Nejprve se zaměříme na plátce, který uskutečňuje pouze plnění v tuzemsku, pak si probereme plnění ve vztahu k Evropské unii (zboží i služby), dodání a pořízení nového dopravního prostředku, plnění ve vztahu k třetím zemím (rovněž zboží i služby). Nezapomeneme ani na plátce používajícího kráticí koeficient či některý ze zvláštních režimů, a také na nově zaregistrovaného plátce či plátce končícího registraci. Uvedeme rozdíly při vyplňování daňového přiznání skupinou (skupinová registrace) a účastníky sdružení. V závěru jen stručně zmíníme, v jakých situacích podává přiznání neplátce a které řádky přiznání vyplňuje.

Pro zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty bude v textu použita zkratka ZDPH.

2. Nakupuji a prodávám pouze zdanitelná plnění v tuzemsku

Plátci, kteří pořizují i uskutečňují zdanitelná plnění pouze s místem plnění v tuzemsku, mají situaci při vyplňování přiznání ulehčenou, protože řádky přiznání, které vyplňují, jsou v tiskopise přiznání označeny zvýrazněnou zelenou barvou. Týkají se jich pouze řádky 1, 2, 40, 41, 47, 48 a 63 až 66, popř. řádek 60.

2.1 Přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku (ř. 40, 41)

Na řádky 40 a 41 plátce uvádí přijatá zdanitelná plnění, která použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na odpočet vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu plátcem, který dané plnění uskutečnil (§ 72 ZDPH). Znamená to, že je možno si nárok na odpočet daně uplatnit buďto k datu uskutečnění zdanitelného plnění (§ 21 ZDPH) či k datu přijetí úplaty - zálohy, pokud příjemce zálohy vede účetnictví nebo jej nevede, ale rozhodl se přiznat daň již ze zálohy (§ 21 odst. 2 ZDPH).

Pokud plátce uskutečňuje pouze zdanitelná plnění, uvádí nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění do prvního a druhého sloupce přiznání, tj. s plným nárokem na odpočet daně. Pouze v případě, že by přijatá zdanitelná plnění pořídil k ekonomické činnosti a zároveň pro účely s ní nesouvisející (§ 72 odst. 5 ZDPH), a rozhodl by se uplatnit nárok na odpočet daně v poměru očekávaného využití k ekonomické činnosti, pak by plátce v prvním a druhém sloupci přiznání uvedl již propočtenou poměrnou část. Např. pokud by pořídil osobní automobil, u kterého předpokládá, že jej z 80 % využije pro uskutečňování ekonomické činnosti a z 20 % jej bude používat pro soukromé využití, propočte 80 % z hodnoty základu daně i daně uvedené na daňovém dokladu a tyto hodnoty uvede do přiznání.

Často se chybuje na řádcích 40 a 41 při provádění opravy odpočtu daně - základu daně a výše daně dle § 42 ZDPH daňovým dobropisem či vrubopisem. Plátci zapomínají, že při přijetí dobropisu či vrubopisu se nepodává dodatečné daňové přiznání, ale dobropis či vrubopis se zahrne v řádném daňovém přiznání, kdy byla oprava provedena (tj. kdy např. došlo k ujednání o snížení ceny či k vrácení části plnění apod.), nebo v případě dobropisu - kdy byl dobropis doručen příjemci - plátci (blíže viz § 77 ZDPH). V některých případech plátci naopak opravu provádějí formou dobropisů v aktuálním období, i když důvod pro opravu základu daně a výše daně není. Jako příklad lze uvést vystavení totožného daňového dokladu omylem podruhé, vystavení daňového dokladu na více zboží, než bylo dodáno či na zcela jiné zboží apod. Pokud pláce obdrží dobropis namísto řádné opravy od svého dodavatele, měl by mu jej vrátit a požádat např. o vystavení storno dokladu. Pokud původní chybný doklad vystavený dodavatelem (např. za neuskutečněné dodání zboží) zahrnul dříve do svých přijatých zdanitelných plnění, měl by chybu opravit podáním dodatečného daňového přiznání.

Co např. uvést na řádcích 40 a 41 přiznání:

• - nákup materiálu pro výrobní činnost či poskytování služeb,
• - nákup režijního materiálu,
• - nákup energií v souvislosti se zdaňovanou činností na výstupu,
• - nákup pohonných hmot,
• - nákup hmotného a nehmotného majetku,
• - pořízené služby ostrahy nemovitosti určené k podnikání,
• - úklidové služby,
• - právní, poradenské, účetní služby,
• - přijatý dobropis...

2.2 Uskutečněná zdanitelná plnění (ř. 1, 2)

Na řádcích 1 a 2 plátce uvádí veškerá zdanitelná plnění v dělení dle jednotlivých sazeb daně k datu povinnosti přiznat daň. Uvádí se zde dodání zboží, převod nemovitosti i poskytnutí služby. V případě, že plátce obdrží zálohu před datem uskutečnění zdanitelného plnění, uvede ji ke dni přijetí úplaty do přiznání a k datu uskutečnění zdanitelného plnění pouze vypořádá rozdíl do celkové výše ujednané úplaty. Toto se týká plátců vedoucích účetnictví. V případě, že plátce nevede účetnictví, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud se však v souladu s § 21 odst. 2 ZDPH rozhodne přiznat daň již z přijaté zálohy, považuje se za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň.

U uskutečněných zdanitelných plnění plátce uplatní základní sazbu daně (20 %), pokud zákon nestanoví jinak (§ 47 odst. 3 a 4 ZDPH). Sníženou sazbu daně (10 %) lze uplatnit např. u zboží uvedeného v příloze č. 1 ZDPH, u služeb jmenovaných v příloze č. 2 ZDPH, u stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu a bytu dle § 48 ZDPH, u staveb pro sociální bydlení dle § 48a ZDPH apod. V případě, že si plátce není jistý, jakou sazbu daně uplatnit, lze požádat dle § 47a ZDPH ministerstvo financí o závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně.

Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat chybám při opravách základu daně a výše daně (viz. výše uvedené).

Co např. uvést na řádcích 1 a 2 přiznání:

• - prodej výrobků,
• - prodej hmotného a nehmotného majetku,
• - poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
• - prodej nemovitosti (pokud není osvobozen dle § 56 ZDPH),
• - použití hmotného majetku či poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce.

2.3 Co se v přiznání neuvádí

Obecně se dá říct, že do přiznání se na vstupu neuvádí přijatá zdanitelná plnění, u nichž plátce nemá nárok na odpočet daně. Může to být např. z důvodu, že plátce přijatá plnění nepoužije pro uskutečnění ekonomické činnosti nebo z důvodu, že u nich v souladu s § 75 ZDPH nemá plátce nárok na odpočet daně - použije je k plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně nebo se jedná o přijatá zdanitelná plnění použitá pro reprezentaci.

Na výstupu plátce do daňového přiznání neuvádí např. dotace, prokázaná manka a škody, poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty (§ 13 odst. 8 písm. c) ZDPH), prodej podniku (§ 13 odst. 8 písm. a) ZDPH), dodání vratného obalu, pokud plátce není osobou, která uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh apod.

2.4 Nákup a prodej majetku (ř. 48, 51, 60)

Zvláštní pozornost musí plátce věnovat vyplňování přiznání v případě, že nakupuje či prodává hmotný a nehmotný majetek či pozemky vymezené v § 78 odst. 2 ZDPH.

V případě pořizování tohoto majetku je potřeba kromě uplatnění nároku na odpočet daně na řádcích 40 až 47 vyplnit i řádek 48. Ale pozor - údaj na řádku 48 se nevyplňuje v období dle uplatňovaného nároku na odpočet daně, ale až v období, kdy byl tento majetek převeden do užívání. Znamená to, že pokud si plátce uplatňuje nárok na odpočet ze zaplacených záloh před datem uskutečnění zdanitelného plnění či u dílčích plnění, neprojeví se to na řádku 48, ale celková hodnota pořizovaného majetku bude v přiznání jednorázově, a to při převedení do užívání. Takto se může stát, že hodnota řádku 48 ve zdaňovacím období, kdy byl majetek převeden do užívání, několikanásobně překročí hodnoty celkově uplatněného odpočtu daně v tomto zdaňovacím období (řádek 47).

Pokud je výše jmenovaný majetek naopak prodáván, plátce by neměl opomenout prodej zahrnout na řádku 51 přiznání, neboť je potřeba v souladu s § 76 odst. 3 ZDPH prodej majetku vyloučit z výpočtu kráticího koeficientu. Prodej se uvede do levého či pravého sloupce řádku 51 podle toho, zda se bude jednat o plnění s nárokem na odpočet daně či bez nároku na odpočet daně. Např. prodej stroje se uvede jako zdanitelné plnění do řádku 1 a do řádku 51 levého sloupce, zatímco převod stavby po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby se jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně (§ 56 odst. 1 ZDPH) uvede do řádku 50 a zároveň na řádek 51 do pravého sloupce.

Plátce by také neměl zapomenout, že i v případě, kdy uskutečňuje pouze zdanitelná plnění, se mu může stát, že bude muset provést úpravu odpočtu daně dle § 78 ZDPH na řádku 60. Tato situace může nastat např. pokud plátce postavil nemovitost - výrobní prostory, při pořízení si uplatnil plný nárok na odpočet daně a po 3 letech od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, se rozhodne tento majetek prodat, přičemž tento prodej bude uskutečněn do čtyř let následujících po roce pořízení majetku (upraveno v § 78 odst. 8 ZDPH).

Příklad

Plátce v dubnu 2008 zařadil do užívání nemovitost - dílnu. U přijatých zdanitelných plnění souvisejících s výstavbou si uplatnil nárok na odpočet daně. Dílnu využíval v následujících letech k provozu autodílny, v říjnu 2011 se nemovitost rozhodne prodat. Jelikož je převod nemovitosti dle § 56 odst. 1 ZDPH osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně, musí plátce v souladu s § 78 ZDPH v posledním zdaňovacím období roku 2011 provést úpravu odpočtu daně. Daň na vstupu při pořízení majetku byla 380 000 Kč (základ daně 2 000 000 Kč). Do konce období pro úpravu odpočtu daně zbývají dva roky (§ 78 odst. 5 písm. c) ZDPH), proto musí plátce snížit uplatněný odpočet daně ve výši 380 000 Kč x (0-1) x 2 / 5 = -152 000 Kč.

Hodnotu -152 000 Kč by plátce uvedl na řádek 60 přiznání v posledním zdaňovacím období roku 2011. Pokud by nemovitost prodal v roce 2012, částka úpravy odpočtu daně by byla jen 76 000 Kč, tj. 380 000 Kč x (0-1) x 1 / 5, v případě prodeje v roce 2013 by se již úprava odpočtu daně neprováděla.

3. Pořizuji a dodávám zboží z a do Evropské unie

Pokud se plátce účastní nějaké transakce, při které se prodává či přemisťuje zboží v rámci Evropské unie, je pro plátce stěžejní, zda se jedná o běžné pořízení či dodání zboží mezi dvěmi osobami registrovanými k dani v EU nebo zda jde o zasílání zboží občanům do jiného členského státu, o třístranný obchod, o přemístění vlastního zboží do jiného členského státu či zda plátce pořizuje či dodává zboží společně s jeho instalací či montáží.

3.1 Pořízení zboží z jiného členského státu (ř. 3, 4, 44, 45)

Pokud plátce pořizuje zboží od osoby registrované k dani v jiném členském státě (§ 16 ZDPH) a nejedná se o dodání vč. instalace či montáže, přizná daň z tohoto pořízení na řádek 3 či 4 přiznání dle příslušné sazby daně, pokud má zároveň nárok na odpočet daně, uplatní jej na řádcích 44 či 45.

Pokud plátce v souvislosti s pořízením zboží zaplatil zálohu, tuto do přiznání neuvádí. Dle § 25 ZDPH vzniká povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu (dle § 35 odst. 3 ZDPH je tím myšleno datum doplnění data pořízení, sazby a výše daně a data doplnění údajů příjemcem dokladu), nejpozději však 15. dnem měsíce následujícího po pořízení. Den vzniku povinnosti přiznat daň je podstatný i pro přepočet cizí měny na české koruny - plátce použije kurz platný pro něj v tento den.

Např.:

Na stejných řádcích jako klasické pořízení zboží se objeví i přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě do tuzemska, pokud tato v tuzemsku naskladňuje na sklad zboží, u něhož je již známý jeho pořizovatel (§ 16 odst. 4 ZDPH). V tomto případě přizná plátce (příjemce zboží) daň dle § 25 odst. 2 ZDPH již dnem přemístění zboží do tuzemska bez ohledu na to, kdy je zboží nakonec ze skladu příjemcem odebráno. Stejným způsobem plátce postupuje, když přemisťuje vlastní zboží z jiného členského státu dle § 16 odst. 5 ZDPH.

Plátci takto často chybují, když nepřiznají daň z pořízení u zboží, které si koupili v jiném členském státě, např. v německém obchodě a toto si sami přivezli. Bez ohledu na to, zda daň byla zaplacena v jiném členském státě, je potřeba daň z takovéhoto pořízení zboží přiznat.

3.2 Dodání zboží do jiného členského státu (ř. 20, souhrnné hlášení)

Na řádek 20 přiznání plátce uvádí dodání zboží osobě registrované k dani z jiného členského státu. Aby toto dodání splnilo podmínku pro osvobození dle § 64 ZDPH, musí být příjemcem osoba registrovaná k dani v jiném členském státě (plátce) a zboží musí být odesláno nebo přepraveno z tuzemska. Na stejný řádek náš plátce vykáže i přemístění svého obchodního majetku do jiného členského státu pro účely jeho podnikání (např. český plátce - stavitel si do Polska přemístí stavební materiál, který následně použije při výstavbě vlastní nemovitosti v Polsku). Pro možnost osvobození musí náš plátce prokázat jednak, že zboží bylo přemístěno a také že bylo předmětem daně v jiném členském státě - plátce je v daném státě zaregistrován a např. pod polským DIČ přizná daň z pořízení v polském přiznání k dani z přidané hodnoty.

Případné přijaté zálohy plátce do přiznání neuvádí, osvobozené plnění se uvede do přiznání obdobně jako pořízení zboží dnem vystavení daňového dokladu, nejpozději však 15. dnem měsíce následujícího po odeslání či přepravení zboží (§ 22 odst. 3 ZDPH). Na rozdíl od pořízení zboží je však den vystavení daňového dokladu opravdu den, kdy plátce daňový doklad pro svého odběratele vystavil. Den pro přiznání osvobozeného plnění do přiznání je i dnem, ke kterému je proveden přepočet cizí měny na české koruny.

Současně s vyplněním řádku 20 přiznání vzniká plátci povinnost podat souhrnné hlášení (§ 102 ZDPH), a to za daný měsíc s tím, že při klasickém dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani uvede plnění s kódem 0, při přemístění majetku do jiného členského státu uvede kód plnění 1.

Pozor - na řádek 20 plátce neuvede dodání zboží v případě, že jej dodává osobě registrované k dani v jiném členském státě spolu s instalací nebo montáží (ujede jej na řádek 25 přiznání) nebo když např. přemístí do jiného členského státu bagr za účelem poskytnutí zemních prací (nejedná se o přemístění obchodního majetku dle § 13 odst. 7 písm. g) ZDPH a neuvede se v přiznání vůbec) nebo obdobně do přiznání neuvede bezúplatné poskytnutí obchodních vzorků, které vůbec není předmětem daně apod.

3.3 Zasílání zboží (ř. 1, 2, 24)

Pokud plátce dodává zboží do jiného členského státu osobě, pro kterou pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně z pořízení v tomto státě - zejména občanům, uskutečňuje tzv. zasílání zboží (upraveno v § 18 a § 8 ZDPH).

Při zasílání zboží českým plátcem do jiného členského státu je možných několik způsobů, jak je toto zasílání zdaněno. Každý členský stát má nastaven svůj vlastní limit pro zasílání zboží do něj. Pokud český plátce zasílající do tohoto členského státu zboží tento limit v kalendářním roce ani v roce předcházejícím nepřekročí, místem plnění je místo, kde přeprava zboží začíná, tj. tuzemsko (§ 8 odst. 3 a § 7 odst. 2 ZDPH). Po překročení tohoto limitu je místem plnění místo, kde je ukončeno odeslání či přeprava, tj. v jiném členském státě (§ 8 odst. 1 ZDPH). Plátce však i při nepřekročení daného limitu může za místo plnění považovat místo ukončení odeslání nebo přepravy - toto pak oznámí správci daně (§ 8 odst. 4 ZDPH).

Z výše uvedeného plyne, že v případě nepřekročení limitu daného státu plátce zasílání uvádí na řádky 1 a 2 přiznání, v případě překročení limitu nebo v případě dobrovolného zdanění ve státě ukončení odeslání či přepravy se jedná o plnění s místem plnění mimo tuzemsko, které plátce uvede na k tomu speciálně určený řádek 24 přiznání. Zasílání zboží plátce neuvádí do souhrnného hlášení.

Takto se klidně může stát, že zasílání do jednoho členského státu plátce uvádí na řádcích 1 a 2 s tuzemskou daní, zatímco zasílání do jiného členského státu na řádku 24 a toto zasílání daní ve státě spotřeby.

3.4 Třístranný obchod (ř. 30, souhrnné hlášení)

Pokud je plátce prostřední osobou v rámci třístranného obchodu dle § 17 ZDPH, je pro něj určený právě řádek 30 přiznání. Třístranný obchod je takovým obchodem, který uzavřou tři osoby registrované k dani v různých členských státech, přičemž zboží je odesláno rovnou z členského státu prodávajícího do státu kupujícího. Základní podmínkou pro zjednodušený postup je, že prostřední osoba nesmí být zaregistrována ve státě kupujícího.

Prostřední osoba uvede pořízení zboží do levého sloupce řádku 30 a dodání zboží do pravého sloupce. Zároveň je plátce povinen podat souhrnné hlášení, kde dané plnění (hodnotu dodání) uvede s kódem 2.

Pozor - na řádek 30 neuvádí žádný údaj osoba prodávající ani osoba kupující v rámci třístranného obchodu. U těchto se třístranný obchod chová jako běžné dodání zboží, tzn. pokud je plátce prodávající osobou, plnění uvede na řádek 20 přiznání a do souhrnného hlášení s kódem 0, pokud je kupující osobou, pak přizná daň z pořízení zboží na řádcích 3 či 4 přiznání.

3.5 Pořízení a dodání zboží s instalací nebo montáží (ř. 11, 12, 25, 44, 45)

Plátci často chybují, když při pořízení či dodání zboží, které je spojeno s jeho instalací nebo montáží, uvádějí tato plnění do stejných řádků jako je běžné pořízení zboží či jeho dodání bez instalace a montáže. Zapomínají, že pokud je dodání zboží spojeno s jeho instalací či montáží, toto plnění se chová z hlediska zdanění spíše jako služby. Den povinnosti přiznat plnění do přiznání se posuzuje dle stejných ustanovení ZDPH jako v případě poskytnutí služeb.

Na řádky 11 a 12 plátce uvede dodávku zboží s instalací či montáží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě či zahraniční osobou povinnou k dani, pokud je montáž zboží pro plátce provedena v tuzemsku (místo plnění se určuje dle § 7 odst. 3 ZDPH, povinnost přiznat daň plyne z § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH), případně si uplatní související nárok na odpočet daně na řádcích 44 a 45. Do přiznání neuvádí v souladu s § 24 ZDPH zálohy, ale dodání uvede až k datu uskutečnění zdanitelného plnění dle § 21 ZDPH.

Pokud plátce sám dodává zboží spolu s instalací či montáží s místem plnění mimo tuzemsko, přičemž je jedno pro jakou osobu, uvede toto plnění na řádek 25. Pozor - dle § 24a ZDPH je plátce povinen toto plnění uvést již k přijetí zálohy (vč. plátce vedoucího daňovou evidenci) nebo k datu uskutečnění plnění, co nastane dříve. Toto dodání zboží plátce neuvádí v souhrnném hlášení.

4. Nakupuji služby od osob registrovaných k dani v jiných členských státech či zahraničních osob povinných k dani a poskytuji služby s místem plnění v jiném členském státě či ve třetí zemi

Novinka zavedená od ledna letošního roku - uvádění služeb do souhrnného hlášení zamotala hlavu nejednomu plátci či účetní. Je to dáno zejména tím, že se do souhrnného hlášení uvádějí pouze některé typy služeb a již neplatí návaznost konkrétních řádků přiznání na údaje uváděné v souhrnném hlášení. Pokusíme se v dané problematice zorientovat a nastíníme hlavní rozdíly mezi náplní řádku 21 přiznání a obsahem služeb uváděných v souhrnném hlášení s kódem 3.

4.1 Přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě s místem plnění v tuzemsku (ř. 5, 6, 44, 45)

Na řádcích 5 a 6 je plátce povinen přiznat daň ze služeb přijatých od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je místo plnění v tuzemsku (§ 108 odst. 1 písm. b) a c) ZDPH). Není přitom podstatné, zda se jedná o typ služby, jejíž místo plnění se vyhodnocuje dle základního pravidla uvedeného v § 9 odst. 1 ZDPH či dle některého ze speciálních ustanovení uvedených v § 10 až § 10d a § 10j ZDPH.

Poskytnuté zálohy se na řádek 5 a 6 dle § 24 ZDPH neuvádějí, ale plnění se uvede až k datu uskutečnění zdanitelného plnění, což je v případě služeb nejčastěji dle § 21 odst. 5 písm. a) ZDPH den jejího poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu, a to ten den, který nastane dříve. Obdobně jako při pořízení zboží je potřeba dát pozor na to, že ZDPH dle § 31 odst. 3 považuje za den vystavení daňového dokladu den doplnění údajů na doklad vystavený osobou registrovanou k dani v jiném členském státě českým plátcem, popř. doplnění těchto údajů v evidenci pro daňové účely (plátce doplní sazbu daně, výši daně a datum doplnění těchto údajů). Den povinnosti přiznat daň je rovněž rozhodný pro přepočet cizí měny na české koruny.

Plátce tedy např. uvede na řádcích 5, 6, popř. 44, 45 - přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě:

• - přeprava zboží (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - služby práce na věci movité (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - účetní, právní, poradenské, konzultační služby (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - reklamní, elektronické služby (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - poskytnutí pracovníků (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - zprostředkovatelské služby (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - služby vztahující se k nemovitosti, která se nachází v tuzemsku (§ 10 ZDPH),
• - služby přepravy osob, pokud se přeprava uskutečňuje na území tuzemska (§ 10a ZDPH),
• - služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, související s výstavou a veletrhem..., pokud se akce fyzicky koná v tuzemsku (§ 10b ZDPH),
• - stravovací služby poskytnuté v tuzemsku (§ 10c ZDPH),
• - krátkodobý nájem dopravního prostředku, pokud je tento předán plátci do držení či užívání v tuzemsku (§ 10d ZDPH)...

4.2 Přijetí služby od zahraniční osoby povinné k dani s místem plnění v tuzemsku (ř. 11, 12, 44, 45)

V případě poskytnutí služeb uvedených v bodě 4.1 plátci zahraniční osobou povinnou k dani (z třetí země), uvede plátce tyto služby do řádků 11, 12 a související nárok na odpočet daně si uplatní na řádcích 44 a 45.

Úplně stejně jako v bodě 4.1 postupuje plátce i při určení povinnosti uvést tato plnění v daňovém přiznání.

4.3 Poskytnutí služby osobě registrované k dani v jiném členském státě (ř. 21, souhrnné hlášení)

Řádek 21 se stal, jak je uvedeno výše, problematickým od ledna tohoto roku, neboť služby na něm uvedené se zároveň začaly uvádět do souhrnného hlášení, ne však všechny služby, ale pouze služby pro osoby registrované k dani v jiném členském státě, u nichž se místo plnění stanoví dle základního pravidla uvedeného v § 9 odst. 1 ZDPH, tj. určující je umístění sídla či místa podnikání příjemce služby, popř. místo umístění provozovny, pokud je služba poskytnuta provozovně. Na řádku 21 se však kromě těchto služeb uvádějí i služby pro osoby registrované k dani v jiném členském státě, u nichž se místo plnění určí dle § 10 a následujících ZDPH, a to nejen s místem plnění v jiném členském státě, ale i v třetí zemi. Další nesoulad způsobuje to, že do řádku 21 se podle § 24a ZDPH uvádějí i zálohy, zatímco do souhrnného hlášení se uvádějí pouze služby poskytnuté.

Pro přehlednost si uveďme základní náplň řádku 21 přiznání a souhrnného hlášení v oblasti služeb pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě:

Ministerstvo financí plánuje při příští úpravě tiskopisu tento nesoulad napravit a řádek 21 rozčlenit.

Rozhodným pro přepočet cizí měny na české koruny a pro uvedení poskytnuté služby do přiznání je den přijetí zálohy či den uskutečnění služby dle § 21 ZDPH, co nastane dříve (§ 24 ZDPH).

Uveďme si, jaké konkrétní služby např. plátce uvede v řádku 21 - poskytnutí služby osobě registrované k dani v jiném členském státě:

• - přeprava zboží s místem plnění v jiném členském státě (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - služby práce na věci movité s místem plnění v jiném členském státě (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - účetní, právní, poradenské, konzultační služby s místem plnění v jiném členském státě (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - reklamní, elektronické služby s místem plnění v jiném členském státě (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - poskytnutí pracovníků s místem plnění v jiném členském státě (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - zprostředkovatelské služby s místem plnění v jiném členském státě (§ 9 odst. 1 ZDPH),
• - služby vztahující se k nemovitosti, která se nachází v jiném členském státě či třetí zemi (§ 10 ZDPH),
• - služby přepravy osob, pokud se přeprava uskutečňuje na území jiného členského státu či třetí země (§ 10a ZDPH),
• - služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, související s výstavou a veletrhem..., pokud se akce fyzicky koná v jiném členském státě či třetí zemi (§ 10b ZDPH),
• - stravovací služby poskytnuté v jiném členském státě či třetí zemi (§ 10c ZDPH),
• - krátkodobý nájem dopravního prostředku, pokud je tento předán plátci do držení či užívání v jiném členském státě (§ 10d ZDPH)...

Účastníci semináře Praktické uplatňování zákona o DPH a výhled na rok 2011 budou upozorněni na problematická ustanovení zákona o DPH a jeho změny a seznámeni s možnostmi výkladu pomocí směrnice Evropského společenství.