dnes je 28.3.2024

Input:

Výběr zaměstnanců

30.10.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

3.1.4.1
Výběr zaměstnanců

JUDr. Petr Bukovjan

Ustanovení související

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění

    • § 4 – rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání

    • § 12 – nabídky zaměstnání a vyžadování údajů

    • § 34 – způsoby získávání zaměstnanců

    • § 139 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a) – přestupky na úseku diskriminace a rovného zacházení

    • § 140 odst. 1 písm. a) a odst. 4 písm. a) – správní delikty na úseku diskriminace a rovného zacházení

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 30 – postup zaměstnavatele před vznikem pracovního poměru

  • Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), v platném znění


Komentář
Komentář

Podle ustanovení § 34 ZZ zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci krajské pobočky Úřadu práce nebo za pomoci agentury práce. Od krajské pobočky Úřadu práce může přitom vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popř. poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že je právem zaměstnavatele určovat si jak počet, tak strukturu svých zaměstnanců. V podobném duchu se vyjadřuje ustanovení § 30 odst. 1 ZP, kde se stanoví, že „výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny”.

Způsob nabídek

Uplatnění výše zmíněného práva ovšem neznamená svévoli zaměstnavatele a právo vyžadovat od uchazečů o zaměstnání jakékoliv informace. Výstižně to stanoví § 12 ZZ. Zaměstnavatelům je podle tohoto ustanovení zakázáno činit nabídky zaměstnání, které:

  1. mají diskriminační charakter,
  2. nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo
  3. odporují dobrým mravům.

Shromažďování informací

Při výběru potencionálních zaměstnanců nesmí zaměstnavatel vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s antidiskriminačním zákonem, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání.

Rovné zacházení a zákaz diskriminace

V zákoně o zaměstnanosti se principem rovného zacházení a zákazu diskriminace zabývá ustanovení § 4 ZZ, dle kterého jsou mj. zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování tohoto práva je zakázána jakákoli diskriminace. Oproti zákoníku práce se tak zákon o zaměstnanosti zabývá těmito principy ve vztahu k době před vznikem pracovněprávního vztahu.

Pojem diskriminace (přímá, nepřímá) a vymezení právních prostředků ochrany před ní (včetně případné náhrady nemajetkové újmy v penězích) obsahuje antidiskriminační zákon. V ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., rovněž poznamenává, že zaměstnavatelé jsou povinni ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovní a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, zajišťovat rovné zacházení, tedy přijmout taková opatření, která jsou podmínkou účinné ochrany před diskriminací a která je možno s ohledem na dobré mravy požadovat vzhledem k okolnostem a osobním poměrům toho, kdo má povinnost rovné zacházení zajišťovat. Za zajišťování rovného zacházení se považuje také zajišťování rovných příležitostí.

Prostřednictvím antidiskriminačního zákona se dostalo působnosti ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací, a to včetně uplatnění práva na zaměstnání, také veřejnému ochránci práv. Podle ustanovení § 21b zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, v platném znění, přispívá ombudsman k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace, provádí výzkum, zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací a zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty. Na ombudsmana se lze proto obrátit též s podnětem na diskriminaci v oblasti uplatnění práva na zaměstnání (viz dále Upozornění na

Nahrávám...
Nahrávám...