dnes je 29.3.2024

Input:

Účtová skupina 54 - Jiné provozní náklady

29.11.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 20 minut

8.3.2.5
Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady

Ing. Blanka Jindrová

Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady

Podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., se v této skupině zachycuje zejména zůstatková cena při prodeji dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob, poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti.

541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Při vyřazování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku na rozvahových účtech musí být současně zachycena do nákladů zůstatková cena tohoto vyřazovaného majetku (pokud jde o dlouhodobý hmotný majetek, který se odpisuje a není plně odepsán).

Podle způsobu vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se použije nákladový účet:

541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (při prodeji majetku),

543 – Dary (při darování majetku),

551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (při fyzické likvidaci majetku),

549 – Manka a škody (při vyřazení v důsledku poškození nebo odcizení),

582 – Škody (v mimořádných případech).

Podrobnější výklad k vyřazování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je v textu Vyřazování dlouhodobého majetku.

Daňově uznatelné náklady

Daňově uznatelným nákladem je daňová zůstatková cena hmotného majetku, a to u:

  • pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat,

  • prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle ZDP odpisovat,

  • hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, potom se zůstatková cena stává součástí pořizovací ceny nového stavebního díla.

Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle zákona o účetnictví, jehož účetní odpisy jsou nákladem (tzn. samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena není vyšší než 40.000 Kč a u nehmotného majetku není vyšší než 60.000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok), které se účetní jednotka rozhodla odpisovat.

U některých předmětů je daňově uznatelná při prodeji vstupní (zůstatková) cena jen do výše příjmů z prodeje. Jedná se o:

  • vstupní cenu hmotného majetku vyloučeného z odpisování,

  • pořizovací cenu, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cenu nehmotného majetku určené podle právního předpisu upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem),

  • část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku,

  • pořizovací cenu pozemku u poplatníka fyzické osoby,

  • zůstatkovou cenu technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do výše náhrady výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocení.

Je-li pozemek prodáván obchodní korporací, je pořizovací cena pozemku při jeho prodeji daňovým nákladem bez ohledu na výši dosaženého příjmu z jeho prodeje [viz § 24 odst. 2 písm. t) ZDP ]. Byl-li však pozemek získán vkladem jejího člena, je při stanovení daňově uplatnitelné hodnoty pozemku nutno přihlédnout i ke způsobu jeho ocenění. Pokud tento společník neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, jedná se o pořizovací cenu, která byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně nebo cena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně.

Den prodeje

Den prodeje se posuzuje podle dne nabytí kupujícím, kterým se rozumí:

  1. u nemovitých věcí den přechodu vlastnických práv k nemovitým věcem a u nemovitých věcí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí,
  2. u movitých věcí koupených den převzetí zakoupené věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, a u movitostí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí.

542 – Prodaný materiál

Pořizovací cena při prodeji materiálu je při jeho vyřazení sledována na samostatném nákladovém účtu proto, aby bylo možné zjistit účetní výsledek hospodaření z prodeje zásob materiálu. Toho dosáhneme porovnáním výnosů z prodeje zásob materiálu na účtu 642 – Tržby z prodeje materiálu (prodejní cena) a účtu 542 – Prodaný materiál (pořizovací cena).

Podrobnější výklad k prodeji materiálu naleznete v Účtování zásob.

Pořizovací cena materiálu je při prodeji daňově uznatelná v plné výši bez ohledu na cenu prodejní.

543 – Dary

Podle obecného rozdělení darů (nepeněžních plnění) musíme i při účtování vycházet z účelu, na který byl dar poskytnut a co je předmětem darování.

Na účet 543 patří pouze dary poskytované podle §§ 2055 – 2078 NOZ. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Zda je dar daňově uznatelný, tj. splňuje-li podmínky pro uplatnění daru jako položky snižující základ daně podle ZDP (§ 15 odst. 1 ZDP a § 20 odst. 8 ZDP), ověří účetní jednotka až výpočtem v daňovém přiznání. Při sestavování daňového přiznání je nutné nejprve hodnotu všech darů vyloučit ze základu daně z příjmů, a teprve po výpočtu základu daně lze základ daně z příjmů o ně snížit, pokud jsou splněny podmínky ZDP. Dary se účtují podle charakteru daru jako úbytek majetku v účtové třídě 0, 1 a 2, nebo jako poskytnutí vlastních služeb. Z „vlastního majetku“ znamená, že výkony byly nakoupeny pro vlastní spotřebu (částečně spotřebovány nebo opotřebovány) nebo k dalšímu prodeji (zboží) a pak darovány. Současně se může jednat o výrobky vyrobené, ale dosud účetní jednotkou nerealizované.

Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně [ § 25 odst. 1 písm. t) ZDP ].

Podmínky pro odpočet ze základu daně u fyzických osob (§ 15 odst. 1 ZDP)

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění:

  • poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek,

  • na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,

  • dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,

  • dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,

  • pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1.000 Kč.

  • v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

Osvobození se použije za stejných podmínek i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na území Norska nebo Islandu.

Podmínky pro odpočet ze základu daně u právnických osob (§ 20 odst. 8 ZDP)

Od základu daně sníženého podle § 34 ZDP lze u poplatníků – právnických osob – odečíst hodnotu bezúplatných plnění za stejných podmínek jako u fyzických osob pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2.000 Kč.

V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP. Do limitů pro tento odpočet se nezapočítávají bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her.

Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

Od základu daně nelze odečíst hodnotu bezúplatného plnění, na základě kterého plyne poskytovateli bezúplatného plnění nebo osobě s ním spojené prospěch bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění.

544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení

Mezi smluvní pokuty a úroky z prodlení patří:

  • smluvní pokuty, úroky a poplatky z prodlení, penále, ve smyslu příslušných ustanovení § 2005 NOZ, § 2010 NOZ, §§ 2048–2052 NOZ (s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, které se účtují na účet 562 – Úroky),

  • postižní částky ve smyslu příslušných ustanovení zákona směnečného a šekového,

  • odstupné podle § 1992 NOZ.

Při porušení smluvené povinnosti si mohou strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může také požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 NOZ). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, pokud si strany výši úroku z prodlení neujednají. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Podle § 1992 NOZ si mohou strany ujednat odstupné. Jedna ze stran může svůj závazek zrušit zaplacením odstupného, čímž se závazek zruší obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila. Toto se týká i odškodnění zaměstnance při ztrátě zaměstnání.

Podle § 67 ZP přísluší zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, při skončení pracovního poměru odstupné – podrobněji v Účtové skupině 52 Osobní náklady.

Na tomto účtu se účtuje předpisem, tzn., že na účet závazků souvztažně s účtem 544 se účtuje bez ohledu na to, kdy budou účtované částky zaplaceny. Podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP jsou však tyto smluvní sankce daňově uznatelné až v okamžiku jejich zaplacení.

Z pohledu ZDP se tedy postupuje tak, že se výsledek hospodaření v daňovém přiznání pro účely výpočtu základu daně z příjmů zvyšuje o rozdíl, o který uvedené smluvní sankce zúčtované na stranu MD nákladů podle účetních předpisů převyšují skutečně zaplacené částky v tomto zdaňovacím období nebo jeho části a snížuje o rozdíl, o který budou zúčtované závazky na účtu 544 nižší než smluvní sankce skutečně zaplacené (jedná se o uplatnění daňově uznatelného nákladu, který není v daném období nákladem zachyceným v účetnictví, protože byl tento náklad uplatněn již dříve).

545 – Ostatní pokuty a penále

Na účtu 545 se zachycují předpisy sankční povahy, které nemají charakter smluvních sankcí – penále, úroky z prodlení a pokuty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti, přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší, přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod, náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle § 23 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, apod. bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv.

Podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP jsou tyto penále a pokuty daňově neuznatelné, s výjimkou uvedenou u účtu 544.

Sankce, jejichž existence je účetní jednotce známa, ale které nebyly k okamžiku závěrky ještě vyměřeny, uloženy, předepsány či sděleny, lze na vrub nákladů promítnout prostřednictvím dohadné položky (zejména úroky z prodlení vznikající ze zákona) nebo ve formě vytvořené rezervy (např. penále či úroky z prodlení podle DŘ, pokuty).

V případě prodlení s úhradou splatné daně vzniká daňovému dlužníkovi povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do data platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně

Nahrávám...
Nahrávám...