláda chce těmito návrhy snížit administrativní náklady na správu daní a pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění, a to jak pro poplatníky, tak pro stát.

Celkové zjednodušení daňového systému

Postup při stanovení a platbě pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění i pro správu daní bude jednotně podléhal daňovému řádu. Zjednodušení bude také spočívat ve sblížení terminologie, základů daně a pojistných, procesních institutů a pravidel.

Nově se sjednotí sazba daně z příjmů fyzických osob a darovací daně, která má činit 19 procent. Návrh počítá také se sjednocením povinných pojistných sazeb pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance na 6,5 procentech či se sjednocením zdaňovacího období daně z příjmů fyzických osob, pojistných období u pojistného na sociální zabezpečení a u pojistného na veřejné zdravotní pojištění na roční bázi.

Změní se také komunikace se správcem daně. Ta by se měla zjednodušit díky daňové informační schránce, která nabízí i možnost elektronického podání bez elektronického podpisu.

Zrušení superhrubé mzdy a některých slev

Vláda také schválila zrušení konceptu superhrubé mzdy se sazbou daně 15 procent. Nově by měla být daň vypočítávána z hrubé mzdy, a to při sazbě daně ve výši 19 procent. Odvody zaměstnavatele na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění jeho zaměstnanců se mají také změnit. Nově by byly realizovány formou odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění.

Návrh také ruší některé daňové úlevy, jako je například osvobození stravování poskytovaného nepeněžní formou na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného jinými subjekty včetně stravenek nebo osvobození zvýhodnění poskytovaných zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek (tzv. režijní jízdenky). Tímto krokem dojde k odstranění řady výjimek, a tedy k nastavení rovnějších podmínek pro poplatníky. V souvislosti se zrušením výjimek v oblasti daňového osvobození vláda schválila jako určitou kompenzaci u zaměstnanců zvláštní slevu na dani ve výši 3 000 Kč ročně.

Vláda také souhlasila se zrovnoprávněním soukromých vědeckých institucí s veřejnými nebo zachování daňové slevy na investiční pobídky.

Provozovatelé loterií přijdou o osvobození od daně z příjmu

Vláda také zavede nulové zdanění subjektů kolektivního investování a důsledného zdanění výplat ze systému, povinné elektronické formy u vybraných podání či odvodu z loterií a jiných podobných her. Ty bude nově spravovat příslušný finanční úřad, přičemž výnosy z těchto loterií a dalších her budou rozděleny mezi státní a obecní rozpočty. Návrh zákona již také nepočítá s osvobozením od daně u příjmů nabytých provozováním loterií.

Osoby povinné k dani budou moci uskutečnit povinnou registraci k DPH již při obratu 750 tisíc korun. Nyní musí jejich obrat činit minimálně jeden milion.

Daňovou a celní správu čekají systémové změny

Vláda schválila změnu organizace a systém daňové a celní správy. Návrh změn koncipuje Finanční správu ČR jako soustavu správních úřadů, které budou mít na starosti správu daní. Její součástí bude Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, kterých má vzniknout namísto současných 199 jen čtrnáct, a to dle působnosti vyšších územně správních celků. Finanční ředitelství, kterých je v dnešní době celkem osm, budou zrušena.

Vzniknout má také Specializovaný finanční úřad. Instituce by měla mít celostátní působnost a bude se týkat pouze některých daňových subjektů, jako jsou například banky či pojišťovny. Oddělí tak velké či specifické daňové subjekty a zpřehlední nad nimi kontrolu.

Nová organizační struktura Celní správy ČR

Vláda dále schválila návrh nové organizační struktury celních orgánů. Nově by měl být zaveden dvoustupňový systém řízení. Přechod na tento systém vychází mimo jiné také z doporučení světové banky ke koncepci jednoho inkasního místa. Dvoustupňový systém řízení je rovněž jedním ze základních předpokladů přechodu na princip procesního řízení.

V současnosti tvoří celní správu třístupňová soustava orgánů, kterými jsou Generální ředitelství cel, osm celních ředitelství a 54 celních úřadů.

Součástí nové organizační struktury celní správy by mělo být Generální ředitelství cel, čtrnáct krajských celních úřadů a celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni, který by dohlížel na vnější hranici Evropské unie na území České republiky.

Právní úprava se týká také zpřesnění práv a povinností celníků. Rovněž je pak přizpůsobuje úpravě kompetencí příslušníků jiných bezpečnostních sborů. V rámci správních řízení by se tak měla nově rozšířit kompetence generálního ředitele. Ministerstvu ale zůstane povinnost řešení záležitostí služebního poměru celníků.