4.4 Poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě jiné osobě než registrované k dani v jiném členském státě a poskytnutí služby s místem plnění v třetí zemi komukoliv (ř. 25)

Všechny ostatní služby, které plátce poskytne s místem plnění mimo tuzemsko s výjimkou služeb uvedených v řádku 21, plátce uvede na řádek 25. Co se týče data povinnosti přiznat toto plnění a data pro přepočet cizí měny, postupuje se obdobně jako bylo uvedeno v kapitole 4.3.

Kromě jmenovitě uvedených služeb, pokud jsou uskutečněny pro jinou osobu než osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, bychom na řádku 25 uvedli např. níže uvedené služby:

• poskytnutí služby zajištění jménem a na účet jiné osoby nepovinné k dani s místem plnění mimo tuzemsko (§ 10e ZDPH) - např. plátce zajistí opravu nemovitosti nacházející se na Slovensku pro slovenského občana,
• přeprava zboží osobě nepovinné k dani (§ 10f ZDPH) - např. přeprava zboží po území Polska pro polského občana, přeprava zboží z Německa do České republiky pro českého občana,
• práce na věci movité pro osobu nepovinnou k dani (§ 10g ZDPH) - např. oprava automobilu pro českého občana při jeho poruše na dovolené na Slovensku,
• poskytnutí reklamní, poradenské, právní, účetní, elektronické apod. služby občanovi z třetí země (§ 10h ZDPH),
• poskytnutí dlouhodobého nájmu dopravního prostředku jinému českému plátci, přičemž ke skutečnému užití dojde ve třetí zemi (§ 10j ZDPH),
• subdodávka - stavební práce na nemovitosti nacházející se na Slovensku pro jiného českého plátce (§ 10 ZDPH),
• sportovní služba uskutečněná pro jiného české plátce ve Švýcarsku (§ 10b ZDPH)...

5. KOUPIL JSEM ČI PRODAL NOVÝ DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK Z ČI DO JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU (A JSEM PLÁTCE)

Pokud plátce nakoupí či prodá nový dopravní prostředek, pro správné uvedení v daňovém přiznání je pro něj rozhodující, zda obchodní vztah uzavřel s osobou registrovanou či neregistrovanou k dani v jiném členském státě. V případě prodeje nových dopravních prostředků v rámci tuzemska a třetích zemí se postupuje jako u jakéhokoliv jiného dodání zboží. Definici dopravního prostředku a nového dopravního prostředku najdeme v § 4 odst. 3 ZDPH, v případě vozidla určeného k provozu na pozemních komunikacích je mimo jiné směrodatné, že bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km. Stačí splnění jedné podmínky.

5.1 Pořízení nového dopravního prostředku od osoby registrované k dani v jiném členském státě (ř. 3, 44)

Pokud plátce pořídí nový dopravní prostředek od osoby registrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 3 ZDPH), uvede pořízení na řádek 3 přiznání jako jakékoliv jiné pořízené zboží, popř. si dále uplatní nárok na odpočet daně na řádku 44. Nepodává hlášení o pořízení nového dopravního prostředku. V případě, že potřebuje nový dopravní prostředek zaregistrovat dříve, tj. předpodáním daňového přiznání, může podat hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a zaplatit zálohu ve výši daně z pořízení, což mu správce daně jako podklad pro registraci dopravního prostředku potvrdí (§ 19 odst. 7 ZDPH).

5.2 Pořízení nového dopravního prostředku od osoby neregistrované k dani v jiném členském státě (ř. 9, 44, hlášení o pořízení nového dopravního prostředku)

V případě pořízení nového dopravního prostředku plátcem od osoby neregistrované k dani v jiném členském státě, je plátce v souladu s § 19 odst. 4 ZDPH povinen přiznat daň z pořízení a zároveň je povinen podat hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii dokladu, který mu vystavil dodavatel. I z tohoto plnění lze uplatnit nárok na odpočet daně na řádku 44.

5.3 Dodání nového dopravního prostředku osobě registrované k dani v jiném členském státě (ř. 20, souhrnné hlášení)

Pokud plátce dodává nový dopravní prostředek osobě registrované k dani v jiném členském státě, uvádí toto dodání stejně jako jiné dodání zboží, tj. uvede jej na řádek 20 přiznání a zároveň jej uvede s kódem 0 v souhrnném hlášení. Jedná se o plnění osvobozené s nárokem na odpočet daně dle § 19 odst. 1 a § 64 odst. 2 ZDPH.

5.4 Dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (ř. 23, hlášení o dodání nového dopravního prostředku)

Naopak, pokud je nový dopravní prostředek dodáván osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (např. občanovi), plátce toto dodání uvede na speciální řádek přiznání, a to řádek 23. Zároveň je povinen podat hlášení o dodání nového dopravního prostředku a kopii vystaveného daňového dokladu. Pozor - toto dodání pláce neuvádí do souhrnného hlášení.

6. DOVÁŽÍM ČI VYVÁŽÍM ZBOŽÍ Z A DO TŘETÍCH ZEMÍ

Princip zdanění při pohybu zboží z Evropské unie do třetích zemí a zpět je obdobný jako u pořízení a dodání zboží z a do jiného členského státu, tj. plátce si daň z dovozu sám v rámci přiznání přizná a pokud má nárok na odpočet daně, zároveň si jej uplatní, vývoz je plněním osvobozeným s nárokem na odpočet daně. Rozdílný je však způsob sledování pohybu zboží - správce daně sleduje pohyb zboží v rámci Evropské unie systémem výměny informací mezi jednotlivými členskými státy, které vycházejí z údajů uváděných plátci v přiznání a v souhrnném hlášení, zatímco pohyb zboží do a z třetích zemí je pod dohledem celní správy.

6.1 Dovoz zboží (ř. 7, 8, 42, 43, 44, 45)

Daň z dovozu plátce přizná na řádcích 7 a 8 přiznání dle jednotlivých sazeb daně, popř. si uplatní nárok na odpočet daně na řádcích 44 a 45. Plátce neuvádí případné poskytnuté zálohy. Daňová povinnost vzniká nejčastěji propuštěním zboží do celního režimu volný oběh [§ 23 odst. 1 písm. a) ZDPH], případně v dalších situacích jmenovaných v ZDPH v § 23. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz stanovený podle celních předpisů.

Řádky 42 a 43 přiznání jsou určeny pro situace dovozu, kdy je správcem daně celní úřad. Znamená to, že daňová povinnost je uhrazena celnímu úřadu (neproběhne samovyměření v rámci přiznání k dani z přidané hodnoty), ale plátce do přiznání uvede pouze související nárok na odpočet daně. Tato situace nastane např. pokud je vráceno zboží ze svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku zpět do tuzemska apod.

6.2 Vývoz zboží (ř. 22)

Vývoz zboží plátce uvádí na řádku 22 dnem výstupu zboží z území Evropského společenství potvrzeným celním orgánem. V roce 2009 se na řádku 22 uváděly i zálohy přijaté v souvislosti s vývozem, toto však bylo novelou ZDPH k 1. 1. 2010 změněno. Pro přepočet cizí měny na české koruny plátce nepoužije kurz stanovený podle celních předpisů, ale běžně používaný kurz ke dni povinnosti přiznat osvobození od daně při vývozu.

7. POSKYTUJI JINÁ OSVOBOZENÁ PLNĚNÍ S NÁROKEM NA ODPOČET DANĚ (PŘEPRAVA OSOB MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A TŘETÍMI ZEMĚMI, PŘEPRAVA ZBOŽÍ SOUVISEJÍCÍ S DOVOZEM A VÝVOZEM APOD.) (Ř. 25)

Pokud plátce uskutečňuje další plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, uvádí je na řádek 25 přiznání, jedná se např. o:

• zajištění (za provizi) vývozu zboží, služby práce na movitém majetku, pokud je tento po provedení prací odeslán či přepraven zpět do třetí země, služeb vázaných na dovoz a vývoz zboží apod. jménem a na účet jiné osoby (§ 68 odst. 13 ZDPH),
• přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69 ZDPH),
• přeprava osob a jejich zavazadel mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi (§ 70 ZDPH),
• práce na movitém majetku, pokud je tento po provedení prací odeslán či přepraven zpět do třetí země (§ 67 ZDPH), např. je z třetí země zaslán na opravu našemu plátci soustruh, nebo jsou z třetí země zaslány kovové díly k tryskání a nátěru, nebo je z třetí země přistavena látka, z níž náš plátce ušije košile.

Obecné ustanovení § 63 odst. 2 ZDPH plátci stanoví povinnost přiznat tato plnění ke dni jeho uskutečnění. Vyplývá z toho, že do přiznání se neuvádějí zálohy, a to ani v případě plátce vedoucího účetnictví.

8. USKUTEČŇUJI PLNĚNÍ OSVOBOZENÁ OD DANĚ BEZ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ A POUŽÍVÁM KRÁTÍCÍ KOEFICIENT

Situace u plátce, který uskutečňuje osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, je při zpracování přiznání k dani z přidané hodnoty poněkud obtížnější, zejména, pokud krátí odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění. Je potřeba navíc znát ustanovení týkající se krácení, vypořádání, úpravy a vyrovnání odpočtu daně.

8.1 Uskutečněná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (ř. 50, 51)

Na řádek 50 uvádí plátce veškerá osvobozená plnění osvobozená od daně uvedená v § 51 odst. 1 ZDPH, a to i pokud se jejich místo plnění nachází mimo tuzemsko.

Jedná se například o:

• poštovní služby (§ 52 ZDPH), rozhlasové a televizní vysílání (§ 53 ZDPH),
• finanční (§ 54 ZDPH) a pojišťovací (§ 55 ZDPH) činnosti,
• převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor (§ 56 ZDPH),
• výchova a vzdělávání (§ 57 ZDPH), zdravotnické služby a zboží (§ 58 ZDPH),
• sociální pomoc (§ 59 ZDPH),
• různé služby související se sportem, kulturou apod. zajišťované neziskovými subjekty (§ 61 ZDPH),
• dodání zboží, při jehož pořízení plátce neměl nárok na odpočet daně - např. prodej vybavení laboratoře nemocnicí, prodej osobního automobilu pořízeného do majetku plátce před 1. 4. 2009 (§ 62 a přechodná ustanovení ZDPH) apod.

U těchto plnění je potřeba vědět, že speciální ustanovení § 51 odst. 2 ZDPH stanoví, že povinnost přiznat tato plnění je ke dni jejich uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Znamená to, že do přiznání zálohy budou uvádět i plátci, kteří nevedou účetnictví.

V případě, že plátce prodává hmotný či nehmotný majetek nebo pozemky, které využíval pro svou ekonomickou činnost nebo poskytne finanční službu a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jako doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně, tato plnění se uvedou kromě řádku 50 rovněž do pravého sloupce řádku 51. Takto plátce v souladu s § 76 odst. 3 ZDPH vyloučí tato plnění z výpočtu koeficientu. Při výpočtu koeficientu se z osvobozených činností bez nároku na odpočet daně např. vyloučí:

• prodej osobního automobilu, který plátce využíval pro svou ekonomickou činnost (automobil byl do majetku plátce zakoupen v roce 2007, a proto je jeho prodej osvobozen od daně),
• prodej výrobní haly po třech letech od vydání prvního kolaudačního souhlasu,
• jednorázový nájem pozemku k uspořádání koncertu, jinak je pozemek využíván jako zdroj sena pro chov zvířat,
• příjem úroků z peněžní půjčky zaměstnanci na pokrytí následků živelní pohromy (plátce obvykle neposkytuje peněžní půjčky).

8.2 Přijatá plnění, která je potřeba krátit (ř. 40, 41, popř. 42-48)

Plátce, který nakoupí přijaté zdanitelné plnění, které použije k uskutečnění plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně (např. si plátce nechá provést opravu střechy nemovitosti, kterou pronajímá osvobozeně neplátci nebo škola nakoupí lavice do tříd, popř. pojišťovací agent nakoupí notebook k vedení své agendy klientů apod.), nemá u těchto plnění nárok na odpočet daně vůbec, a proto jej ani nezahrne do daňového přiznání. Pokud však plátce přijal zdanitelné plnění, které použije k uskutečnění plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně a zároveň plnění s nárokem na odpočet daně, je v souladu s § 72 odst. 4 ZDPH povinen nárok na odpočet daně krátit způsobem uvedeným v § 76 ZDPH. Takto se stane když např.:

• lékař, který ve své ordinaci poskytuje osvobozené zdravotnické služby a zároveň zde prodává zdaňované potravinové doplňky, nakoupí nábytek do této ordinace,
• pojišťovací agent, který zároveň prodává podomním způsobem drogistické zboží, nakoupí osobní automobil k cestování za všemi svými klienty,
• škola, která má v budově školy i jídelnu, kde vaří pro cizí strávníky, nechá opravit střechu školy,
• hoteliér provozující hotel a restauraci a zároveň část budovy pronajímá neplátci (osvobozeně), si nechá provést opravu fasády.

Přijatá zdanitelná plnění ke krácení plátce uvádí do prvního (základ daně) a třetího (daň) sloupce řádků 40 až 48. Znamená to, že krácení podléhají nejen klasická zdanitelná plnění, ale i plnění přijatá jako dovoz, pořízení zboží z jiného členského státu, přijaté služby od osob registrovaných k dani v jiných členských státech apod.

8.3 Zálohový koeficient (ř. 52)

Výše uvedená plnění, u nichž musí plátce krátit nárok na odpočet daně, krátí plátce v průběhu roku zálohovým koeficientem, který vychází z údajů předcházejícího kalendářního roku. Koeficient obecně vyjadřuje podíl uskutečněných plnění, u nichž plátce má nárok na odpočet daně, k celkovým jeho uskutečněným plněním (výpočet uveden v § 76 odst. 2 ZDPH). Pokud má např. výše zmíněný plátce, který dělá pojišťovacího agenta a zároveň prodává podomně drogistické zboží, v kalendářním roce obrat z uzavřených pojistných smluv 350 000 Kč a z prodeje zboží 650 000 Kč, jeho koeficient činí 0,65. Znamená to, že u jakéhokoliv přijatého plnění, které nakoupí k použití současně pro obě jeho činnosti, si uplatní v konečném důsledku jen 65 % z daně, kterou zaplatil na vstupu.

Zálohový koeficient plátce uvede do levého sloupce řádku 52, do pravého sloupce uvede násobek celkového odpočtu daně ke krácení (řádek 47 pravý sloupec) a zálohového koeficientu.

8.4 Vypořádání odpočtu daně (ř. 53)

Vypořádání odpočtu daně provede plátce po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období (prosinec či 4. čtvrtletí) dle § 76 odst. 7 ZDPH. Vypořádací koeficient vypočte ze skutečných údajů za celý kalendářní rok a uvede jej do levého sloupce řádku 53. Pak propočte, jaká měla být celková hodnota odpočtu daně po krácení v roce - tj. vypořádacím koeficientem vynásobí veškerá přijatá plnění v průběhu roku ke krácení (třetí sloupec řádků 47) a porovná tuto hodnotu s odpočtem daně uplatněným po krácení zálohovým koeficientem (pravé sloupce řádků 52 za rok). Rozdíl, ať už kladnou či zápornou hodnotu, uvede do pravého sloupce řádku 53.

8.5 Úprava odpočtu daně (ř. 60)

Jednou ročně plátce musí zkontrolovat, zda u majetku (hmotný, nehmotný majetek a pozemky) vymezeného v § 78 odst. 2 ZDPH nedošlo ke změně účelu použití tohoto majetku.

Změnou účelu použití se myslí např. že majetek dříve používaný pro činnosti, u nichž je plný nárok na odpočet daně, plátce použije pro účely, kde je nárok na odpočet daně potřeba krátit či není nárok na odpočet daně vůbec, protože je majetek použit k plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Nebo se účel použití změní z nároku kráceného na nárok žádný. V těchto případech plátce musí úpravu odpočtu daně provést a nárok na odpočet daně pomocí úpravy odpočtu daně na řádku 60 snížit. V opačném případě, kdy např. plátce majetek, u něhož neměl nárok na odpočet daně při jeho pořízení, protože jej koupil k činnosti osvobozené bez nároku na odpočet daně, v budoucnu začne používat pro účely, kde nárok na odpočet daně je (ať už krácený či plný) - pak si může nárok na odpočet daně pomocí úpravy odpočtu daně douplatnit.

Z výše uvedeného je zřejmé, že částka může být na řádku 60 kladná i záporná. Úprava odpočtu daně se provádí u pořízeného majetku, pokud dojde ke změně účelu použití v roce pořízení či v následujících čtyřech kalendářních letech. Přesný popis, jak má plátce úpravu odpočtu daně provést, lze vč. výpočtu nalézt v § 78 ZDPH.

Jen pro názornost jeden velmi jednoduchý příklad:

Plátce v roce 2008 pořídil nemovitost, u níž uplatnil odpočet daně ve výši 200 000 Kč, protože nemovitost využíval k provozu restaurace. V roce 2010 provoz restaurace ukončí a nemovitost pronajme neplátci jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Dle vzorce (§ 78 odst. 5 ZDPH) je povinen provést úpravu odpočtu daně: 200 000 Kč x (0 - 1) x 3 / 5 = - 120 000 Kč. Číslo 3 znamená počet let zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu včetně roku, kdy je úprava provedena. Částku 120 000 Kč se záporným znaménkem plátce uvede v posledním zdaňovacím období roku 2010 na řádku 60.

8.6 Vyrovnání odpočtu daně (ř. 61)

Stejného majetku jako u úpravy odpočtu daně se týká i vyrovnání odpočtu daně, tento majetek je však sledován v jiné souvislosti. Týká se pouze majetku, u něhož plátce uplatnil nárok na odpočet daně ve zkrácené výši, nemění se v průběhu následujících let účel použití, ale mění se vypořádací koeficient plátce o více než 10 procentních bodů. Plátce takto majetek sleduje další čtyři roky následující po roce pořízení a vyrovnání provede ve svůj prospěch či neprospěch s kladným či záporným znaménkem na řádku 61 přiznání. Postup při vyrovnání odpočtu daně je podrobně popsán v § 79 ZDPH.

Jen pro názornost opět jeden příklad:

Lékař si v roce 2006 pořídil vybavení ordinace, kde uskutečňuje zdravotnické služby i prodej potravinových doplňků, celková výše daně na vstupu činila 60 000 Kč. Vypořádací koeficient byl v roce 2006 0,80, v roce 2007 0,60, v roce 2008 0,65, v roce 2009 0,75 a v roce 2010 0,85. V letech 2009 a 2010 nemusí plátce vyrovnání odpočtu daně provést, protože rozdíl mezi vypořádacím koeficientem v těchto letech a koeficientem v roce pořízení je menší než 10 procentních bodů. V roce 2007 sníží odpočet daně na řádku 61 - uvede zde částku 2 400 Kč se záporným znaménkem (60 000 Kč x (-0,20) / 5), obdobně sníží v roce 2008 odpočet daně o 1 800 Kč (60 000 Kč x (-0,15) / 5).

9. POUŽÍVÁM ZVLÁŠTNÍ REŽIM PRO CESTOVNÍ SLUŽBU ČI PRO POUŽITÉ ZBOŽÍ (Ř. 1, 2, 25)

Plátci, kteří zdaňují pouze přirážku z důvodu, že postupují podle některého ze zvláštních režimů (§ 89 ZDPH - zvláštní režim pro cestovní službu, § 90 ZDPH - zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi), uvádějí zdaňovanou přirážku na řádky 1 a 2 přiznání. Rozdíl do celkové úplaty, kterou mají za dané plnění obdržet (tuto část nedaní), uvádějí na řádek 25.

10. PODÁVÁM PRVNÍ ČI POSLEDNÍ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ V PRŮBĚHU REGISTRACE (Ř. 47)

Nově zaregistrovaný plátce si může uplatnit nárok na odpočet daně i u některého zboží a služeb, které pořídil v posledních 12 měsících před datem registrace. ZDPH v § 74 upravuje, u kterých plnění si lze takto nárok na odpočet daně uplatnit. Nový plátce nárok na odpočet daně u těchto plnění uplatní na řádku 46 prvního podávaného přiznání (s kladným znaménkem).

Obdobně § 74 ZDPH upravuje, že u určitého majetku je plátce při zrušení registrace povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně. Toto snížení odpočtu plátce provede rovněž na řádku 46 přiznání, a to se záporným znaménkem, v přiznání podaném za poslední zdaňovací období registrace.

Současně v posledním zdaňovacím období provede na řádku 53 vypořádání, pokud má pro to důvod (krátil přijatá zdanitelná plnění v roce ukončení registrace).

11. SKUPINOVÁ REGISTRACE

Pokud jsou plátci zaregistrováni jako skupina dle § 5a až § 5c ZDPH, podává daňové přiznání měsíčně (§ 99 odst. 12 ZDPH) za skupinu zastupující člen skupiny, který uvede na první straně přiznání daňové identifikační číslo skupiny a ostatní identifikační údaje vztahující se k jeho osobě.

Plnění uskutečněná v rámci skupiny (jakoby vnitropodniková) se v přiznání neuvádějí. V přiznání skupina uvede pouze celkové vstupy a výstupy skupiny, přičemž u přijatých zdanitelných plnění se nárok na odpočet daně neposuzuje z hlediska použití pro činnost člena skupiny, který zdanitelné plnění přijal, ale z hlediska použití celé skupiny.

Např. ve skupině je plátce - distributor léčiv, lékárna a nemocnice. Léky nakoupí distributor, dodá je do lékárny, ta část léků prodá s daní v lékárně a část dodá do nemocnice, kde jsou tyto léky spotřebovány v rámci zdravotnické péče jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Při nákupu léků distributorem od výrobce léků si skupina nemůže uplatnit u dodávky léčiv, u nich není zřejmé, zda budou spotřebovány lékárnou či nemocnicí, plný nárok na odpočet daně, ale musí být uplatněn nárok na odpočet daně koeficientem. Pokud by výše uvedení plátci ve skupině nebyli, distributor by si uplatnil plný nárok na odpočet daně u nákupu léků, neboť tyto by jako zdanitelné plnění dodal lékárně.

12. SDRUŽENÍ DLE § 829 OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Přijatá a uskutečněná plnění z činnosti celého sdružení uvádí v daňovém přiznání dle § 101 odst. 5 ZDPH určený účastník sdružení, který vede evidenci pro daňové účely za celé sdružení dle § 100 odst. 3 ZDPH. Plnění z činnosti sdružení uvádí v přiznání navíc kromě své vlastní činnosti.

ZDPH v § 73 odst. 9 umožňuje uplatnit jednotlivým účastníkům nárok na odpočet daně i jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým použijí tato přijatá zdanitelná plnění, musí však být uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení.

13. JSEM NEPLÁTCE A PODÁVÁM PŘIZNÁNÍ K DPH

ZDPH zná i výjimečné situace, kdy je povinen podat přiznání k dani z přidané hodnoty neplátce, popř. má možnost podat přiznání.

13.1 Pořídil jsem nový dopravní prostředek z jiného členského státu (ř. 65)

První situací, kdy neplátce musí podat přiznání, je pokud pořídil nový dopravní prostředek z jiného členského státu, ať už od osoby registrované či neregistrované k dani. V Evropské unii je systém zdaňování dopravních prostředků směřován do státu, kde je nový dopravní prostředek užíván, tj. kde dojde k jeho registraci.

Pokud neplátce - občan, pořídí nový dopravní prostředek z jiného členského státu (např. osobní automobil, který má najeto méně než 6 000 km nebo je dodán do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu), je povinen dle § 19 odst. 6 ZDPH do 10 dnů ode dne pořízení podat přiznání, kde na řádku 65 uvede daň, kterou si sám spočítá ze základu daně uvedeného na dokladu, který mu byl vystaven prodejcem. K přiznání je povinen předložit kopii tohoto dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku (tiskopis MF). Daň je splatná do 25 dnů od jejího vyměření.

Pozor - pokud by nový dopravní prostředek pořídil neplátce, který je osobou povinnou k dani, vznikla by mu povinnost se zaregistrovat podle § 94 odst. 7 ZDPH a daň z pořízení nového dopravního prostředku by již přiznal jako plátce, jelikož plátcem se stane dnem pořízení nového dopravního prostředku (viz kapitola 5).

13.2 Dodal jsem nový dopravní prostředek do jiného členského státu (ř. 66)

Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu je jediná situace, kdy si může i neplátce uplatnit nárok na odpočet daně, který zaplatil při nabytí dopravního prostředku. Nárok lze uplatnit dle § 19 odst. 5 ZDPH maximálně do výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodání bylo zdanitelným plněním v tuzemsku. Znamená to, že pokud neplátce prodá nový dopravní prostředek již jen za polovinu nákupní ceny, může si uplatnit jen polovinu daně zaplacené při koupi.

Přiznání neplátce podá do 10 dnů ode dne dodání dopravního prostředku, přičemž přiloží kopii daňového dokladu a hlášení o dodání nového dopravního prostředku (tiskopis MF). Odpočet uplatní na řádku 66 přiznání (jiný řádek nevyplňuje).

13.3 Vystavil jsem doklad, na kterém jsem uvedl daň (ř. 65)

Dle ustanovení § 108 odst. 1 písm. k) ZDPH osoba (myšleno neplátce), která vystaví doklad, na kterém uvede daň, je povinna přiznat a zaplatit daň. Daňové přiznání je tato osoba povinna dle § 101 odst. 8 ZDPH podat do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém vystavila doklad, na kterém uvedla daň. Ve stejné lhůtě je daň splatná. Pokud tedy neplátci vznikne z těchto důvodů povinnost podat přiznání, daňovou povinnost uvede pouze na řádku 65.

Oprava takto nesprávně uplatněné daně by měla být připuštěna, pokud např. doklady nesprávně vystavené s daní osoba, která je vystavila, opraví či vystornuje, prokazatelně informuje o nesprávném uplatnění daně své odběratele a neoprávněně účtovanou daň odběrateli vrátí (možnost provedení opravy je v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora - viz. C-342/87 Genius Holding - je na členském státu, aby národní legislativou upravil možnost opravy jakékoliv daně nesprávně uvedené na faktuře tam, kde osoba, která fakturu vystavila, jednala v dobré víře; C-78/02 Karageorgou, C-454/98 Schmeink&Cofreth a Strobel - tam, kde vystavitel v přiměřeném čase plně eliminoval riziko ztrát daňových příjmů, princip neutrality DPH vyžaduje, aby DPH, jenž je nesprávně fakturovaná, mohla být opravena, aniž by oprava byla podmíněna jednáním v dobré víře).

14. ZÁVĚR

Tento článek určitě nepostihl úplně všechny situace, které v souvislosti s vyplňováním přiznání k dani z přidané hodnoty mohou nastat - např. zvláštní režim pro dodání zlata, systém fungování u vratných obalů apod. Smyslem bylo dát základní přehled, jak mají plátci při vyplňování formuláře postupovat dle jednotlivých druhů běžných plnění, která buďto přijímají či uskutečňují.

Zajímají Vás novinky v oblasti daní a účetnictví, které byly přijaty v průběhu roku 2010? Chcete se dozvědět o připravovaných změnách, které by měly být schváleny ještě do konce roku? Neváhejte tedy a navštivte seminář Daňové a účetní novinky - optimalizujme na poslední chvíli svou povinnost